Před zahájením summitu Amnesty International připravila pro vůdčí představitele Evropské unie zprávu, která obsahuje podrobná svědectví o systematickém porušování lidských práv v souvislosti s čečenským konfliktem. Ruské úřady násilně umlčují ty, kteří se odváží o situaci otevřeně promluvit. Obránci lidských práv jsou vystaveni pronásledování včetně mučení a zabíjení. Novináři a právníci, kteří se těmito zločiny zabývají, čelí zastrašováni. Brutálním represím jsou vystaveni také Čečenci, kteří se domáhají spravedlnosti u Evropského soudu pro lidská práva v Štrasburku.


Po celou dobu čečenského konfliktu ruské úřady utajují informace o stavu lidských práv v oblasti. Dokumentování situace zůstává na lidskoprávních organizacích, aktivistech, novinářích a dalších jednotlivcích, kteří jsou kvůli tomu sami vážně ohroženi. Policejní taktiky zahrnují výhružky, že si její příslušníci obstarají falešné důkazy o "teroristické" činnosti těchto aktivistů.


Zpráva Amnesty International podrobně popisuje, jak se Čečenci, kteří hledají pomoc u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, stávají obětmi represí, počínaje zastrašováním, přes vyhrožování, až po vraždy. Je zdokumentován případ muže, který u Štrasburského soudu podal žalobu kvůli "zmizení" svého syna během vojenské akce a záhy po podání žaloby přišel i o druhého syna. Jiný žalobce, který se na soud obrátil kvůli "zmizení" bratra, později sám "zmizel" beze stopy. Zpráva se také zabývá přetrvávajícím pronásledováním rodinných příslušníků aktivistky za lidská práva Luisy Betergiraevy, která byla zastřelena v roce 2001. V nejbližších dnech organizace uveřejní urgentní apel týkající se bojovníka za lidská práva Ruslana Susaeva, který je ředitelem organizace "Občanský protest" a působí v Informačním centru Společnosti pro rusko-čečenské přátelství v Čečensku. Amnesty International se vážně obává o jeho bezpečí.


"Na summitu se má jednat o budování "společného prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti" mezi EU a Ruskem. Zhoršující se stav lidských práv v Rusku ale vyžaduje, aby EU určila tón rozhovoru a trvala na dodržování lidskoprávních principů," prohlásil Dick Oosting, ředitel evropské kanceláře Amnesty International. Organizace vyzývá Evropskou unii ke konkrétním krokům a apeluje na představitele EU, aby podpořili legitimní práci aktivistů působících v severokavkazské oblasti, aby během jednání s prezidentem Putinem vyjádřili své hluboké obavy o bezpečnost těchto aktivistů a aby trvali na okamžitém vyšetření žalob podaných ruskými občany k Evropskému soudu pro lidská práva a na prošetření všech případů mučení, zabití a "zmizení" osob v této zemi.


Čečenští uprchlíci v České republice
"Zhoršující se situace v Čečně by zároveň měla být výzvou pro Českou republiku a další středoevropské postkomunistické země, aby zásadně přehodnotily svou politiku ve vztahu k čečenským uprchlíkům a žadatelům o azyl. Opakované krize vyvolané vlnami těchto uprchlíků, kteří se pohybují mezi Polskem, Českou republikou a Rakouskem, jsou důsledkem špatných podmínek v uprchlických táborech v Polsku a ČR a především mizivou šancí získat v těchto zemích azyl. V Rakousku a dalších západních zemích je pravděpodobnost získání azylu řádově mnohem vyšší než v ČR," říká Jiří Koželouh, koordinátor kampaně Bezpečí pro uprchlíky vedené organizacemi Amnesty International a NESEHNUTÍ.


Lubor Kysučan, koordinátor pro záležitosti uprchlíků české pobočky Amnesty International dodává: "Bezvýchodné postavení čečenských žadatelů o azyl v ČR vede někdy i k tomu, že v rámci tzv. programu dobrovolné repatriace přistoupí na návrat zpět na území Ruské federace. Nikdo ze zodpovědných českých úředníků se ovšem již nezajímá o jejich další osudy - podle sdělení samotných čečenských uprchlíků čeká doma navrátilce pronásledování." O tom, že navracení čečenských uprchlíků v jakékoliv podobě je nepřípustné, svědčí i precedentní rozhodnutí britského soudu nevydat navzdory žádosti ruských úřadů čečenského diplomata Achmeda Zakajeva či rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku o nezákonnosti repatriací Čečenců zpět do Ruska, které praktikuje gruzínská vláda."


Nečinnost je nebezpečná
Zhoršující se situaci v této oblasti se znepokojením sledují mezinárodní organizace jako OSN a Rada Evropy. Zaznamenané zločiny poukazují na nepřátelský vztah státu k občanské společnosti a k myšlence lidských práv, která je v Rusku zvláště důležitá, má-li se rozvíjet kultura vlády práva. Postupy ruských úřadů v současnosti jsou zřejmém rozporu s mezinárodními lidskoprávními dokumenty. Evropská unie se přihlásila k obraně ochránců lidských práv ve směrnici, kterou schválila letos v červnu. Ve chvíli, kdy na území jejího východního souseda každý den umírají civilisté, nesmí zůstat nečinná. Snížila by tak nejenom vlastní autoritu, ale také důvěryhodnost Štrasburského soudu, který je klíčovou institucí určenou k ochraně lidských práv v Evropě.