Nekontrolovaný dovoz zbraní roztáčí vlnu násilí v Súdánu
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 22.11.2004
Amnesty International upozorňuje, že nekontrolovaný obchod se zbraněmi podněcuje masivní porušování lidských práv v súdánské provincii Darfúr. Konflikt trvající od února 2003 přerostl v otevřené násilí včetně zabíjení, znásilňování a mučení. Přes milion civilistů bylo nuceno opustit své domovy a humanitární situace v zemi je velmi vážná
Amnesty International vyzývá všechny státy, aby přijaly okamžité a konkrétní kroky k zastavení dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu, kterých je v Súdánu užíváno při porušování lidských práv civilních obyvatel. Bohužel i Česká republika byla nepřímo zapletena do podezřelých obchodů se Súdánem. Podle svědectví předáka odborů Podkrepa, které v květnu 2002 uveřejnil sofijský list Dněvnik, dodavatelská firma Beta Kas z Červen Brjagu rozebírala staré tanky z ČR a do Súdánu vyvážela jejich komponenty.
Zpráva, kterou tento týden uveřejnila Amnesty International, přímo jmenuje vlády, které v posledních letech vědomě povolily vývoz zbraní do Súdánu. Na seznamu se nacházejí i stálí členové Rady bezpečnosti OSN:
Vojenská letadla a jejich komponenty dodaly Rusko, Čína a Bělorusko; Litva prodala součástky do vrtulníků, ačkoli byla zaznamenána opakovaná bombardování vesnic těmito stroji.
Tanky, vojenská vozidla a děla, která jsou používána k nerozlišujícím a přímým útokům na civilní obyvatelstvo, vyvezly do země Bělorusko, Rusko a Polsko.
Granáty, pušky, pistole, munici a další lehké zbraně vyvezlo do Súdánu mnoho zemí, v největším množství však Čína, Francie, Irán a Saudská Arábie .
Vlády zemí uvedených ve zprávě Amnesty International svými dodávkami zbraní súdánským vůdcům umožnily užívat armádní sílu k útokům na civilní obyvatelstvo. Súdánská vláda tak byla schopná vytvořit a vyzbrojit nedisciplinované jednotky postrádající náležitý výcvik, které se záměrně a bez rozlišování dopouštěly zabíjení, rabování a vyhánění civilistů z jejich domovů. Amnesty International vyslechla stovky svědků těchto útoků. Vesnice ve velké části Darfúru byly zničeny a jejich obyvatelstvo je opustilo a uprchlo do Čadu, hlavního města Kartúmu nebo přečkává v táborech pro vysídlence přímo v Darfúru.
Darfúrský konflikt je o to tragičtější, že mezinárodní společenství, které se aktivně zapojilo do mírového procesu v severní a jižní části Súdánu, nerozpoznalo včas útoky podporované súdánskou vládou a nedokázalo zabezpečit ochranu civilního obyvatelstva. Přitom dnešní násilí v této oblasti, představuje děsivější verzi toho, co se již dříve odehrávalo v jižní části země. Zvláštní vyslanec OSN v Súdánu Jan Pronk letos v říjnu prohlásil, že súdánská vláda stále nezastavila útoky proti civilistům ani nezahájila odzbrojování milicí. "Obě strany nadále bojují - útok stíhá protiútok, msta a odplata. Vláda ke svým akcím, které sice postupně slábnou, někdy používá vrtulníky," řekl dále Jan Pronk. Podle prohlášení OSN z počátku listopadu se situace v zemi zhoršuje a napětí opět stoupá.
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2736 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International