Svetlanu Kovalevu české úřady nevydají
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 19.11.2004
Amnesty International vítá rozhodnutí ministra spravedlnosti nevydat ženu do Ruska. Po více než dvou letech strávených ve vazební věznici v Brně-Bohunicích byla ve čtvrtek 4. listopadu propuštěna ruská novinářka Svetlana Kovaleva.
Zadržována byla od září roku 2002 a Ruská federace požadovala její vydání z důvodu podezření z účasti na loupeži. O propuštění z vydávací vazby a zrušení vydávacího řízení rozhodl ministr spravedlnosti Pavel Němec. Organizace pro lidská práva Amnesty International ministrovo rozhodnutí vítá. Poté, co Krajský soud v Brně a později Vrchní soud v Olomouci shodně určily, že vydání do Ruska je přípustné, se jedná o přelomové rozhodnutí - je to poprvé, co české úřady nevydaly ruského občana k trestnímu stíhání do Ruské federace.
"Rozhodnutí ministra spravedlnosti velmi oceňujeme, v případě vydání by Svetlaně Kovalevě hrozilo hrubé, ponižující a nelidské zacházení," říká předsedkyně Amnesty International v České republice Barbara Resnerová. Vydávací řízení bylo zrušeno a Svetlaně Kovalevě tak již vydání do Ruské federace nehrozí.
Novinářka nyní znovu žádá v České republice o azyl. Již jednou Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR její žádost o azyl zamítl, na toto rozhodnutí však Kovaleva podala žalobu. "Jak s obviněnými, tak s odsouzenými je zacházeno nelidským způsobem a dle měřítek evropské kultury je zřejmé, že ponížení a pokoření dosahuje v ruských věznicích mimořádného stupně," uvedla Svetlana Kovaleva. Brněnský Krajský soud poté konstatoval, že při zamítnutí udělení azylu nebyl dostatečně brán v potaz reálný stav lidských práv v ruských věznicích a vyšetřovacích vazbách.
Podle zpráv nevládních organizací je situace ve věznicích značně znepokojující, totéž se týká průběhu vyšetřování. Rozšířeným prostředkem vymáhání přiznání z podezřelých podle Amnesty International stále zůstává mučení, brutální nátlak na obviněné zahrnuje i používání elektrošoků, sexuální násilí a vyhrožování rodině obviněného.
Na nelidské podmínky upozorňuje také další mezinárodní organizace Human Rights Watch. Ta poukazuje na fakt, že policejní násilí je v Ruské federaci užíváno stále ve velké míře k vynucení přiznání nebo k tomu, aby policisté donutili oběti policejní brutality o podmínkách ve vyšetřovacích vazbách mlčet. Podle zjištění Amnesty International jsou ženy oběťmi mučení a nelidského zacházení ve věznicích v celé Ruské federaci, pachatelé se však stále těší značné míře beztrestnosti.
Další informace podá: Jana Sobotková, Amnesty International Brno, tel. 604 131 052, brno@amnesty.cz
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2737 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International