Amnesty International požaduje vyváženou politiku v oblasti bezpečnosti
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 19.11.2004
Evropská unie se právě nachází na počátku další fáze vzniku takzvané "oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti". Více než dvacetistránkový dokument Amnesty International přináší rozsáhlý rejstřík návrhů týkajících se ochrany lidských práv v oblastech azylové a migrační politiky a soudní s policejní spoluprácí mezi členskými státy EU.
Celé znění tohoto dokumentu naleznete na www.amnesty-eu.org.
"V současnosti je unijní agenda týkající se spravedlnosti a vnitřních záležitostí zcela ovládána otázkami protiteroristických opatření a bojem proti ilegální migraci. Domníváme se, že EU musí zajistit vyváženost své politiky tak, aby nedocházelo ke snižování standardu ochrany lidských práv, který se země pětadvacítky zavázaly dodržovat," prohlásil na tiskové konferenci v Bruselu ředitel kanceláře Amnesty International pro EU Dick Oosting. "Je čas pro formulaci nové, vyváženější politiky. Ze všech částí Evropy však bohužel zaznívají názory, které jsou jen znovuoživením staré rétoriky týkající se imigrantů a žadatelů o azyl a neslibují pozitivní vývoj v této oblasti," řekl dále Oosting.
Dokument AI poukazuje na pět zásadních rozporů, které se projevují při zavádění unijní legislativy z oblasti spravedlnosti a vnitra do praxe: Agenda spravedlnosti a vnitra patří mezi legislativně nejaktivnější, přesto nejsou prostředky vyčleněné na ochranu lidských práv v EU dostatečné. EU usiluje o zlepšení soudní a demokratické kontroly nad touto částí své politiky, na mezivládní úrovni však naopak výrazně posilují snahy vyhnout se těmto kontrolám.
Existuje nesoulad mezi azylovou (imigrační) a zahraniční politikou EU - třetí země jsou nuceny ke spolupráci v boji proti ilegální migraci způsobem, který znehodnocuje standardy ochrany práv uprchlíků, které se EU zavázala dodržovat. Přes opakované proklamace slibující "vyvážený přístup" v boji s ilegální migrací, který ponechá prostor pro legální pohyb osob, ve skutečnosti zesilují bariéry proti vstupu uprchlíků, zatímco otázka pracovního vykořisťování a dalších problémů migrantů zůstává neřešena.
Princip "vzájemného uznání", který je základem např. pro Evropský zatykač, nebere v úvahu značné rozdíly v úrovni justice mezi jednotlivými členskými zeměmi. Podrobná doporučení Amnesty International zahrnují: Stav lidských práv v Evropě Za stávajících podmínek je zvláště důležité vytvořit pracovní skupinu pro lidská práva v Evropě. Amnesty International se domnívá, že existence této skupiny v podmínkách stávající "legislativy smršti" klíčová. Je třeba ustavit fórum, které by vyvažovalo důraz kladený na bezpečnostní otázky a boj proti terorismu situaci a posuzovalo vznikající legislativu z lidskoprávní perspektivy.
Migrační spolupráce
Migrační spolupráce se třetími zeměmi nesmí snižovat ochranu uprchlíků. Imigrační politika EU musí být v plném souladu se standardy týkajícími se ochrany lidských práv a musí zaručit právo jedince požádat o azyl v kterémkoli ze států EU. Dokument AI zdůrazňuje obavy vyplývající ze současného záměru některých členských států zahájit spolupráci s třetími zeměmi, které se vyznačují nedostatečnou ochranou lidských práv. Tento záměr se týká například Libye, o které Amnesty International v letošním roce nashromáždila důkazy potvrzující vyhoštění Eritrejců, tzn. porušení principu "non-refoulement".
Vyhošťovací a repatriační politika EU
Veškerá budoucí legislativa EU by měla především: jasně vymezovat důvody, ne jejichž základě bude možné jedince vyhostit zabezpečit procedurální záruky při vyhoštění specifikovat fyzické podmínky vyhoštění Amnesty International je přesvědčena, že otázce bezpečí vyhoštěných osob není věnována dostatečná pozornost. V červenci tohoto roku AI zdokumentovala případ dvou Somálců, kteří byli zavražděni dva měsíce poté, co je ze svého území vyhostilo Dánsko a Nizozemsko.
Spolupráce v oblasti soudnictví
Amnesty International požaduje, aby EU zavedla minimální standardy týkající se přípustnosti důkazů získaných při použití donucovacích prostředků a mučení. Tento postup přispěje ke zlepšení ochrany lidských práv a zvýší vzájemnou důvěru nutnou pro spolupráci. Policejní spolupráce Amnesty International je znepokojena, že sílící spolupráce policejních složek mezi jednotlivými státy EU vede k pochybnostem nad úrovní policejní práce v členských zemích a také nad efektivitou institucí a nástrojů, které evropskou policejní spolupráci řídí a regulují. Amnesty International vyzývá EU, aby se otázkou mezistátní spolupráce důsledně zabývala a doporučuje přijetí Kodexu policejní etiky, který by byl právně závazný.
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2724 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International