Maroko / Západní Sahara: Mučení ve věznicích
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 1.7.2004
Mučení zadržených a vynucená přiznání pod nátlakem ve věznicích jsou součástí tažení marocké vlády proti domnělým teroristům.
V rámci "protiteroristických" opatřeních, zavedených v roce 2002, byly stovky Islamistů nebo předpokládaných Islamistů zatčeni a jsou zadržováni na základě podezření z příslušnosti ke "kriminálním gangům" nebo z účasti na plánování, podněcování nebo provádění násilných činů zejména v detenčním zařízení Témara v Západní Sahaře.
Detenční zařízení Témara, které spravuje Ředitelství pro dozor nad teritoriem (Direction de la surveillance du territoire, DST), je jedním z hlavních míst, odkud přišly zprávy o mučení. Desítky ze zatčených v rámci "protiteroristických" opatření byly údajně vystaveni mučení nebo špatnému zacházení během doby, kdy byli drženi v Témaře. Jejich věznění v tomto detenčním centru bylo utajené a nenahlášené. Jejich rodiny se nedozvěděly, kde se nacházejí, a to dokonce ani tehdy, když požádaly úřady o informace, a v některých případech byli zadržovaní několik měsíců nelegálně drženi bez spojení s vnějším světem.
Průzkum Amnesty International odhalil, že řada případů porušování marockého práva a mezinárodních norem pro lidská práva byla užita k tomu, aby se soudním úřadům zabránilo řádně přezkoumat tyto činy bezpečnostních sil a aby nemohlo být provedeno žádné šetření těchto událostí. Zadržovaní byli údajně mučeni nebo s nimi bylo špatně zacházeno, a tím byli přinuceni k tomu, aby podepsali nebo otisky prstů potvrdili prohlášení, která předtím odmítli nebo popřeli. V mnoha případech byla tato prohlášení použita u soudu jako důkazy pro získání přiznání, přestože obžalovaní v soudní síni většinou tato prohlášení odvolávali.
Amnesty International je obzvlášť znepokojena tím, že v roce 2003 bylo více než 12 lidí odsouzeno k smrti po soudních procesech, které byly silně nespravedlivé. Prudký nárůst obvinění z mučení a špatného zacházení za poslední dva roky spolu se zřejmým selháním marockých úřadů ve vyšetřování těchto případů ostře kontrastují s významnými zlepšeními, ke kterým v oblasti lidských práv v Maroku došlo za poslední měsíce a roky. Amnesty International tato zlepšení vítá, nicméně naléhá na marocké orgány, aby toto předsevzetí, které se už projevilo v řešení jiných převládajících problémů lidských práv jako např. diskriminace žen, přenesly i do boje proti mučení a špatnému zacházení.
Jako první krok k řešení tohoto problému by marocké úřady měly vzít na vědomí znepokojivý počet obvinění z mučení a špatného zacházení, a vydat jasné a veřejné pokyny pro DST, že policisté a agenti tohoto orgánu musí zachovávat zákony a přestat se zatýkáním a zadržováním lidí ve středisku v Témaře i jinde. Marocké orgány by měly realizovat všechna doporučení, která vydal Výbor OSN proti mučení v listopadu 2003. Konkrétně by měly zajistit, aby všechna obvinění z mučení a špatného zacházení - ve formě stížností obětí nebo jejich právníků a ve formě zpráv od nevládních a jiných organizací - byla podrobena okamžitému, nestrannému a plnému přezkoumání.
Dále by měly provést kroky proti beztrestnosti státních agentů podezřelých z účasti na mučení nebo špatném zacházení a zajistit, aby plánovaná nová legislativa, podle které bude v marockém zákoně mučení považováno za zločin, byla plně v souladu s nařízeními článků 1 a 4 Úmluvy proti mučení.
Marocké orgány by také měly nařídit opakování soudních řízení v procesech, které odpovídají mezinárodním standardům pro spravedlivý soud, pro všechny, kteří byli usvědčeni na základě svědectví získaných pomocí mučení nebo špatného zacházení a změnit trest pro všechny odsouzené k smrti a vyhlásit moratorium na trest s smrti s výhledem na jeho zrušení.
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2724 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International