AI požaduje bezpečí pro ruskou občanku
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 1.7.2004
Obránci lidských práv apelují na ministra spravedlnosti, aby zabránil vydání do Ruska.
Na ministra spravedlnosti se v těchto dnech dopisem obrátila česká pobočka mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International v případě ruské občanky, novinářky Světlany Kovalevy, jejíž vydání k trestnímu stíhání Ruská federace požaduje.
Obránci lidských práv se obávají, že v případě vydání by jmenovaná byla vystavena riziku mučení či jiného krutého, ponižujícího nebo nelidského zacházení. Od zadržení Světlany Kovalevy v září roku 2002 české soudy rozhodovaly o tom, zda je její vydání do Ruské federace přípustné. Krajský soud v Brně rozhodl o přípustnosti vydání Světlany Kovalevy do Ruska poprvé v lednu minulého roku; olomoucký Vrchní soud však případ vrátil k novému projednání. V prosinci ale Krajský soud vydal stejné rozhodnutí jako poprvé a Vrchní soud jeho rozhodnutí následně potvrdil.
Nyní má případ na stole ministr spravedlnosti, který by měl rozhodnout během června. Zároveň stále nebylo ukončeno azylové řízení; azylový odbor Ministerstva ČR žádost Světlany Kovalevy o azyl zamítl, Krajský soud v Brně však nařídil, aby si ministerstvo vyžádalo zprávy nevládních organizací, které monitorují stav lidských práv v Rusku a tamních věznicích. Ten totiž podle soudu nezhodnotil přesvědčivým způsobem.
Obavy Amnesty International pramení z informací, které o situaci v Ruské federaci má k dispozici. Mučení v ruských věznicích stále představuje rozšířený prostředek vymáhání doznání z obviněných - podle informací Amnesty International používá ruská policie za tímto účelem různé metody brutálního nátlaku včetně elektrických šoků, znásilňování a vyhrožování rodině obviněného. V jedné z posledních výročních zpráv AI se doslova uvádí, že podmínky ve vězeních jsou tak ubohé, že je možno je hodnotit jako kruté, nelidské, nebo ponižující zacházení.
Podle výroční zprávy další mezinárodní lidskoprávní organizace Human Rights Watch se v Rusku objevuje policejní násilí ve stále větší míře a je používáno k vynucení přiznání nebo k tomu, aby policisté donutili zadržené mlčet o děsivých podmínkách ve vyšetřovacích vazbách.
Ženy jsou podle zjištění Amnesty International oběťmi mučení a špatného zacházení ve vyšetřovací vazbě v celé Ruské federaci, avšak pachatelé mučení a špatného zacházení se těší značné míře beztrestnosti s malou pravděpodobností obvinění za své činy.
Další informace k případu podají: Mgr. Petr Dokládal, advokát Světlany Kovalevy; Zvonařka 16, 617 00 Brno; petr@dokladal.cz
Jana Sobotková, Amnesty International, tel. 604 131 052
JUDr. Karel Čermák, ministr spravedlnosti, tel. 221997111 (ústředna), 221997123 (tisková mluvčí)
Příloha tiskové zprávy: text dopisu AI ČR ministrovi spravedlnosti ze dne 2. června 2004 (.doc, 29k)
Pokud chcete přispět ke kampani Amnesty International proti vydání Svetlany Kovalevy do Ruské federace odešlete e-mail ministru spravedlnosti Karlu Čermákovi (můžete použít připravený text nebo sestavit text vlastní):
e-mailova adresa: posta@msp.justice.cz
předmět mailu: Světlana Kovaleva
Vážený pane ministře,
velmi mne znepokojují informace o případu Svetlany Kovalevy, ruské novinářky v současnosti pobývající ve vazební věznici v Brně-Bohunicích. Ruská federace požaduje její vydání a soud, který případ projednával, vydal rozhodnutí, že vydání je přípustné a to navzdory obavám ženy o život. Světlana Kovaleva má oprávněný strach z mučení a nelidského zacházení, ke kterému může dojít i v případě, že nebude prokázána její vina na spáchání trestných činů, kterých se měla dopustit.
Mučení v ruských věznicích stále představuje rozšířený prostředek vymáhání doznání z obviněných - podle informací Amnesty International používá ruská policie za tímto účelem elektrické šoky, znásilňování a vyhrožování rodině obviněného. V ženských věznicích jsou naprosto neuspokojivé hygienické podmínky. Pachatelé mučení a špatného zacházení se těší značné míře beztrestnosti.
Krajský soud v Brně rozhodl o přípustnosti vydání Světlany Kovalevy do Ruské federace poprvé v lednu 2003; olomoucký Vrchní soud případ vrátil k novému projednání. Další rozhodnutí Krajského soudu o přípustnosti vydání, pak Vrchní soud v březnu tohoto roku potvrdil.
Protože rozhodnutí o případu Světlany Kovalevy je nyní ve Vašich rukou, žádám Vás, abyste celý případ znovu prověřil s ohledem na mezinárodní úmluvy (zejména Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení a také Evropskou úmluvu o lidských právech) i na lidskoprávní situaci v Ruské federaci.
S pozdravem,
.............................
Ministra spravedlnosti můžete také oslovit dopisem. Opět můžete využít připravený text nebo sestavit dopis vlastní.
JUDr. Karel Čermák
Ministerstvo spravedlnosti
Vyšehradská 16
128 10 Praha 2
Vážený pane ministře,
velmi mne znepokojují informace o případu Svetlany Kovalevy, ruské novinářky v současnosti pobývající ve vazební věznici v Brně-Bohunicích. Ruská federace požaduje její vydání a soud, který případ projednával, vydal rozhodnutí, že vydání je přípustné: a to navzdory obavám ženy o život. Svetlana Kovaleva má oprávněný strach z mučení a nelidského zacházení, ke kterému může dojít i v případě, že nebude prokázána její vina na spáchání trestných činů, kterých se měla dopustit.
Mučení v ruských věznicích stále představuje rozšířený prostředek vymáhání doznání z obviněných - podle informací Amnesty International používá ruská policie za tímto účelem elektrické šoky, znásilňování a vyhrožování rodině obviněného. V ženských věznicích jsou naprosto neuspokojivé hygienické podmínky. Pachatelé mučení a špatného zacházení se těší značné míře beztrestnosti.
Krajský soud v Brně rozhodl o přípustnosti vydání Svetlany Kovalevy do Ruské federace poprvé v lednu 2003; olomoucký Vrchní soud případ vrátil k novému projednání.. Další rozhodnutí Krajského soudu o přípustnosti vydání, pak Vrchní soud v březnu tohoto roku potvrdil.
Protože rozhodnutí o případu Svetlany Kovalevy je nyní ve Vašich rukou, žádám Vás, abyste celý případ znovu prověřil s ohledem na mezinárodní úmluvy (zejména Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení a také Evropskou úmluvu o lidských právech) i na lidskoprávní situaci v Ruské federaci.
S pozdravem,
jméno, adresa a podpis
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2736 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International