Amnesty International uvádí, že dokumentuje opakované případy týrání zadržovaných ze strany amerických vojáků, včetně území Iráku a Afghánistánu, ke kterým dochází už po dva roky. Ministr obrany Rumsfeld tvrdil, že je týráním v Abú Ghrajb "šokován", a že jde pouze o "výjimky", a ne "opakované praktiky". Amnesty International však na nejvyšších úrovních vlády USA včetně Bílého domu, ministerstva obrany a ministerstva zahraničí předkládá navzájem se shodující obvinění z brutality a krutosti amerických vojáků vůči zadržovaným, ke kterým v posledních dvou letech dochází. Loni v červenci organizace upozornila na obvinění z mučení a špatného zacházení s iráckými vězni ze strany jednotek USA a koalice. Zveřejnila je ve své oficiální zprávě zaslané vládě USA a prozatímním odpovědným orgánům koalice v Iráku. Obvinění se týkala bití, elektrických šoků, nedostatku spánku, zahalování hlavy a nucení k dlouhému stání a klečení. Od odpovědných orgánů ani vlády nepřišla žádná odpověď ani náznak toho, že došlo k vyšetřování. I přes její opakované žádosti nebyl Amnesty International umožněn přístup do všech internačních zařízení pod kontrolou USA. "Pokud nemá vláda co skrývat, měla by okamžitě zastavit případy držení lidí v izolaci a umožnit přístup nezávislým poradcům v oblasti lidských práv včetně Amnesty International a OSN do všech svých zařízení," řekla Irene Khan, generální tajemnice Amnesty International. "Vláda USA stále projevuje lhostejnost k ženevským konvencím a základním zásadám práva, lidských práv a slušnosti. To vytváří atmosféru, ve které mají američtí vojáci pocit, že mohou zadržené ponižovat a nebudou potrestáni." "To, čeho jsme teď svědky v Iráku, je logický důsledek toho, jak je tzv. válka proti teroru prosazována bez ohledu na porušování lidských práv a pravidel války." Amnesty International vyjadřuje znepokojení nad neurčitými zprávami, které jí vláda USA posílá ohledně svého závazku dodržovat mezinárodní standardy lidských práv. Týrání není omezeno jen na Abú Ghrajb. Mnoho lidí, kteří jsou drženi na amerických leteckých základnách v Bagramu a Kandaharu v Afghánistánu říká, že byli během svého zadržování podrobeni mučení nebo jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení, a že vláda nedodržuje ženevské konvence, co se týká zadržovaných na Guantánamu. Wazir Mohammad, kterého zadržovali na Guantánamu, řekl Amnesty International o nadměrném a krutém používání pout, bránění ve spánku, a také o tom, že jej během jeho zadržování v Afghánistánu nutili, aby se ze své cely do výslechové místnosti plazil po kolenou. V Bagramu a Kandaharu ho drželi v izolaci, aniž by se mohl postavit nezákonnosti svého zadržování, bez možnosti přístupu k právníkovi či své rodině. Nikdy se nesetkal se zástupcem Mezinárodního výboru Červeného kříže (International Committee of the Red Cross). Během více jak roku na Guantánamu se se zástupcem setkal údajně jen jednou - první den. Walida al-Qadasiho drželi na Guantánamu a předtím v jednom tajném zařízení v Kábulu. Řekl, že vězni označovali první noc výslechu americkými vojáky jako "černou noc": "Rozstříhali naše oblečení nůžkami, nechali nás nahé a fotili nás... Dali nám ruce za záda a spoutali nás. Zavázali nám oči a začali nás vyslýchat... Vyhrožovali mi smrtí a tím, že mě obviní, že patřím k Al-Kájdě." Tvrdil, že vězňům byl upírán dostatek spánku, a to i používáním hlasité hudby. Jeden bývalý pracovník z Guantánama řekl Amnesty International, že většina zadržovaných, pokud ne všichni, se kterými přišel do styku, tvrdila, že byli v Kandaharu nebo Bagramu tělesně týráni. Tento člověk nevyjádřil žádné překvapení nad důkazy z Iráku a uvedl, že to vypadá, že v Afgánistánu mělo být týrání patrně součástí toho, jak zadržované osoby "zlomit" na výslechy a věznění. Amnesty International má obavu, že vyšetřování, které vede generálmajor Antonio Taguba, a které odhalilo "systematické a protiprávní týrání vězňů" v Abú Ghrajb, nemělo být zveřejněno, a že současná odpověď vlády přišla jenom proto, že se zpráva a fotografické důkazy dostaly na veřejnost. Ministr Rumsfeld se zjevně snaží závažnost obvinění zlehčovat. Na setkání s novináři 4. května ministr uvedl, že "všechna obvinění se zatím týkala týrání... a to se technicky liší od mučení". Ve skutečnosti "četné případy sadistického, bezostyšného a svévolného týrání", které zjistil Taguba, naplňují skutkovou podstatu mučení nebo krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení, což jsou válečné zločiny. Při těchto incidentech vojáci zadržené bili pěstmi a kopali do nich; skákali jim na bosé nohy; nutili zadržené do různých sexuálních poloh a fotografovali je; stavěli je na krabice s pytlem písku na hlavě a na prsty na rukou a nohou a na penis jim připevňovali dráty, jako by šlo o mučení elektrickým proudem; a také umístili psí obojek na krk jednoho nahého zajatce, vedle kterého pózovala jedna příslušnice armády. Ti, kteří odpovídají za toto "prokázané týrání vězňů", které odhalil Taguba, by měli být postaveni před soud v souladu s povinnostmi USA podle mezinárodního práva i práva USA. Vyšetřování by se mělo zaměřit jak na odpovědnost v řetězci velení, tak na jednotlivé přímé pachatele. Komentáře generálmajora Geoffreyho Millera z tohoto týdne, který je odpovědný za operace se zadrženými v Iráku, že spánková deprivace a namáhavé pozice mohou být proti zadrženým použity, ukazují, že vláda USA si ještě neuvědomila, že špatné zacházení a týrání mohou snadno sklouznout k mučení, a proto by měla být úplně zakázana. Omezování zadržovaných osob ve velmi bolestivých polohách, zakrývání hlavy, výhrůžky a prodlužovaný nedostatek spánku porušují zákaz mučení a krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení. Amnesty International vyzývá prezidenta Bushe, aby zajistil nestranné a průhledné vyšetřování mučení a úmrtí v americké vazbě, a to, aby každý, kdo bude shledán odpovědným, stanul před soudem.