Milí přátelé a kolegové,

delegace Amnesty International ČR je čerstvě po návratu z mezinárodní valné hromady (ICM), která se koná každé dva roky. Mnoho z vás asi ví, že se jedná o nejdůležitější setkání v kalendáři Amnesty. Zástupci všech sekcí, struktur a kanceláří Amnesty se zde potkávají, aby diskutovali o strategických problémech, identifikovali zásadní témata v oblasti lidských práv a schválili plány pro nadcházející období.

Celé hnutí věnuje setkání ICM nezanedbatelné množství času, financí a úsilí; mezinárodní valná hromada je díky tomu jednou z věcí, které Amnesty skutečně odlišují od dalších organizací. Letošní setkání, které se konalo v Dublinu, bylo velmi intenzivní diskusí o současných a budoucích lidskoprávních problémech, o tom, jak můžeme zlepšovat naše výsledky a jak organizaci nejlépe spravovat.

Nejdůležitějším bodem agendy byly naše Strategické cíle pro období 2016-2019. O nich i o jejich doprovodných teoriích změny (tedy způsobech, jak cílů dosáhnout) jsme diskutovali již od posledního ICM v roce 2013 a v Dublinu jsme cíle konsenzuálně schválili. Naše česká delegace cítila, že díky intenzivním konzultacím a řadě příležitostí poskytovat zpětnou vazbu různým návrhům se za výsledný dokument může skutečně postavit celé hnutí, od Prahy přes Nairobi až po Auckland. Nadcházející výzvou bude zapracování těchto cílů do české strategie pro období 2017-2019, kterou začneme vytvářet v září.

Mezinárodní valná hromada

ICM celkem přijalo 12 rozhodnutí ve formě rezolucí. Kromě strategických cílů (které naleznete v přiloženém dokumentu v oddílu 1), jsme

1. potvrdili svůj závazek pracovat s jednotlivci (návrh AI ČR na dodatek, který zajistí přiměřené prostředky k naplnění tohoto závazku, byl přijat a zapracován do rezoluce)

2. zahájili zkoumání dopadu protidrogových politik na lidská práva

3. dali mezinárodní správní radě za úkol přijmout politiku, která by různými prostředky včetně dekriminalizace chránila lidská práva osob poskytujících sexuální služby (na toto téma proběhla široká diskuse, budu se mu proto podrobněji věnovat níže)

4. se rozhodli prošetřit dopady vládních úsporných opatření na lidská práva

5. požádali mezinárodní správní radu, aby přezkoumala naši stávající politiku ohledně detencí nelegálních migrantů

6. přijali nový „distribuční systém“, který by měl zajistit efektivnější a transparentnější hospodaření s příjmy organizace

7. zajistili, že malé sekce nebudou zrušeny z finančních důvodů (AI ČR navrhla dodatek, který zajistí finanční a know-how podporu kterékoli sekci, která se bude chtít finančně osamostatnit; dodatek byl přijat a zapracován do rezoluce)

8. vytvořili proces zahrnující mnoho zainteresovaných stran, skrz nějž budou určeny tzv. „prioritní“ země (těmto zemím bude ze strany organizace věnována větší pozornost a zdroje, než těm neprioritním)

9. zajistili izraelské sekci přístup ke klíčovým regionálním funkcím a podpůrným službám

10. rozhodli, že proces správní reformy, který bude probíhat po celý rok 2017, má zahrnout i diskusi o principu „jedna sekce/jeden hlas“

11. uložili Mezinárodnímu sekretariátu povinnost vypracovávat zprávy o aktivitách mezinárodní správní rady, globálních účtech, implementaci rozhodnutí ICM, aktivitách Mezinárodního sekretariátu a celkovém stavu hnutí.

Dekriminalizace prostituce

Všechna výše uvedená rozhodnutí (text naleznete také v příloze) s výjimkou politiky sexuálních služeb byla přijata konsenzuálně nebo drtivou většinou hlasů. Protože toto konkrétní rozhodnutí bylo pro organizaci složité a zhruba třetina hlasů byla proti, rád bych vám přiblížil, jak jsme k němu dospěli a co to znamená pro budoucí vývoj. Hlavní bod nesouhlasu leží v názorech na to, jestli je dekriminalizace sexuálních služeb nejlepší cestou k odstranění porušování lidských práv osob zapojených v sexuální práci, k němuž dochází. Jedni věří, že nejlepší cestou je úplný zákaz, tedy postavení prostituce a všech přidružených aktivit mimo zákon, podle jiných nejvíce pomáhá dekriminalizace těch, kdo sexuální služby poskytují (takzvaný „norský model“). Další, včetně Amnesty, věří, že nejefektivnějším přístupem je dekriminalizace všech aktivit kolem poskytování a využívání sexuálních služeb (za předpokladu, že nedochází k porušování jiných lidských práv).

Iniciativa Amnesty vznikla v Mezinárodním sekretariátu asi před 18 měsíci se souhlasem mezinárodní správní rady. Všem sekcím a dalším zainteresovaným stranám byl poté předložen návrh politiky, aby mohla být vedena diskuse napříč celým hnutím. Stejně jako mnoho dalších sekcí, i Amnesty ČR se pokusila co nejlépe vystihnout smýšlení naší komunity ohledně tohoto problému. Proto jsme

1. provedli řadu rozhovorů se členy a partnerskými organizacemi

2. uspořádali několik diskusí ve správní radě

3. uspořádali panelovou diskusi se zástupci obou stran problému (pro a proti dekriminalizaci)

4. vedli dvě diskusní fóra pro ty, kdo se chtěli k problému vyjádřit.

Na základě získaných údajů došla Amnesty ČR k závěru, že jako hnutí máme k dispozici řadu jiných nástrojů v oblasti lidských práv a mezinárodního práva, které nám umožňují bojovat proti porušování lidských práv osob poskytujících sexuální služby, a nepotřebujeme tedy nutně schválit ad hoc politiku. Cítili jsme, že takováto politika by téměř jistě Amnesty vnitřně rozdělovala a komplikovala i vztahy s řadou partnerských organizací po celém světě. Někteří kolegové v hnutí toto přesvědčení sdíleli, jiné jsme ale k přijetí naší pozice nedokázali přesvědčit. Během debat ICM jsme se zdržovali hlasování o změnách navrhované politiky, protože jsme si nepřáli ovlivňovat formulace rezoluce, proti níž bychom hlasovali v každém případě. Když rezoluce dospěla k finálnímu hlasování, AI ČR hlasovala proti – ne proto, že bychom nesouhlasili s konceptem dekriminalizace, ale proto, že podle nás hnutí tuto politiku nepotřebuje a zdroje určené na její vytvoření by bylo lépe využít na boj proti konkrétním porušením lidských práv. Náš názor nicméně nepřevládl a hnutí rezoluci přijalo značnou většinou hlasů.

Toto rozhodnutí nebylo preferovanou možností Amnesty ČR, samozřejmě jej ale respektujeme a budeme zastávat pozici Amnesty k tomuto problému. Ochranná opatření zapracovaná do rezoluce, jako a) ochrana práv dětí, b) povinnost státu zajistit, aby žádné osoby nevstupovaly do sexuální práce proti své vůli, ani na ní nebyly nuceny záviset jako na jediném zdroji obživy a c) povinnost státu předcházet pašování a bojovat proti němu, podle nás představují důležitou snahu vzít v úvahu obavy vznesené mnoha našimi kolegy napříč organizací.

Dalším krokem bude vytvoření formálního politického dokumentu Mezinárodním sekretariátem v příštích měsících. V současnosti neexistují plány na globální kampaň o tomto tématu a sekce nemají povinnost mu přidělit konkrétní množství zdrojů. Z naší strany nepředpokládáme v nejbližší budoucnosti zásadnější zvýšení aktivity v této oblasti. Protože je však toto téma důležité z pohledu řady našich kolegů z partnerských organizací, zorganizovali jsme několik jednání a budeme s nimi probírat, co přesně nová politika bude a nebude znamenat. Další informace o politice, včetně plného textu rezoluce a Q/A sekce, budou již brzy zpřístupněny na našich webových stránkách. V přiloženém dokumentu se problematice věnuje oddíl 4.

Další ICM témata

Kromě politiky ohledně sexuálních služeb jsme během ICM prodiskutovali i široký okruh dalších témat, a to mimo jiné:

1. jak se nejlépe organizovat na národní úrovni (nové formy zapojení v různých prostředích)

2. stav našeho globálního tranzitního programu, který se dostává do finální fáze

3. správní reformu

4. důležitost ochránců lidských práv

5. vzdělávání v oblasti lidských práv

6. práva dětí

7. změnu klimatu z pohledu lidských práv

8. lidská práva v digitálním prostoru

9. jak nejlépe zapojit národní panely do strategických debat (toto byla evropská diskuse, jejímž výsledkem byla iniciativa k vytvoření fóra evropských panelů)

10. zvolení nových členů mezinárodní správní rady: Mwikali Muthianiové z Keni, Shahrama Hashemiho z USA a Jacca Smita z Nizozemska, který byl zvolen pokladníkem.

I když jsme v těchto tématech nedospěli k formálním závěrům (kromě zvolení nových členů správní rady), výměny názorů mezi kolegy z celého světa nás coby hnutí nepochybně posílily a poskytly důležitý vhled do přemýšlení široké škály lidí, kteří sdílejí podobné základní zájmy, o bohatém spektru témat. Těším se, že s vámi budu na těchto stránkách v nadcházejících měsících v častějším kontaktu.

S pozdravem,

Mark