Výzkumný tým v rámci terénních šetření sbíral nábojnice nízkokalibrových zbraní a analyzoval jejich původ ve vztahu k exportním státům. Výzkum se uskutečnil v kurdských regionech v severním Iráku a severních částech Sýrie ve dnech 22. června až 15. srpna 2014. Skupina odborníků analyzovala 1775 nábojnic (1730 bolo identifikováno), které v regionech našla, přičemž byl analyzován jejich možný osud v posledních měsících.

Vzorek obsahoval zbytky munice pocházející z 21 zemí světa vyrobené v letech 1945-2014. Variabilita munice odpovídá zapojení islámských militantů do bojů na území Sýrie a Iráku, kde došlo ke střetům s různými protivníky a následnému odcizení vojenského materiálu. V tomto kontextu dominovaly především výrobky z Číny (445), Sovětského svazu (338)/Ruské federace (154) a USA (323). Mimo nich se v seznamu objevuje munice ze Srbska (142), Rumunska (77), Bulharska (63) Severní Koreje (34), ale také z České republiky (18) nebo Slovenska (2).

Část nalezené munice, která má původ v České republice (11 nábojnic), pochází s největší pravděpodobností z dodávek iráckým bezpečnostním složkám po roce 2010.  Islámští militantisté je údajně ukořistili poté, co se jednotky irácké armády začaly pod náporem ozbrojených útoků rozpadat a opouštěly svá stanoviště a sklady.

I když munice nalezená v analyzovaném vzorku představuje v případě České republiky podíl jenom něco málo přes 1 %, zjištění, které výzkumný tým organizace Conflict Armament Research přinesl, jsou pro debatu o standardech v obchodu s vojenským materiálem zásadní. Jasně totiž poukazují na existenci kanálů, skrze které může docházet k destabilizaci bezpečnostní situace a eskalaci konfliktů, a to i v případě, kdy jsou dodávky vojenského materiálu vedeny pozitivní motivací.