Venku zrovna stoupají teploty do rekordních výšin a v pedagogicko-psychologické poradně zatím osm lidí sedí nad velkými papíry s výrazy jako „chudoba“, „závislost“, nebo „nezaměstnanost“. „Napište vše, co vás napadá k tématu sociálního vyloučení, a udělejte si mezi informacemi spojitosti,“ vysvětluje úkol Vítek, jeden z terénních pracovníků Člověka v tísni.  Tímto nelehkým zadáním začalo pro lektory Amnesty International školení o sociálním vyloučení.

Školení má za úkol seznámit lektory projektu FAIR PLAY s jedním z nejsložitějších společenských problémů. Během několika hodin by účastníci měli pochytit alespoň základy, které pak budou předávat žákům základních a středních škol. To pak může pomoci s bořením stereotypů o „nepřizpůsobivých“ a o zneužívání sociálních dávek.

Vytvoření seznamu stereotypů o lidech sociálně vyloučených, zejména Romech, se zdá být jednou z hlavních, ale i nejtěžších aktivit. Všichni z účastníků se snaží se s předsudky neztotožňovat, a tak chtějí korektně pojmenovávat nekorektní názory. Když už se ale k zajetým stereotypům dostávají, dovídají se i to, jak proti nim bojovat fakty a selským rozumem.

„Internetový hoax, který tvrdí, že Romové dostávají devadesát tisíc na dávkách, je například úplně mylný“, říká Vítek. Účastníci zatím dostávají do rukou příklad rodiny z Ústí nad Labem. Manželé s osmi dětmi, z nichž tři jsou předškolního věku, musí vyžít s bezmála dvaceti tisíci měsíčně. S výdaji za jídlo, oblečení, plenky a hygienu jim už nezbývají peníze na předškolní vzdělání nejmladších potomků. A bludný kruh sociálního vyloučení se rozbíhá.

Jiné stereotypy zas nemusí být fakticky mylné, ale je potřeba je vnímat v kontextu situace. Například to, že romské rodiny jezdí na nákupy taxíkem, se zdá na první pohled jako naprosté plýtvání. Na pohled druhý ale využití taxíku dává mnohem větší smysl. Rodiny totiž nevlastní auto, a když dělají velký nákup pro celou rodinu, bylo by potřeba mnoho lidí, aby se tašky daly převézt hromadnou dopravou. Už jen lístky MHD pro šest lidí přitom vyjdou dráž než taxík, zejména v menších českých městech.

Život v sociálně vyloučené lokalitě si účastníci školení mohou vyzkoušet na vlastní kůži, i když jen nepřímo a virtuálně. Online hra Ghett out je vytvořená jako počítačový model života na minimální mzdě či sociálních dávkách, v područí prostředí plného hracích automatů, drog, a dluhů. Sami školitelé přiznávají, že hru se jim podařilo úspěšné zakončit jen jednou.

Cílem školení není udělat ze sociálně vyloučených lidí bezbranné oběti, ale poukázat na začarovaný kruh, do kterého je až moc snadné se dostat, ale vystoupit z něj je pak velice těžké. Seznámení se s podmínkami a vztahy, ve kterých se tito lidé nachází, je klíčové pro účastníky školení. O něco informovanější pohled na problematiku pak mohou už jako lektoři projektu FAIR PLAY předávat dál. 

                                                                                                                           Barbora Golanová