Rozhovor s živou knížkou Assemem
Článek
Vzdělávání - staré publikován 13.11.2015
Assem se živí jako analytik v oblasti IT, mimo práci je aktivní v Islámské nadaci v Brně, v jejíž správní radě zasedá a celkově je aktivní v brněnské muslimské obci. Ačkoli žije již od studií v Brně a je napůl Čech, má silnou vazbu na rodnou Sýrii. Proto také spoluzaložil iniciativu Syrská revoluce, která mapuje tamní situaci a sdružuje lidi zajímající se o arabské jaro.
© Amnesty International
Kdy a proč jsi přišel do České republiky?Pocházím ze Sýrie. Přišel jsem do ČR za studiem. V Sýrii jsem odmaturoval a potom jsem se přestěhoval sem.
Když jsi sem šel za studiem, co jsi studoval?
Informatiku, ta mě vždycky bavila. Nyní pracuji jako IT analytik v jedné firmě, která zde má pobočku.
Jsi muslim od narození?
Ano.
Už jsi byl v Mekce?
Byl jsem tam jen jednou. Bylo to těžší, než se může zdát. Plno lidí kolem, znečištěné ovzduší z toho množství aut, tlačenice. Duchovně to byl moc hezký zážitek, ale fyzicky to bylo náročné. Do budoucna to zatím neplánuju, není totiž jednoduché se tam dostat, ale kdyby byla příležitost, určitě bych jel.
Jak se k tobě, jako k muslimovi, staví česká společnost?
Nijak jsem zatím nezaznamenal nějaké odmítavé chování od Čechů. Za těch patnáct let, co jsem tu, jsem nic extrémního nezažil. Osobně žádné negativní zkušenosti nemám. Slyšel jsem, že lidé, na nichž je vidět, že pochází z jiné země, například mají tmavší pleť nebo přízvuk nebo ženy šátek, se někdy s předsudky setkávají. Ale jak říkám, osobně nemám tuto zkušenost.
V ČR podle tvého názoru žije asi tisíc muslimů?
To se těžko odhaduje, ta čísla jsou pouze orientační. Například na páteční modlitbu, tedy tu velkou, v Brně chodí jen sto padesát muslimů.
Jak je to s mešitami v České republice?
Jedna je v Brně na Vídeňské. Oficiální je ještě jedna v Praze, jinak jsou po městech různě umístěné modlitebny, ale to nejsou mešity.
Jaký je rozdíl mezi mešitou a modlitebnou?
Mešita už je upravená stavba, přímo do jejího stylu. Má třeba prostor, kde stojí imám vedoucí modlitbu. Liší se i ve velikosti, mešity jsou větší než modlitebny. Jde i o to, jak se to oficiálně prezentuje.
Ten šátek, co ženy nosí… Co to je?
To je hidžáb. Ženy ho musí povinně nosit, ale tady ho moc nenosí. Záleží taky na ženě samotné. Pokud to není dané státem, tak je to zase na rozhodnutí ženy.
Modlit se pětkrát za den je povinné?
To zase záleží na každém, jestli to dodržuje a kdy se pomodlí. Tam, kde je islám většinový, se k modlitbě svolává, ale tady je to na každém jednotlivci, zda se pětkrát denně pomodlí.
Jak hodnotíš přístup médií k islámu?
Informovat objektivně o islámu nebo ho naopak cílené démonizovat jsou dvě odlišné věci. Nesouhlasím s přístupem médií u zpráv, kdy například v Pákistánu otec zabije svoji dceru. Je to kriminální čin, které se ale stávají všude. Média ale vytrhnou příběh z kontextu a prezentují ho jako čin páchaný pouze islamisty. Toto beru jako snahu o pošpinění islámu. Využívání takového případu pro jeho démonizaci. Takhle se, bohužel, média chovají, vyberou si nějaký případ a na něm hned prezentují islám pouze v negativním světle.
Co znamená provolání „Alláh agbar“, který se často objevuje v médiích? Jedná se o pozdrav?
Ne, není to pozdrav. Znamená to: „Alláh je veliký.“ Muslimové se zdraví pozdravem „salam alejkum“, což znamená „mír s tebou“, nebo „mír s vámi“.
Celý rozhovor s Assemem si můžete přečíst na webu www.lidskaprava.cz.
Adam Bajgar
Aktuální petice
Její sourozence tajně popravili, ona je už dvanáct let ve vězení. Pomůžete?
Íránka Maryam Akbari Monfaredová je již téměř dvanáct let nespravedlivě vězněna pouze kvůli svému kontaktu s příbuznými v zahraničí, již jsou členy exilové opoziční organizace Lidoví mudžahedínové. Dne 10. března 2021 byla převezena z věznice Evin v Teheránu do věznice v provincii Semnan, vzdálené přes 200 km od její rodiny, což je v rozporu jak s mezinárodním, tak íránským právem. Od června 2021 ji ve vězení nesmí rodina navštěvovat.
Aktuální počet podpisů: 2901 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Amnesty International