Zhoršující se humanitární podmínky na hraničním přechodu Řecko-Makedonie Idomeni dosáhly - dle expertů AI na hranicích - kritického bodu, jelikož rostoucí počet uprchlíků a žadatelů o azyl je zablokován v zoufalých podmínkách poté, co Makedonie a Srbsko uzavřely své hranice Afgháncům.

 Tato diskriminační opatření ještě zhoršila situaci, kdy jen omezenému počtu lidí je povoleno projít přes makedonskou hranici a vytvořila nebezpečný precedent pro uprchlíky a žadatele o azyl, kteří se snaží projít přes Balkán.

 „V situaci, kdy je řecký azylový a přijímací systém pod obrovským tlakem se zde humanitární situace jen zhoršuje. Celé rodiny spí venku bez přístupu k odpovídajícím přijímacím podmínkám,“ sdělil Giorgos Kosmopoulos, ředitel AI Řecko.„Členské státy EU musí okamžitě posílit a sdílet odpovědnost za tuto krizi. Situace v Idomeni je kritická a lídři EU drží životy tisíců žadatelů o azyl na misce vah.“

Ve čtvrtek 18. února 2016 byla podepsána dohoda mezi policejními veliteli zemí na balkánské trase – Makedonií, Srbskem, Chorvatskem a Slovinskem - a Rakouskem, která má za cíl zlepšení spolupráce na Balkánské trase a jednotnou registraci pro všechny země. Od pátku 19. února zavřela Makedonie i Srbsko své hranice pro příchozí z Afghánistánu.

Dohoda ustanovuje poskytnutí přijetí lidem “přicházejícím z válkou zmítaných zemí, kteří potřebují mezinárodní ochranu (na příklad Syřané a Iráčané)”. Ačkoli zde nejsou explicitně vyloučeni Afghánci, nejsou zahrnuti v této části dokumentu (odstavec 6).

Ačkoli v odstavci 7, který stanovuje společná kritéria, která mají být uplatňována při registraci, identifikují kategorie lidí, kterých by se mezinárodní ochrana netýkala, afghánští občané jsou označeni pouze jako příklad v jedné kategorii: "například afghánští občané, kteří delší čas pobývali v bezpečné zemi, například v Turecku nebo Íránu”.

Je opravdu nejasné, jak a proč si to státy na balkánské trase interpretovaly jako paušální zákaz přijetí afghánských občanů.

V Řecku jsou Afghánci, kteří cestovali do Idomeni (Řecká hranice s Makedonií), v posledních dnech jsou podle neověřených zpráv odváženi autobusy do recepčního centra v Schisto v Athénách, nejsou jim však podávány žádné informace, kde nakonec skončí. Ve stejné době jsou stovky uprchlíků a migrantů, kteří cestují na člunech z ostrovů do Athén čekají v přístavu Pireus, kde úřady kontrolují jejich dokumenty Nicméně se očekává, že vzhledem k velkému počtu afghánských občanů připlouvajících do Athén se přijímací tábory brzy přeplní. Předpokládá se, že příští týden se otevře další přijímací tábor v soluňské oblasti Diavata a že úřady otevřou další uprchlické tábory na pevninské části Řecka. Přesto, pokud bude počet nových příchozích nadále vysoký (vzhledem k částečně uzavřeným hranicím), bude kapacita řeckých přijímacích táborů velice blízko úplnému přeplnění, a to i v případě vytvoření hotspotů na ostrovech a přijímacích táborů v Elaionas, Elliniko, Schisto a Diavata.

Hlavní obavy

1) Profilování na základě státní příslušnosti vede k diskriminaci mezi jednotlivými skupinami. V kontextu kontrol na hranicích je vyjímání specifických skupin z možnosti požádat o azyl porušením mezinárodního a evropského uprchlického práva a práva vyhledat azyl. Může to také vést ke kolektivním a nezákonným návratům uprchlíků a žadatelů o azyl.Tato praxe také porušuje právo nebýt diskriminován, které je základním stavebním kamenem mezinárodního práva v oblasti lidských práv. Požívání práva nebýt diskriminován musí být zajištěno a respektováno vůči všem osobám, které přicházení v rámci státní jurisdikce. 

2) Je zvláště zarážející, že země na Balkánské trase nedovolují Afgháncům vstoupit na svá území, čímž jim brání v přístupu k efektivnímu a individuálnímu azylovému řízení:

• Ve třetí čtvrtině roku 2015, dostalo 2700 Afghánců statut ochrany v členských zemích EU, čímž se stali jednou ze skupin s nejvyšším poměrem uznávání nároku na ochranu (70%). Před nimi jsou Syřané, Eritrejci a Iráčané. Afghánci byli s 56 700 žádostmi mezi prvními třemi národnostmi přicházejícími do Evropy žádat o mezinárodní ochranu .
• Afghánci představují 30% příchozích do Řecka. Nedávný průzkum UNHCR shledal, že 71% Afghánců, kteří přišli do Řecka v lednu 2016, prchalo před násilím a konflikty. Řecký azylový a přijímací system, který je již přetížen vysokým počtem příchozích si nemůže poradit s tak velkým počtem lidí. Uprchlíci a žadatelé o azyl mohou uvíznout v Řecku, pokud se hranice úplně uzavřou na základě diskriminačních opatření a bez solidarity uvnitř EU a fungujícího redistribučního systému  mezi členskými státy. Bez možnosti požívat účinné ochrany a vhodných přijímacích podmínek v Řecku, je zde zoufalá potřeba relokovat migranty a uprchlíky z Řecka a rozdělit je mezi členské státy EU. Státy EU by se neměly obracet zády k uprchlíkům a žadatelům o azyl, kteří nemohou požívat účinnou ochranu v Řecku. Urgentně by měly zvýšit počet míst k relokaci a zajistit okamžité přesuny do jednotlivých zemí.Navíc Makedonie brání ve vstupu také Syřanům a Iráčanům, kteří nemají platné cestovní dokumenty.
• Nucené návraty zpět bez možnosti požádat o mezinárodní ochranu a podstoupit azylové řízení jsou nelegální za všech okolností. Zákaz kolektivních vyhoštění se týká všech pohybů lidí na hranicích. Členské I nečlenské státy EU nemohou hromadně vracet žadatele o azyl. Co se týče členský států EU, ani ochrana hranic (Schengenský hraniční kodex) ani Dublinská nařízení nemohou být použity k ospravedlnění těchto návratů
• Nelegální pohyby na balkánské trase jsou důsledkem neexistence bezpečných a legálních cest do Evropy. Otevření bezpečných a legálních ćest pro lidi, kteří potřebují mezinárodní ochranu (přesidlovací program, humanitární přijetí, slučování rodin) by bylo nejen alternativou pro uprchlíky k nebezpečným cestám po moři a pevnině, ale také by pomohlo evropským státům organizovaně sdílet odpovědnost v průběhu globální uprchlické krize a zmírnit zbytečné utrpení a další porušování lidských práv, kterým uprchlíci a žadatelé o azyl na cestách čelí.

Možnost sledovat na Twitteru Giorgose, který je přímo na hranicích: https://twitter.com/GiorgosKosmop