^{© Amnesty International}

Turecký ministerský předseda Ahmet Davutoðlu, předseda Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean Claude Juncker předstoupili s konceptem plánu konečné dohody mezi EU a Tureckem, než se 17.-18. března sejde Evropská rada. 

Návrh, podle kterého bude za každého syrského uprchlíka navráceného z Řecka do Turecka jeden Syřan usídlen v EU, je problematický jak z hlediska morálky, tak i právně. Znepokojivé je, že podle tohoto plánu by každé místo k přesídlení v některé ze zemí EU nabídnuté Syřanům záviselo na jiných Syřanech, kteří by museli riskovat svůj život na smrtelně nebezpečné trase vedoucí přes moře do Řecka. 

„Představitelé Evropské unie a Turecka dnes velmi klesli, když handlováním zbavili práv a důstojnosti některé z nejzranitelnějších lidí na světě. Představa vyměňování uprchlíka za uprchlíka nejen nebezpečně zbavuje humanity, ale ani nenabízí žádné dlouhodobě udržitelné řešení trvající humanitární krize.“ vyjádřila se Iverna McGowanová, vedoucí evropské kanceláře Amnesty.

Na dotaz týkající se legálnosti tohoto návrhu v mezinárodním právu odpověděli představitelé EU, že návrh bude uskutečnitelný v souladu se zákony EU, až bude Turecko označeno za ,bezpečnou zemi'. 

Amnesty International obecně silně zpochybňuje koncept ,bezpečné třetí země', protože jako takový zpochybňuje právo jednotlivce na pečlivé a spravedlivé zpracování žádosti o azyl a může tak způsobit, že jedinci budou následně deportováni do své země původu – což je porušením zásady nenavracení. Vzhledem k současné situaci a zacházení s migranty a uprchlíky je obzvlášť v případě Turecka velký důvod k obavám. „Turecko násilně navrátilo uprchlíky do Sýrie a mnozí uprchlíci, kteří v Turecku žijí, čelí zoufalým životním podmínkám bez vhodného ubytování. Stovky tisíc uprchlických dětí nemají přístup k formálnímu vzdělávání. Turecko nemůže být ani ve snu označeno za ,bezpečnou třetí zemi', která by mohla plnit své závazky,“ dodala McGowanová.

Ačkoli bylo uvedeno, že lidé, kteří potřebují mezinárodní ochranu a nejsou ze Sýrie, nebudou navráceni do Turecka, nebylo zcela ujasněno, jak by byla tato jednotlivá práva zajištěna v případě masových navracení. Realitou je, že ne všichni žadatelé o azyl přichází ze Sýrie a Turecko nemá plně funkční systém udílení azylů. 

Tento návrh je výsměchem povinnosti EU postarat se o to, aby bylo možné získat na jejích hranicích azyl. Jakýkoli systém navracení, který není vystaven na právech jednotlivce na přístup ke spravedlivému a jasnému systému udílení azylu, je nesmírně problematický.

„Afghánci a Iráčané společně se Syřany tvoří asi 90 % příchozích do Řecka. Posílat je zpět do Turecka s vědomím, že jejich vysoký nárok na mezinárodní ochranu nejspíš nebude nikdy vyslyšen,  odhaluje, že tvrzení EU týkající se respektování lidských práv uprchlíků jsou jen prázdná slova,“ konstatovala Iverna McGowanová.

Předseda Tusk také prohlásil, že cesta přes západní Balkán bude uzavřena. Uzavření této stezky by zanechalo tisíce zranitelných lidí v situaci bez jakéhokoli plánu na to, jak se postarat o jejich naléhavou potřebu humanitární pomoci a práva na mezinárodní ochranu.Je nezbytně nutné, aby Evropská unie a celé mezinárodní společenství přistoupili ke svému závazku vyřešit tuto krizi, jak z hlediska humanitární a další finanční pomoci, tak i přesídlením mnohem většího množství uprchlíků.