^{© Amnesty International}

UPDATE červen 2016:

Tým pražské primátorky Krnáčové v květnu odpověděl na naši žádost o schůzku a zprostředkoval Amnesty setkání s ředitelkou Magistrátu hl. m. Prahy paní Martinou Děvěrovou a Evou Novákovou, ředitelkou živnostenského a občanskoprávního odboru.

Amnesty šla na schůzku s cílem probrat rozpory magistrátu ve vlastních metodikách pro svolavatele shromáždění (viz. níže) a zdůraznit lidskoprávní aspekt s ohledem na svobodu slova a shromažďování.

Z jednání vyplynulo, že v současné době existuje možnost nahlásit dvě shromáždění na jedno místo. Není to tedy tak, jak si většina veřejnosti (včetně Amnesty) vykládala, že by automaticky platila „blokace“ místa, pokud tam již je nahlášena jiná akce. Magistrát v této situaci akce nepovoluje, pouze zakazuje, a to v případě, že se organizátoři nedokážou mezi sebou dohodnout. V takové situaci dostává přednost ten, kdo nahlásil akci jako první.

Úředníci se shodli, že o kontroverzi mediálně sledované návštěvy čínského prezidenta vědí, ale není v jejich kompetenci věc nijak proaktivně řešit – vše se řídí poněkud vágním výkladem zákona. Extenzivnější výklad zákona navrhovaný Amnesty paní Děvěrová odmítla s tím, že by se mohly množit nežádoucí žaloby na magistrát. V návaznosti na to se debatovalo o novele shromažďovacího zákona, kterou se má zabývat Senát. Obsahuje řadu pozměňovacích návrhů – např. konkretizaci místa a nutnost přítomnosti na akci, kterou za sebe nahlašuji.

Amnesty se zavázala hlasování o novele sledovat a případně senátory informovat o lidskoprávních rizicích, která by vycházela z nepřijetí upřesňujících pozměňovacích návrhů. Magistrát se zavázal viditelně uveřejnit ve svých metodikách k nahlašování shromáždění informaci, že je možné nahlásit několik akcí na jedno místo. Dokument už aktualizoval. 

---

Na konci března hostil prezident Zeman svůj čínský protějšek, Si- Ťin-pchinga. Magistrátu a jednotlivým úřadům městských částí Hl. města Prahy nahlásila Česko-čínská obchodní asociace a další organizace cirka 80 akcí. Všude byly nahlášeny příslušné počty účastníků shromáždění, jak ale zjistili dobrovolníci Amnesty a další aktivisti, často v nahlášený den a čas nebyl na daných místech nikdo.

Na magistrátu lidé oznámili i akce na podporu lidských práv v Číně. Minimálně tří takových se chtěli zaměstnanci české Amnesty ve středu 30. března zúčastnit. Policie ČR nám ale sdělila, že účast na shromáždění není možná z důvodu „vyššího zájmu“. V té době měl lokalitou pravděpodobně projíždět konvoj s čínským prezidentem.

Pokud fyzická nebo právnická osoba oznámila vysoké množství shromáždění na velké množství míst, kdy ve skutečnosti se shromáždění posléze vůbec nekonala, lze v takovém jednání spatřovat snahu těchto osob zabránit jiným občanů k výkonu jejich práva shromažďovacího (dle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů), což je právo garantované ústavním pořádkem ČR. Příslušné úřady tak jednaly v rozporu s metodikami a doporučeními, jež samy vydaly, nerespektovaly příslušné právní předpisy, příslušnou judikaturu Nejvyššího správního soudu a svým postupem při povolování shromáždění narušily práva ostatních občanů, tak, že nemohli naplnit své základní a ústavně garantované právo se shromáždit a vyjádřit tak svobodně svůj názor.

Z analýzy dále vyplývá, že pokud policie pracovníkům Amnesty nebo jiným osobám bránila v přístupu na shromáždění konaná na veřejném prostoru s odůvodněním „vyššího zájmu,“ nelze takový důvod považovat za zákonný důvod zabránění přístupu do veřejného prostoru. Amnesty na základě této právní analýzy požádala Magistrát hl. m. Prahy o vysvětlení vzniklé situace a zjednání nápravy. Ředitel české Amnesty Mark Martin požádal o informační schůzku primátorku Prahy Adrianu Krnáčovou a doufá, že ta mu porušování shromažďovacího práva vysvětlí a odůvodní. Chceme se zasadit o to, aby Česká republika respektovala základní lidská práva, a aby se toto jednání nestalo precedentním.