Na setkání ohledně konvence OSN o užití určitých konvenčních zbraních promluvila i Amnesty International požadující preventivní zákaz vývoje, hromadění, přepravy, rozmisťování a používání plně autonomních zbraňových systémů (AWS nebo také roboti zabijáci).

Předchůdci těchto plně autonomních zbraní včetně dronů a dalších zbraňových bezpilotních systémů, které v současnosti spravovány lidmi, jsou již používány, aby páchaly násilí. To představuje vážnou výzvu k zajištění zodpovědnosti.

Rychlé pokroky v technologiích by mohly znamenat, že další generace robotických zbraní bude též schopna selektovat a napadat cíle a potenciálně zabíjet nebo zraňovat obyvatelstvo bez efektivní lidské kontroly. Tyto děsivé vyhlídky s sebou nesou další vlnou obav.

„Druhé kolo vyjednávání v Ženevě, které se konalo v dubnu, je jasným znamením, že by se vlády měly věnovat široké škále obav, které jsou způsobeny roboty zabijáky. Jejich vývoj a rozmisťování v blízké budoucnosti se zdá nezvratitelné, pokud se nepodniknou konkrétní akce,“ řekla Rasha Abdul Rahimová, účastnice kampaně za kontrolu zbraní, bezpečný obchod a lidská práva  Amnesty International, která se účastnila zasedání v Ženevě.

„Legální, etické a morální dilema, které používání těchto systémů ve válce přináší, konečně začíná získávat pozornost, kterou si zaslouží. Ale to, co je stále přehlíženo, je pravděpodobnost použití i při policejních operacích, což je nutné řešit nyní. Závislost při dosahování práva a pořádku pouze na strojích není jen hypotetický scénář představený v nesčetných sci-fi filmech. Je to děsivá myšlenka, která by mohla být realizována, pokud by současný vývoj zůstal nekontrolovaný. Teď nastal čas, aby státy zakázaly roboty zabijáky jak na bitevním poli, tak i při policejních akcích, dokud nebude pozdě.

Obavy ohledně lidských práv

Nová výzkumná zpráva Amnesty International - Autonomní zbraňový systém: Pět klíčových otázek ohledně lidských práv ke zvážení, je zaměřen na možné důsledky použití robotů zabijáků při vynucování zákonů.

Tvrdí, že použití robotických zbraní policií bude velmi nekompatibilní se standardy mezinárodního humanitárního práva, které může vyústit v nezákonné zabíjení, nepřiměřené použití síly způsobující zranění a oslabování práva lidské důstojnosti.

Na rozdíl od trénovaných zaměstnanců, roboti nemohou pokojně řešit konflikty, rozpoznat právní a neprávní pokyny, dělat rozhodnutí o reakcích s ohledem na minimální škody, anebo být zodpovědní za omyly nebo pochybení, které vedly ke smrti nebo vážným zraněním.

Roboti zabijáci na obzoru

Plně autonomní zbraně s jistou mírou lidského dohledu ještě nebyly vyvinuty, ale rychlé pokroky v technologii je stále více přibližují realitě.

Ve skutečnosti již stačí jen malý krok od produktů, které jsou současně na trhu, k plně výkonným robotům zabijákům. Společnosti v USA, Velké Británii, Jordánsku, Izraeli nebo Španělsku již vyvíjí „méně smrtelné“ robotické zbraně pro policii, které jsou ovládány vzdáleně nebo které po doteku automaticky střílí.

To zahrnuje bezpilotní letouny (drony) a pozemní vozidla, která patrně střílí paralyzující šipky, slzný plyn a další látky, které přináší riziko zabití nebo vážných zranění.

Jedním příkladem je dron ShadowHawk, který je vyvíjen americkou společností Vanguard Defense industries. ShadowHawk je navrhnut tak, aby prováděl operace podobné těm, které provádí sledovací vrtulník, dron ale může být dále ozbrojen.