^{© Amnesty International}

Děti a jejich rodiny navracející se po roce konfliktů domů do severního Jemenu jsou ve vážném nebezpečí těžkého poranění či smrti díky tisícům nevybuchlých částí tříštivých bomb, upozorňuje po deseti dnech výzkumné cesty do gubernií Sa’da, Hajjah a Sana’a Amnesty International. 

K vyčištění kontaminovaných oblastí je akutně potřeba mezinárodní asistence; zároveň by vlivné státy měly naléhat na koalici vedenou Saúdskou Arábií a její vojenské síly, aby přestaly používat mezinárodně zakázanou tříštivou munici. 

Během své nedávné mise v severním Jemenu našla Amnesty International důkazy, že vojenské síly koalice Saúdské Arábie používaly tříštivou munici vyrobenou Spojenými státy, Velkou Británií a Brazílií. Používání tříštivých (známých taky jako kazetových) bomb je zakázáno v Konvenci o tříštivých bombách, jíž je Velká Británie smluvní stranou.  

Organizace hovořila se třiceti lidmi včetně těch, kteří přežili výbuchy tříštivých bomb a další nevybuchlé munice. S jejich rodinami, očitými svědky, expertů na ničení min nebo aktivistů. 

Zaznamenala dalších deset případů, při kterých bylo při výbuchu tříštivé munice zraněno či zabito 16 civilistů, a to mezi červencem 2015 a dubnem 2016. Tento počet zahrnuje i 9 dětí, z nichž dvě zemřely. Tyto oběti následovaly během dnů, týdnů a někdy dokonce měsíců poté, co koaliční vojenské síly shodily bomby. 

Během přestávky v bojích na saúdsko-jemenských hranicích, která následovala po místní dohodě o příměří z března 2016, se civilisté začali vracet zpět domů a při pohybu v guberniích Hajjah a Sa’da se cítili bezpečněji. Ale pracovníci na zneškodňování min, místní obyvatelé a svědci řekli Amnesty International, že nadále vídali civilisty zraněné po výbuchu, přičemž vzrostl počet obětí nevybuchlé munice v oblasti podél saúdsko-jemenských hranic.

Mnoho civilistů, včetně dětí, je nyní vystaveno potenciálně smrtícím částem a dalším výbušným pozůstatkům války bez povědomí o jejich přítomnosti či nebezpečí, které z nich plyne. Mezitím nedávné záplavy přenesly explozivní části a další nevybuchlé pozůstatky do oblastí, ve kterých by je civilisté vůbec nečekali.  

Do této chvíle saúdská koalice formálně nepotvrdila používání tříštivé munice. Nicméně generál Ahmed al-Asiri, mluvčí koaličních vojenských sil, při svém rozhovoru pro CNN z 11. ledna 2016 kategoricky popřel, že by koalice při útocích na Jemen používala tříštivou munici, kromě popisovaného případu bombardování senzorem naváděnými střelami CBU-105, shozenými na vojenský cíl v Hajjahu v květnu 2015.  

Civilisté popisují zoufalou potřebu pomoci při čištění kontaminovaných oblastí

Jemenská odminovávací agentura Yemen Executive Mine Action Centre (YEMAC) pochopila nebezpečí pro civilní obyvatelstvo plynoucí z nevybuchlých pozůstatků a začala s čištěním oblastí a detonacemi zbylé munice v Sa’dě a Hajjahu na začátku dubna 2016, a to navzdory špatnému vybavení a výcviku.  

Ačkoliv plný rozsah kontaminace tříštivou municí není zatím známý, YEMAC zaznamenal, že jeho týmy operující v guberniích Sa’dě a Hajjahu odstranily při nejmenším 418 pozůstatků tříštivých bomb, 810 fúzních a dělostřeleckých pozůstatků, 51 minometných střel a více než 70 dalších střel.  

Naneštěstí muselo centrum 26. dubna náhle zastavit svoje operace poté, co tři jeho pracovníci – Mohammed Ahmed Ali Al Sharafi, Mustafa Abdullah Saleh Al Harazi a Hussein Abdo Mohssien Al Salami – zemřeli při incidentu s tříštivou municí při vykonávání své práce v Hayranu v gubernii Hajjah, 

Ředitel agentury YEMAC, Ahmed Yahya Alawi, sdělil Amnesty International, že vyčišťovací práce centra byly během vyšetřování smrti těchto mužů pozastaveny, ale domnívá se, že smrt byla způsobena tím, že jeden z mužů nebyl schopen provést příslušná opatření při přenosu nevybuchlé munice a nebyl při tom dostatečně daleko od svých kolegů. Viní z toho nedostatečný výcvik mužů a stěžuje si na neefektivnost a stáří jejich vybavení. 

„Koalice použila různé druhy tříštivé munice, ale my jsme doteď pracovali pouze se čtyřmi. Nové druhy nás překvapily. Jsou citlivější… Je těžké zneškodnit bombu výbušninou, ale je opravdu nebezpečné je skladovat“ říká. ,,Potřebujeme dovézt školitele ze zemí, které tyto zbraně vyrobily, aby trénovali naše zaměstnance…(a) hledáme nové technologie, které by bomby zneškodnily."  

„Dárcovské země musí v podpoře místních pracovníků jednat rychle, aby bylo možné bezpečně a urychleně vyhledat, označit a vyčistit oblast kontaminovanou zbylou nevybuchlou municí, a vzdělávat zasažené komunity v tom jak se vůbec nebezpečí vyhnout,“ řekla Lama Fakihová. „Selhání v této práci bude tikající bombou pro civilisty, včetně dětí, kteří v zasažených oblastech žijí.“ 

Právě děti jsou v ohrožení toho, že zvednou a budou si hrát s pozůstatky munice, které si spletou s hračkami kvůli jejich tvaru a velikosti. Některé hrubě připomínají plechovky s pitím, zatímco další připomínají míče. 

Amnesty International hovořila s třináctiletým chlapcem, který byl v lednu 2016 zraněn poté, co údajně zvedl část nevybuchlé střely nedaleko potoka, na jejíž vodě závisí místní v Noug’a, malé vesnici obklopené zemědělskou oblastí v al-Safře, v gubernii Sa’da, přibližně 20-25 kilometrů od hranice se Saúdskou Arábií. Podle místních, kteří odpovídali Amnesty International dělí tuto oblast od předních linií jen několik kilometrů a během těžkých bojů slyší ofenzivní i defenzivní pozemní boje.  

Oběť nám sdělila, že malé bomby byly zelené, ve tvaru „malého míče, se kterým si hrajete“. Tento popis se shoduje s tříštivou bombou americké výroby, BLU-63. 

„Viděl sem jsem tu bombu [nevybuchlou část] kousek od místa, kde nabíráme vodu a jak jsem šel kolem, uviděl jsem ji ležet [na zemi]. Zvedl sem ji a odhodil [na stranu] a ona vybuchla. Byl jsem zraněný a můj bratr odběhl pro pomoc…“ Byl poté dva měsíce hospitalizován a podstoupil operaci břicha. Amnesty International sdělil, že blízko pramene jsou ještě další nevybuchlé bomby. 

1. března byl „Walid“ (jehož jméno bylo za účelem ochrany změněno), další jedenáctiletý chlapec z nedaleké oblasti, také zraněn submunicí. Při výbuchu přišel o tři prsty a měl zlomenou čelist. Jeho osmiletý bratr „Samih“ při výbuchu zemřel.   

Walid sdělil Amnesty International, že on a Samih byli nedaleko vesnice Fard, v ředitelství Safra v Sa’dě, 1. března, když narazili na větší množství nevybuchlé submunice během pasení koz v údolí. Řekl že se Samihem přenášeli a hráli si s pozůstatky nevybuchlých bomb několik hodin, až nakonec jedna vybuchla kolem 13:00, přičemž výbuch zabil Samiha na místě a Walida zranil. Amnesty International zpozorovala, že Walid přišel o tři prsty na pravé ruce a podstoupil operaci, při níž mu byly do levé čelisti, kterou výbuch zlomil, vloženy ocelové pláty. Také utrpěl zranění od šrapnelů v hrudníku a v nohou. 

„Do toho údolí chodíme každý den pást kozy a je tam spousta malých bomb. Čtyři z nich jsme našli ráno… byly cylindrického tvaru s rudou mašlí. Nosily jsme je s sebou během pasení. Kolem jedné odpoledne jsem zatahal za ten červený provázek pravou rukou a [Samih] zatahal za druhý konec a pak to vybuchlo a já spadl dozadu. [Samih] měl zranění v břiše a také spadl. Vůbec jsme netušili, že by nám to mohlo ublížit.“ 

Na základě popisu to vypadá, že by tyto bomby mohly být submunicí „ZP 39“ DPICM, bomb vybuchujících při dopadu, které byly organizací Human Rights Watch zaznamenány v severním Jemenu v květnu 2015. 

16. dubna byl ve vesnici v gubernii Hajjah, která se nachází přibližně 10 kilometrů od Saúdských hranic, zabit další dvanáctiletý chlapec a jeho devítiletý bratr zraněn, když si hráli s nevybuchlými částmi  tříštivých bomb, zatímco pásli kozy v nedalekém údolí. Podle rodinných příslušníků je bojová fronta jen pár kilometrů dál směrem k hranici a místní sdělili Amnesty International, že vojáci jsou občas nuceni se stáhnout do nedalekých vesnic, když se chtějí schovat před saúdskou palbou. 

Devítiletý přeživší chlapec řekl Amnesty International: 

„Našel jsem tu bombu a šel jsem a dal ji svému bratrovi, takže já jsem měl jednu a on také jednu. Udeřil jednou proti druhé a ony vybuchly a najednou jsem ležel na zemi. Ta exploze mě odhodila [několik metrů dozadu]. Dva, tři dny před tou nehodou jsme s kamarádem chodili a sbírali ty bomby, dávali je do tašek a schovávali je pod nebo mezi stromy. Mají bílou stužku.“ 

Jeho dvanáctiletý bratr byl na místě mrtvý. Exploze mu rozervala břišní dutinu a roztrhala ruku. 

Chlapcův otec, jež má dalších 13 dětí, řekl Amnesty International, že se rodina vrátila zpět do oblasti po nuceném přesídlení kvůli náletům. Řekl, že do údolí už se po incidentu nevrací, ale už nejsou další bezpečná místa k pasení koz.,,Na vedlejším území visí bomby ze stromu,“ říká. 

Další pastevci koz sdělili Amnesty International, že přítomnost pozůstatků tříštivých bomb na pastvách je nutí držet kozy zamžené a krmit je slámou, což je nákladné a ne dlouhodobě udržitelné. Ve většině případů sdělili farmáři a pastevci Amnesty International, že nemají jinou možnost, než pracovat v kontaminované oblasti, a to navzdory nebezpečí. 

„Značné množství submunice použité Saúdskou koalicí a obrovské množství zmetků nejenže zabíjí a mrzačí, ale také škodí živobytí lidí zabíjením hospodářských zvířat a přetvářením zemědělské půdy v de facto minová pole, které zasahuje i do pasení zvířat či sklizně banánů, mangové a rajčatové úrody,“ říká Lama Fakihová. 

V mnoha případech bylo Amnesty International od navrátivších civilistů řečeno, že se sami museli uchýlit k odstraňování submunice, protože se báli, že je seberou jejich děti, nebo se zraní jejich dobytek. 

Hindi Ibrahim, pětadvacetiletý otec dvou dětí z vesnice Dugheij, Hayran, gubernie Hajjah, sdělil Amnesty International jak si poranil ruku při výbuchu když se spolu s ostatními vesničany pokoušel odklidit stovky zbytků tříštivých bomb z jejich vesnice: 

„Původní útok se konal na přelomu minulého července/srpna přes den a [některé] bomby vybuchly. Byly tam také Apači (helikoptéry), které střílely po lidech, jak utíkali pryč. Ve vesnici bylo na 500 kusů bomb… Chtěli jsme se odstranit. Některé byly na nádvoří, některé v kuchyni… [YEMAC] slibovali, že přijdou, ale nikdy nepřišli. Řekli, že mají plno práce v dalších oblastech. V únoru už jsme byli nuceni vše odklidit sami, protože našim dětem hrozilo nebezpečí. Ten den jsem přišel do domu, naskládal 10 kusů (submunice) na tác a vynesl je před dům. Bomby do sebe začaly narážet a jedna vybuchla. Jak jsem upustil tác, vybuchl i zbytek.“  

Hindi Ibrahim utrpěl zranění na pravém lokti, v pravé části břicha a pravém boku. 

Amnesty International také hovořila s jeho bratrem, Weedim Ibrahimem (30 let), a jeho neteří, Yahyou Shawqi (15 let), kteří byli též zraněni při odstraňování bomb z vesnice. Podle Hindiho Ibrahima zemřeli během posledních dvou měsíců další dva vesničané, když sbírali bomby a ty pak vybuchly. 

První potvrzení použití britských tříštivých bomb v Jemenu

Od začátku náletů 25. března 2015 vedených Saúdskou koalicí zaznamenala Amnesty International použití šesti typů tříštivé munice v Jemenu (viz tabulka níže) touto koalicí. Další důvěryhodné zdroje, včetně Human Rights Watch, jejich použití také zaznamenaly. 

Nejnovější mise Amnesty International poprvé potvrdila, že koaliční síly použily v Jemenu tříštivé střely BL-755 vyrobené ve Velké Británii. BL-755 byly vyrobeny společností Hunting Engineering Ltd v sedmdesátých letech minulého století. Tato varianta, navržena pro shození z britských stíhaček Tornado, obsahuje 147 submuničních částí navržených tak, aby pronikly do 250mm tlustého pancíře, zatímco se rozletí na více než 2000 úlomků, což se chová jako protipěchotní střela. Ví se, že tyto zbraně jsou ve skladech jak Saúdské Arábie, tak Spojených Arabských Emirátů. 

Výzkumný tým Amnesty International našel bombu BL-755 v Hayranu ve skladu centra YEMAC, ve kterém byly uloženy všechny nevybuchlé pozůstatky, které posbírali. Bomba selhala a malé bomby v pěti z původních sedmi částí se ani neroztříštily, ani nevybuchly tak, jak měly. Přibližně tucet malých bomb bylo stále uvnitř rozdrceného bombového pouzdra a YEMAC nasbíral ve stejném zařízení dalších přibližně 70 malých bomb, což značí, že přibližně 80 malých bomb, více než polovina, selhala při výbuchu. 

Jedná se o první potvrzené použití tříštivé munice britské výbory od podpisu Konvence o tříštivé munici v roce 2008, při níž hrála Velká Británie roli při návrhu a vyjednávání.

Další typy nedávno identifikované Amnesty International zahrnují Avibras ASTROS raketu tříštivého typu vyrobenou v Brazílii a senzorem naváděnou střelu CBU-105 s plechovkami BLU-108/B vyrobenou ve Spojených státech amerických. Ministerstvo obrany Spojených států se dohodlo se Saúdskou Arábií na kontraktu v hodnotě 641 USD o výrobě 1,300 senzorem naváděných střel CBU-105 v srpnu 2013. Ví se, že se tato zbraň nachází i v muničních skladech Spojených arabských emirátů. 

BLU-108, vyrobená společností Textron Defense Systems, je letecky shazovaná submunice se čtyřmi dalšími chytrými „skeetovými“  submunicemi. BLU-108 se uvolňuje s bomby, která ji nese a poté se vystřelí padáček, který zpomalí její klesání. Ta poté vystřelí čtyři rychle se točící terče, které za použití několikamódových optických senzorů identifikují různé cíle. Když terče zaměří záchytný bod cíle, vybuchnou, pohánějíc tak výbušné kusy určené k proražení pancíře či zbroje se zažehovacím systémem, a také prstenec úlomků určených k poškození měkkých cílů a osob. 

Přítomnost zmetků těchto bomb v Jemenu, které selhaly při výbuchu, tříštění či sebezničení, odporuje tvrzení agentury DSCA Spojených států amerických (US Security Defense Cooperation Agency) o tom, že tato munice nepřesáhne ve svých nevybuchlých pozůstatcích 1% „napříč určeným prostředím pro použití“. Americká vláda zakázala prodej či převoz tříštivé munice, která má percentil selhání vyšší než 1%. Zdá se, že Spojené státy nedokáží dostát ani vlastním standardům, které nestačí ani zákazu používání, výroby, převozu a uskladnění tříštivé munice, ke kterému se zavázalo více než 100 států podpisem Konvence o tříštivé munici. 

Doporučení

„Bez zkoordinované snahy o zastavení Saúdské Arábie a její koalice v používání tříštivé munice, a akutní mezinárodní podpory ve vyčištění oblastí od ní, zanechají tříštivé bomby a další výbušné pozůstatky války v Jemenu smrtící odkaz pro nadcházející léta, který ohrožuje životy civilistů a místní ekonomiku zanechá zpustošenou,“ říká Lama Fakihová.

Saúdská Arábie a další koaliční partneři by měli umožnit vyčištění kontaminovaných oblastí od nevybuchlých zbytků bomb. Státy v dostatečné pozici by měly poskytnout co možná nejvíce technické, finanční, materiální a další podpory aby tak umožnily označení a vyčištění, odstranění či zničení tříštivých bomb a jejich částí, zmetků a dalších explozivních pozůstatků války. Měly by též poskytnout pomoc obětem, včetně lékařské a psychologické péče a rehabilitací pro oběti a jejich rodiny, právě tak, jako vzdělání v oblasti možných rizik.  

Členové Saúdské koalice by měli okamžitě poskytnout Organizaci spojených národů přesné informace o výskytu tříštivé munice, včetně map, dat s přesnými daty útoků, specifických typů bomb a množství použitých střel, a to za účelem umožnit zneškodňující akce a vzdělávací aktivity o ohrožení pro místní, a umožnit tak snížit možný risk dalších civilních obětí.

Státy poskytující zbraně Saúdské Arábii a jí vedené koalici by měly okamžitě přestat s dodávkami zbraní a používáním tříštivé munice, a měly by bez dalšího prodlení vyřadit a zbavit všech vlastních zásob těchto zbraní.   

Pozadí případu

Amnesty International a další roky požadují po všech státech, aby okamžitě ukončily používání, výrobu, převoz a skladování tříštivé munice a přidaly se ke Konvenci o tříštivé munici (CCM) z roku 2008.  

Další země, které tyto zbraně vyrábějí a jejichž používání bylo zaznamenáno při bombardování Jemenu koalicí vedenou Saúdskou Arábií – Spojené státy americké a Brazílie – se k CCM ještě nezavázaly. To ani Jemen – ačkoliv jemenští diplomaté naznačili 19. května na konferenci OSN, že silně zvažují podpis konvence vzhledem ke stupni zamoření země tříštivou municí.  

Ani Saúdská Arábie, ani členské státy její koalice se ke Konvenci nepřidaly. Nicméně vzhledem k mezinárodnímu humanitárnímu právu nesmí koaliční partneři používat plošně nevybíravé zbraně, které znamenají nevyhnutelné nebezpečí pro civilisty. 

Od února 2016 Amnesty International naléhala na všechny státy, aby se ujistily, že žádná ze stran jemenského konfliktu není – přímo nebo nepřímo – zásobována zbraněmi, municí, vojenským vybavením či technologiemi, které by mohly být použity v konfliktu, dokud nedojde k ukončení vážného porušování mezinárodních lidských práv a humanitárního  práva a podpoře nezávislého, nestranného vyšetřování všech obvinění z jejich porušení vznesených všemi stranami. 

Druhy tříštivé munice, které Amnesty International zaznamenala při ozbrojeném konfliktu v Jemenu: