^{© Massimo Sestini}

v rámci zasedání Evropské rady ve dnech 28. - 29. června, budete reprezentovat Českou republiku v diskusích o migrační problematice v souvislosti s novým Rámcem spolupráce s tzv. třetími zeměmi původu a tranzitními zeměmi. Tento proces je popsán v návrhu Evropské komise na Rámec partnerství, který byl vydán dne 7. června 2016. Jak jistě víte, podstatou tohoto návrhu je, aby celkový vztah mezi EU a třetími zeměmi byl založen na schopnosti těchto zemí zamezit nelegální migraci a znovu přijmout migranty na své území. Pro tento účel byl pro třetí země navržen nový Rámec partnerství, který je založen na pozitivních a negativních pobídkách, které jsou výsledkem implementace příslušných strategií EU, nástrojů a možností, týkajících se i oblasti obchodu a rozvoje. Jeho smyslem je také propojovat jednotlivé členské země a kompetence přesouvat na národní úroveň.

Amnesty International souhlasí s tím, že je potřeba zvýšit finanční i jinou pomoc těm státům, které se starají o velký počet uprchlíků. Přesto se však domníváme, že v celkovém přístupu popsaném ve Sdělení komise ze dne 7. června jsou vážné nedostatky. 

1)     Porušování lidských práv ve třetích zemíchRozvojová pomoc i další způsoby pomoci třetím zemím by měly být postaveny na skutečné potřebě a neměly by být podmíněné politickými faktory, jakými jsou například spolupráce na správě hranic, zpětné převzetí a navracení osob. Upřednostňování migrační spolupráce nad ostatní problémy, například respektování lidských práv, potenciálně zvyšuje důvody k opuštění země (chudoba, konflikty) a ve výsledku podporuje tamní vládní zřízení, které porušuje lidská práva. Pokud nebudou představeny žádné mechanismy, které by monitorovaly dodržování lidských práv v rámci spolupráce s takovými třetími zeměmi, které jsou notoricky známé kvůli porušování lidských práv, riskuje EU de facto přímé či nepřímě zapojení do tohoto porušování.

2)    Legální cesty do EU: možnosti a financováníPředkládaný návrh neobsahuje žádný závazek navýšit bezpečné a legální možnosti, jak se mohou zejména uprchlíci dostat do Evropy. Jak samotné Sdělení potvrzuje, nebývalé migrační toky, které Evropa momentálně zažívá, nemohou být řešeny samostatně, ale musí na ně být nahlíženo v kontextu globální výzvy, kterou představuje současných 21,3 miliónů uprchlíků po celém světě. Významné globální sdílení zodpovědnosti za celosvětovou populaci uprchlíků vyžaduje přehodnocení toho, jak je rozděleno financování přijímání a dlouhodobá integrace uprchlíků, ale především jak jsou také celosvětově „rozdělováni“ uprchlíci samotní.

Krize takového rozsahu vyžaduje silné vedení a mezinárodní spolupráci. Jedině tak může být nalezeno globální řešení, které zajistí skutečné sdílení zodpovědnosti a skutečnou ochranu uprchlíkům. Valné shromáždění OSN, které se bude konat v září 2016, představuje jedinečnou příležitost pro zajištění právě těchto konkrétních výsledků.

Vážený pane premiére, Amnesty International vyzývá Vás a další představitele EU, abyste se zasadili o vznik plně funkčního, jednotného a dlouhodobě udržitelného mezinárodního systému, který by ošetřoval uprchlickou a migrační krizi. Tento systém musí být postaven na sdílení odpovědnosti a solidarity.

Těším se, až tyto záležitosti opětovně podrobněji prodiskutuji s Vámi a Vaším týmem, a nadále jsme Vám k dispozici k podání dalších informací, včetně návrhu Amnesty International k chystané mezinárodní iniciativě „Global Compact on Responsibility Sharing for Refugees“.

V úctě

Mark Martin

ředitel Amnesty International ČR