Výzkumy Amnesty International dokazují, že v mnoha zemích dochází k závažnému porušování lidských práv ze strany vládnoucí moci. V průběhu roku 2012 vedla česká kancelář Amnesty International s MZV rozhovory o autorizaci transferů protiletadlového kanonu ZU-23-2 do Jemenu, který je podle dostupných informací vysoce nestabilní zemí, kde probíhá vnitřní ozbrojený konflikt. Oběťmi střetů mezi rebely, teroristickými skupinami a vládou jsou často civilisté. Centrální vláda v Saná vede boj proti terorismu a zasahuje také proti pokojným demonstrantům. To vše způsobuje rozsáhle škody na majetku a lidských životech. Řada zpráv poukazuje na nepřiměřené použití donucovacích prostředků, útoky na civilisty se smrtelnými následky, nebo popravy vězňů bez řádného soudu. V únoru 2013 došlo například ke střelbě do davu demonstrantů a dva lidé zemřeli. Dva dny předtím byla vládními jednotkami na ulici zastřelena těhotná žena. Jen v roce 2012 bylo ozbrojenými silami nebo podporovateli režimu prezidenta al-Hadího zabito minimálně 12 lidí a další desítky byly zraněny. Situace se navíc stále vyostřuje, což dokazuje průběh protestů u příležitosti výročí voleb po pádu režimu prezidenta Sáleha 21. února 2013. Na jihu země došlo ke střetu mezi demonstranty a ozbrojenými složkami, které na dav spustily palbu. Zemřeli 4 lidé a několik desítek lidí bylo zraněno.

Podobná situace panovala i v dalších zemích Blízkého východu a severní Afriky v roce 2011. Přinejmenším od roku 2005 vyvážela Česká republika vojenský materiál do Egypta či Libye, a to navzdory skutečnosti, že zdejší režimy byly nedemokratické a v mnohých směrech represivní. Ministerstvo zahraničních věcí v těchto případech vyhodnotilo situaci jako stabilní, a proto povolilo udělení licence na vývoz vojenského materiálu, který vzhledem k výše uvedenému mohl být zneužit při potlačování protivládních protestů a následných občanských nepokojů. Egyptské ozbrojené síly používaly k potlačení protestů slzný plyn, střílely do davu, bily účastníky demonstrací a v některých případech používaly těžkou vojenskou techniku. V zemi tak zemřelo přes 840 lidí, více než 6000 bylo zraněno. Podobná situace nastala i v Libyi, kde vládní jednotky použily nepřiměřené násilí proti protestujícím i přihlížejícím civilistům, bez ohledu na následky, které daná opatření mohla mít. Objevily se tak tragické incidenty jako střelba do davu bez varování nebo otevřený boj, který v určitých chvílích vykazoval charakter občanské války. Výsledkem byly stovky mrtvých a tisíce zraněných.