Ensaf Hajdarová, manželka vězněného bloggera Raífa Badáwího, 17. června 2015

Miliony lidí na celém světě už znají jméno mého manžela, Raífa Badawího. Tento zájem je povzbudivý, ale důvod, proč existuje, mě zasahuje do hloubi duše.

Raíf byl zatčen před třemi lety v Saúdské Arábi jen za to, že vyjádřil svoje myšlenky – chopil se klávesnice a založil si vlastní internetovou stránku.

Je to člověk, který má rád život a uznává svobodu, a to je důvod, proč byl odsouzen k jednomu z nejbrutálnějších trestů. Od roku 2012 je ve vězení, kde si odpykává 10 let a k tomu již dostal 50 ran bičem na veřejnosti. Celkem byl odsouzen k nevýslovně brutálním 1000 ranám – to je příliš mnoho na kohokoliv.

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud Saúdské Arábie  nedávno potvrdil svůj rozsudek bez možnosti odvolání, Raíf stále čelí hrozbě dalších devatenácti bičování, navzdory jeho chatrnému zdraví. To vše jen kvůli tomu, že se vyjádřil.

Po našem sňatku v roce 2002 byl náš společný život krásný, bezstarostný a svobodný, než se Raíf rozhodl spustit svou první svobodnou stránku v Saúdské Arábii o pár let později.

Od té doby jsem se začala obávat o Raífovo bezpečí, protože dobře vím, že duchovní představitelé v Saúdské Arábii jsou mocní, nelítostní a bezohlední. Tyto obavy se naplnily v roce 2007, kdy byl Raíf poprvé oficiálně předvolán policií a náš život se najednou změnil. Věci se dramaticky zhoršily po jeho zatčení v roce 2012 a po tvrdém rozsudku v loňském roce.

S velkou lítostí musím říci, že krutý a nehumánní trest pro Raífa měl loni vyslat jasný signál všem, kdo by se opovážili postavit proti tvrdé náboženské politice Saúdské Arábie. Je to šok, ze kterého jsem se stále nevzpamatovala - jsou to nesnesitelná pekelná muka.

Raíf znamená pro mě i mé děti všechno. Je to otec tří andílků a skvělý manžel. Nedokážu popsat, jak moc nám chybí. Jeho uvězněním jsme ztratili skoro všechno.

V den, kdy byl uvězněn jsem si uvědomila, že mám dvě možnosti: Být slabou, vzdát se a ukrývat s pláčem v rohu anebo zůstat silná a bojovat za Raífovu svobodu. Jsem člověk, který si klade velké cíle navzdory překážkám.

Prožila jsem hrozné chvíle, ale moje první dny v Kanadě byly ještě drsnější - nový jazyk, noví lidé a nový život. Všechny tyto obavy a navíc moje myšlenky na dlouhou vzdálenost mezi mnou a Raífem, to, že nemůžu být s ním v Saúdské Arábii. Nicméně v Québecku jsem našla lidi, kteří mě a Raífovi přejí, abychom se sem s Raífem už dávno přestěhovali.

Můj život v Kanadě můžu popsat jako dokonalý a úžasný. Lidé v Québecu se k nám chovají více než skvěle. Vláda v Québecu i opozice nám byli velkou oporou; všichni jsou ohromní. Jediné, co mi chybí, je Raíf.

I daleko mimo Kanadu slyším podporu pro mě a Raífa – zejména díky úsilí aktivistů Amnesty International a jejich aktivitám a kampaním. Nestačí mi slova na to, abych vyjádřila své díky všem, kdo nám pomáhají osvobodit Raífa. Nedávno zorganizovali velké turné po evropských zemích, kde jsem se setkala s politickými představiteli těchto zemí. Evropští lídři mě přivítali, jako bych byla političkou anebo diplomatkou, a toto zacházení mě zahrnulo nadějí a optimismem. Všichni se snaží a doufejme, že toto úsilí přinese jednoho dne ovoce.

Prosila jsem a svou prosbu králi Saúdské Arábie, Jeho Veličenstvu Salmanovi, znovu opakuji. Omilostněte prosím Raífa a zastavte bičování. Je pravda, že jsem neobdržela žádnou odpověď, ale nevzdávám se naděje a budu v prosbách pokračovat do poslední chvíle.

Příznivci Amnesty International po celém světě vedou kampaň po boku Ensaf Hajdarové a nadále vyzývají k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Raífa Badáwího a dalších vězňů svědomí v Saúdské Arábii.