Sevag Kechichian, výzkumník Amnesty International pro Saúdskou Arábii, 12. června 2015

Dnes jsem, stejně jako mnoho lidí na celém světě, čekal, jestli Raífa Badawího opět vytáhnou z vězeňské cely a vykonají dalších nemilosrdných 50 ran bičem na náměstí v Džiddě.

Stejné napětí svíralo lidi celých 23 týdnů. 9. ledna tohoto roku byl poprvé tento krutý akt vykonán nad uvězněným bloggerem. Tohoto dne se dav přihlížejících shromáždil na náměstí hned po pátečních modlitbách, aby se stal svědkem této podívané plné nenávisti.

I když bičování a další kruté, nelidské a ponižující tresty jsou v Saúdské Arábii samozřejmostí, nejsou nutně prováděny v pátek a na veřejnosti. Často se nad nimi vznáší duch tajemství, a to i dokonce kolem stětí a dalších poprav, jejichž počet od začátku tohoto roku strmě narostl.

Amnesty International vede kampaň za propuštění Raífa od doby, kdy byl v roce 2012 zatčen. Od zbičování v lednu se připojilo více než milion aktivistů, novinářů a politiků, kteří volají po ukončení hrůzy a po okamžitém propuštění.

Všechny tyto prosby však nechce nikdo slyšet. Ve skutečnosti to přimělo saúdskoarabské představitele k ještě většímu vzdoru.

To se projevilo opět 11. června, když anonymní úředník ministerstva zahraničí Saúdské Arábie odmítl mezinárodní vměšování do soudnictví a nonšalantně zamítl mezinárodní protesty, které upozorňují, že Raíf by mohl být bičován bez uvedení oficiálního důvodu soudem nebo státními orgány.

Je neuvěřitelné, že nejmenovaný zdroj ministerstva odsuzuje mezinárodní znepokojení nad rozsudkem, který je flagrantním porušením mezinárodního práva. Skutečně si úřady myslí, že tyto druhy trestů jsou na denním pořádku, a že nevyvolají protesty za lidskou důstojnost?

Stejně tak, Nejvyšší soud vydává svá rozhodnutí do státem kontrolovaných novin v pozdních nočních hodinách a umožňuje, aby zde byl Raíf znovu ponižován, říká hodně o tom, jak zde funguje spravedlnost a jaký je přístup úřadů k lidské důstojnosti.

Nejvyšší soud měl poskytnout Raífovi a jeho právníkům kopií rozsudku. Nicméně, jeho hlavní právník, Walíd Abú al-Chajr, je sám ve výkonu trestu odnětí svobody jakožto první právník se zaměřením na lidská práva odsouzený na základě drakonického protiteroristického zákona z roku 2014, který byl v jeho případě uplatněn čistě proto, aby mu zabránil v práci.

Možná, že si úřady myslí, že jejich spojenci na západě neuroní ani slzu za to, že zacházejí s ochráncem lidských práv, jakým je Walíd Abú al-Chajr, jako s členem ozbrojené skupiny, která se nazývá Islámský stát.

Ale kdo ví?

Úřady, zdá se, že zapomínají, že se Raífův případ záhadně dostal k Nejvyššímu soudu v prosinci 2014 poté, co se ani Walíd ani Raíf nemohli odvolat. Ukazuje se, že případ sem byl poslán někým z královského dvora, což je prakticky úřad samotného krále.

Taková tajemství a skrývání se neomezují jen na případ Raífa Badawího.

Ve skutečnosti to vypadá, že si úřady Saúdské Arábie myslí, že je v pořádku, aby zakázali právníkům diskutovat s klienty o jejich případech. Nutí právníky podepsat závazky, že nebudou s kýmkoliv sdílet soudní dokumenty, zatímco ve stejné době krmí státní sdělovací prostředky jednostranným pohledem.

Je to donebevolající pokrytectví. Saúdský soudní systém není nezávislý na výkonné moci, a tato skutečnost je zřejmá z jeho role neustálého a systematického pronásledování nezávislých lidskoprávních aktivistů a disidentů. Stejně jako Walíd Abú al-Chajr je mnoho z nich uvězněno za to, že bránili lidská práva svých spoluobčanů.

Vezměme případ Suljamána al-Rašudího, 80letého bývalého soudce, zatčeného v prosinci 2012, dva dny poté, co dal soukromý rozhovor o legalitě pokojných protestů podle práva šaría. Bez zatýkacího rozkazu byl následně odveden a odsouzen na 15 let odnětí svobody, aniž by věděl o konání odvolacího soudu. Pro člověka tohoto věku to je rozsudek smrti.

A není sám. Deset dalších zakládajících členů skupiny pro lidská práva Al-Rašudí, saúdské občanské a politicko-právní asociace, byli jeden po druhém uvězněni po celé zemi v nespravedlivých procesech a dostali tresty přísnější než saúdští militanti, kteří se připojili k IS.

Pojďme shrnout celý ten nesmysl. Saúdské soudnictví není nezávislé. Stejný král, který je hlavou několika vládních úřadů, vládne prostřednictvím dekretů. A nikdo nebere vážně bezohledné útržkovité poznámky nejmenovaných oficiálních zdrojů.

Co ohrožuje soudní nezávislost, není mezinárodní kritika – je to právní systém země a zásahy výkonné moci, které se právnímu státu a lidským právům jen vysmívají. Kdo ví, jakým výhrůžkám čelili další slušní soudci jako Suljamán al-Rašudí, když se snažili obhájit svou nezávislost.

Zásadní reformy jsou nezbytné k vyřešení hrubých nedostatků saúdského soudního systému. Ale Raíf Badawí a další vězni svědomí nesmí chřadnout za mřížemi, zatímco budou čekat na reformy. Naléháme na krále Salmána, aby udělal správnou věc a zajistil okamžité a bezpodmínečné propuštění Raífa Badawího. Svatý měsíc ramadán, který nyní začíná, je tradičně příležitostí pro úřady, aby propustila vězně. V souladu s tím by měl král využít příležitosti a osvobodit Raífa Badáwího, odvrátit hrozbu dalšího bičování a umožnit mu, aby se opět sešel se svou rodinou, která rovněž hluboce utrpěla s každým krutým okamžikem v jeho nespravedlivém procesu a následném trestu.

Je čas ukončit tuto mstivou a krutou karikaturu na spravedlnost.

Poznámka Amnesty International ČR: K 31. červenci je situace Raífa stále neměnná: bičován znovu nebyl, ale zůstává stále ve vězení.