Dnes zveřejněná INTERAKTIVNÍ MAPA Amnesty International představuje všechny hrůzné události, ke kterým došlo v uplynulém roce v Iráku. Mapa detailně nastiňuje neutěšenou situaci iráckých civilistů chycených ve smrtící spirále hrůzných zločinů ozbrojené skupiny, jež se sama nazývá Islámským státem (IS), a brutálních odvetných útoků ze strany šíitských milic, které nyní podporuje vláda, a samotných vládních sil.

V rámci interaktivní mapy zveřejňujeme informace o dvou masakrech, které se udály v lednu 2015 za zřejmým účelem pomsty za zločiny IS. Došlo k povraždění více než 46 sunnitských mužů v Barwaně, vesnici v provincii Diyala, rukou šíitských milic a vládních sil; dále k zabití 21 sunnitských arabských vesničanů v regionu Sinjar členy jezídských milic.

„Irák byl zachvácen smrtící spirálou násilí, protože IS před rokem obsadil rozsáhlé části země. Ohavné zločiny IS způsobily růst sektářských útoků šíitských milic, které se mstí za zločiny páchané Islámským státem tak, že samy konají zločiny zacílené na sunnitské Araby,“ řekla Donatella Roverová, krizová poradkyně Amnesty International, která strávila většinu uplynulého roku v Iráku dokumentací válečných zločinů a dalšího hrubého porušování lidských práv.

„S takřka všudypřítomnými pachateli z IS a silných šíitských milic, které většinou jednají mimo dosah práva, se civilisté nemají na koho obrátit ve věci ochrany. Oběti nemají přístup ke spravedlnosti.“

Následkem toho, že 10. června 2014 IS obsadil Mosul, druhé největší město Iráku, byl rozpoután teror, hromadné zabíjení, sexuální násilí, únosy a mučení – vše zacílené na šíitské muslimy a náboženské i etnické menšiny.

„Mapa zdůrazňuje přemíru děsivého násilí, jež bylo napácháno všemi stranami. Toto násilí podněcuje sektářské napětí, představuje nepředstavitelnou daň pro civilisty ze všech komunit a značí tak temnou kapitolu v dějinách Iráku,“ prohlásila Donatella Roverová.

Při jednom takovém útoku v Barwaně, jak desítky žen a dívek popsaly Amnesty International, byli jejich mužští příbuzní a sousedé vyhnáni ze svých domovů a 26. ledna 2015 chladnokrevně zastřeleni členy šíitských milic a vládními silami. Jejich těla, spoutána a se zavázanýma očima, byla nalezena kolem vesnice, což naznačuje, že se muži stali obětmi hromadného zabíjení, tedy válečného zločinu.

„Všude byla těla. Desítky a desítky těl. Některá na skládce, jiná v poli. Nemohu zapomenout na ten pohled, hlavy rozmašírované, zkroucená těla, kaluže krve. Děti to viděly také. Výkřiky mi stále zvoní v hlavě. Bylo to nepředstavitelné,“ uvedla Nadia, jejíž manžel, syn a synovec byli mezi těmi, kteří byli zabiti během útoku.

Ostatní obyvatelé popsali, jak ozbrojenci, někteří z nich považováni za členy milice Badr - jedné z iráckých nejmocnějších milic, která bojuje s IS skupinami v této oblasti několik týdnů - šli od dveří ke dveřím a zajímali muže, aniž by prohledávali jejich domovy nebo vyslýchali jejich příbuzné. Většina z těch zabitých byli mladí muži ve věku mezi 20 a 40 lety, ale mezi mrtvými byli nalezeni i starší muži a děti.

17letý chlapec a jeho 21letý bratr, který byl ženatý a měl novorozené dítě, byli také mezi zabitými. Jejich matka popsala Amnesty International útok takto: „Slyšela jsem střelbu a křik. Když to přestalo, šla jsem ven a zjistila, že tělo mého chlapce leží na skládce… Měl velikou díru v hlavě, jeho mozek vytékal… Bylo to jen dítě, bylo mu jen 17."

Masakr, který následoval po zabíjení členů šíitských milic a vládních sil, které bojovaly proti skupinám IS v okolních oblastech již týdny, nese charakter pomstychtivého útoku.

„Ti, kteří spáchali tento masakr, zřejmě přišli do vesnice s úmyslem zabít sunnitské arabské muže; neměli prohledat domovy obětí nebo zpovídat jejich příbuzné,“ uvedla Donatella Roverová.

Šíitské milice, podporované a vyzbrojené vládou Iráku, provedly podobné útoky na různých místech v zemi. Jednalo se o únosy a zabíjení sunnitských civilistů s celkovou beztrestností a v některých případech o nucené přemisťování celé sunnitské komunity.

Navzdory závazkům ze strany prezidenta Hajdara Abádího otevřít vyšetřování masakru v Barwaně, ani o šest měsíců později neexistují žádné známky toho, že byly podniknuty nějaké kroky k vyšetření osob odpovědných za vraždy.

Další útok páchaný z pomsty, který se udál v regionu Sinjar, ilustruje ničivé následky kampaně IS, která nabádala k etnickým čistkám vůči menšině Jezídů. Příslušníci této menšiny byli v loňském roce hromadně unášeni, muži byli po stovkách popravováni, ženy a dívky znásilňovány a nuceny k sexuálnímu otroctví.

Během pomstychtivého útoku, ke kterému došlo 25. ledna 2015, členové milice jezídů napadli dvě arabské vesnice, Jiri a Sibaya, zabili 21 obyvatel, rabovali a vypalovali domy. Prakticky ani jeden dům nebyl ušetřen. Polovinu ze zabitých představovali staří nebo postižení muži, ženy a děti. Čtyřicet jiných bylo uneseno – 17 z nich je stále pohřešováno. Obyvatelé uvedli, že někteří členové bezpečnostních sil, Peshmerga a Asayish, regionální vlády Kurdistánu (KRG), byli přítomni v době útoku, ale nesnažili se ho zastavit.

Otec dvou obětí, 15letého chlapce a jeho 20letého bratra z Jiri, sdělil Amnesty International, že jeho synové byli zastřeleni a jejich těla pohozena v nedaleké obci. Jejich mladší bratr, kterému je pouhých 12 let, byl čtyřikrát střelen do zad, hrudníku, paže a nohou, ale jako zázrakem přežil.

Nahla, 34letá matka pěti dětí z Jiri, popsala, jak byli její manžel a syn chladnokrevně zastřeleni, a dokonce i její novorozeně mělo potkat neštěstí – když ho v náručí vynášela ven, kulka proletěla dekou, kde bylo zabalené.

V nedaleké obci Sibaya představovali většinu ze zabitých starší nebo muži a ženy se zdravotním postižením, kteří nebyli schopni utéct. Byly také zabity dvě děti.

„Nikdy by nás nenapadlo, že by se útočníci zaměřili na staré a nemocné, ale oni přesně to udělali,“ uvedl jeden muž, popisujíce, jak byl jeho 66letý otec zastřelen ve svém kolečkovém křesle.

„Je hluboce znepokojující vidět členy komunity Jezídů, kteří protrpěli tolik rukou IS, jak nyní sami páchají tyto brutální zločiny,“ řekla Donatella Roverová. „Tyto pokusy vzít spravedlnost do vlastních rukou a pomstít se celým komunitám přinesly jenom další tragédie a utrpení civilistů.“

Zatímco se úřady KRG a Peshmergské síly snaží oddělit Jezídy a arabské skupiny tak, aby se zabránilo dalším útokům, nebylo provedeno žádné vyšetřování útoků na Jiri a Sibaya.

Irácké úřady musí udělat vše pro rozptýlení sektářského napětí potrestáním pachatelů, a to bez rozdílu. Oběti potřebují vědět, že ti, kteří páchají válečné zločiny a jiná závažná porušení, se budou osobně zodpovídat – bez ohledu na jejich náboženské vyznání, etnickou příslušnost nebo pozici. Bez ukončení beztrestnosti budou iráčtí civilisté nadále uvězněni ve smrtícím cyklu sektářského násilí, když budou celou komunitou, ne jednotlivými pachateli, platit za spáchané činy.

„Když se ohlížíme za krveprolitím a chaosem, ke kterému kvůli vpádu IS došlo, vzniká obrázek ještě více roztříštěného a hořce rozděleného Iráku, než kdy jindy. Vidíme také soupeřící a pevně odhodlané frakce, které usilují o vzájemné zničení bez ohledu na to, kdo je vlastně bojovník či civilista,” uzavřela Donatella Roverová.