„Organizace spojených národů byla založena před 70 lety, aby zajistila, že už nikdy neuvidíme hrůzy, jimiž jsme byli svědky v druhé světové válce. Nyní ale zažíváme násilí v masovém měřítku a obrovskou uprchlickou krizi způsobenou tímto násilím. Je to fatální neschopnost najít funkční řešení nejnaléhavějších potřeb naší doby," dodává Shetty.

Prognóza pro 2015/2016

Výroční zpráva Amnesty International poskytuje ucelený přehled o stavu lidských práv ve 160 zemích světa v průběhu roku 2014. Pokud světoví lídři nezačnou okamžitě čelit měnící se povaze konfliktu, je výhled v oblasti lidských práv na příští rok pesimistický.

Pokud světoví lídři nezakročí:

• více civilních obyvatel bude nuceno žít pod kontrolou kvazi-státních brutálních ozbrojených skupin, budou čelit útokům, pronásledování a diskriminaci

• dojde k prohloubení oblasti ohrožení svobody projevu a dalších práv, včetně porušování práv na základě nových represivních zákonů proti terorismu a neoprávněnému masivnímu dozoru

• dojde ke zhoršení humanitární a uprchlické krize s ještě více lidmi vyhnanými ze země konfliktu, když státy budou dál blokovat hranice a mezinárodní společenství jim nebude poskytovat pomoc a ochranu

Zejména se to týká rostoucí síly nestátních ozbrojených skupin, včetně skupiny, která se sama nazývá Islámským státem (IS).

Ozbrojené skupiny se dopustily v roce 2014 porušení lidských práv v nejméně 35 zemích světa, přibližně v 1 z 5 zemí, které Amnesty prověřovala.

„V důsledku činnosti skupin jako Boko Haram, IS a Al Shabaab dochází k přelévání hranic jednotlivých států. Další civilisté tak budou nuceni žít pod kontrolou kvazi-států, budou předmětem zneužívání, pronásledování a diskriminace," prohlásila Anna Neistatová, ředitelka výzkumu Amnesty International.

„Vlády musí přestat předstírat, že ochrana civilního obyvatelstva je mimo jejich působnost a musí pomoci zastavit utrpení milionu lidí. Lídři si musí osvojit zásadní změnu ve způsobu, jakým reagovat na krizové situace po celém světě," dodala Neistatová.

Veto Rady bezpečnosti OSN

V Sýrii, Iráku, Gaze, Izraeli a na Ukrajině se Radě bezpečnosti OSN nepodařilo vypořádat s krizí a konflikty, a to ani v situacích, kdy došlo k páchání strašlivých zločinů na civilistech rukou státu nebo ozbrojených skupin, založených na partikulárních zájmech nebo politickém prospěchu.

Amnesty International nyní žádá pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, aby se vzdaly svých práv veta v případě genocidy a dalších hromadných zvěrstev. „Mohlo by dojít ke změně pravidel hry. OSN by tak dala najevo, že chce pomoci chránit životy civilistů. Tím, že se pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN vzdá svého práva veta, získá OSN větší prostor, aby přijala opatření na ochranu civilního obyvatelstva, kdy jsou životy ve vážném ohrožení. Mohla by tak pachatelům vyslat jasný signál, že svět nebude sedět se založenýma rukama, zatímco se dějí tak hrozné věci," shrnul Salil Shetty.

Obchod se zbraněmi Krvavé dědictví z dob šíření zbraní do zemí, kde jsou používány k závažnému porušování lidských práv ze strany států a ozbrojených skupin, si v roce 2014 vyžádalo desetitisíce životů civilistů.

Amnesty International vyzývá všechny státy - včetně Spojených států, Číny, Kanady, Indie, Izraele a Ruska - aby ratifikovaly a dodržovaly Smlouvu o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty, ATT), která vstoupila v platnost v loňském roce po desítkách let kampaňování Amnesty International a dalších organizací.

„Obrovské zásilky zbraní byly v roce 2014 dodány do Iráku, Izraele, Ruska, Jižního Súdánu a Sýrie i přes velmi vysokou pravděpodobnost, že tyto zbraně budou použity proti civilnímu obyvatelstvu v oblasti konfliktu. Když IS převzal kontrolu nad částí Iráku, našel obrovský arzenál zbraní připravený k převzetí. Nezodpovědný tok zbraní do rukou porušitelů lidských práv musí přestat," upozornila Neistatová.

Výbušné zbraně

Amnesty International taky vyzývá světové lídry k zavedení nových omezení pro využívání výbušných zbraní, jako jsou letecké bomby, minomety, děla, rakety a balistické střely v obydlených oblastech. Ty vedly i v roce 2014 k bezpočtu úmrtí civilistů.

„Další omezení týkající se používání výbušných zbraní, které nelze přesně zacílit nebo které mají efekt v široké oblasti v zalidněných regionech, by pomohlo zachránit tisíce životů ztracených v nedávných konfliktech, mimo jiné v Izraeli, Gaze a na Ukrajině. Mezinárodní společenství může a musí udělat víc pro ochranu civilních obyvatel, jejichž domy se staly první linií fronty mezi válčícími stranami," řekla Anna Neistatová.

Kruté a represivní reakce na konflikt

Amnesty International apeluje na vlády, aby zajistily včasné reakce na bezpečnostní hrozby, jež jsou v rozporu se základními lidskými právy nebo spouštějí další násilí.

Výroční zpráva podrobně popisuje, kolik vlád v roce 2014 zareagovalo na bezpečnostní hrozby formou drakonických a represivních taktik:

• Afghánistán: opakované porušování lidských práv ze strany Národního ředitelství pro bezpečnost, včetně obvinění z mučení a násilných zmizení

• Keňa: usnesení na bezpečnostním zákoně, který je ukázkou represivních bezpečnostních právních předpisů, které by mohly vést k rozsáhlému omezení svobody projevu a pohybu

• Nigérie: komunity, dlouhá léta terorizované skupinou Boko Haram, čelí násilnostem státních bezpečnostních sil, které pravidelně provádějí mimosoudní popravy, masové svévolné zatýkání a mučení

• Pákistán: úřady zrušily moratorium na popravy a začaly provádět popravy vězňů obviněných ze zločinů souvisejících s terorismem

• Rusko a střední Asie: lidé obvinění z teroristických trestných činů nebo podezřelí ze spolupráce s islamistickou skupinou byli mučeni bezpečnostními silami

• Turecko: široce definovaná protiteroristická legislativa je užívána ke kriminalizaci legitimní svobody projevu

„Od města Baga k Bagdádu se vládní představitelé pokusili ospravedlnit porušování lidských práv tím, že mluví o potřebě udržet svět v bezpečí," varoval Salil Shetty a dodal: „Jsme svědky varovných signálů, že lídři budou i nadále tvrdě vystupovat proti protestům, zavádět vágní zákony proti terorismu a používat neopodstatněné techniky pro masivní dozor v reakci na ohrožení bezpečnosti. Ale bezmyšlenkovité reakce nefungují. Vytvářejí prostředí represe, ve kterém se extremismu může dařit."

Uprchlíci

Tragickým důsledkem neschopnosti mezinárodního společenství vypořádat se s měnící se podstatou konfliktu je jedna z nejhorších uprchlických krizí, které svět kdy viděl. Miliony lidí - včetně 4 miliónů ze Sýrie - nadále prchají před násilím a pronásledováním.

„Je odporné vidět, jak se bohaté země snaží držet od sebe uprchlíky co nejdál namísto toho, aby se je snažili udržet při životě. Globální krize uprchlíků se pravděpodobně ještě zhorší, pokud nebudou přijata naléhavá opatření," řekl Salil Shetty.

„Je v moci lídrů změnit utrpení miliónů - zajištěním politických a finančních zdrojů na pomoc a ochranu těch, kteří prchají před nebezpečím, na zabezpečení humanitární pomoci a poskytnutí přístřeší pro ty nejzranitelnější."

„Globální vyhlídky stavu lidských práv působí bezútěšně, existují ale řešení. Světoví lídři musí přijmout okamžitá a rozhodná opatření k odvrácení hrozící globální krize. Zároveň nás musí posunout o krok blíž k bezpečnějšímu světu, v němž jsou chráněna práva a svobody," uzavřel Salil Shetty.

ČESKÁ REPUBLIKA

Zpráva o stavu lidských práv za rok 2014 se zabývá 160 zeměmi světa. Ukazuje, že porušování základních práv není jen záležitostí zemí třetího světa nebo chceme-li globálního Jihu, ale i politicky nebo ekonomicky stabilních zemí globálního Severu.

Česká republika je ve zprávě charakterizovaná jako země, která se v roce 2014 potýkala zejména s nerovným přístupem romských dětí ke vzdělávání. Evropská komise iniciovala v září soudní řízení proti České republice za znevýhodňování romských žáků ve vzdělávání. Za vysoké počty romských žáků v praktických školách, které jsou určené dětem s lehkým mentálním postižením, kritizoval Česko v červnu i Výbor OSN pro ekonomická, sociální a kulturní práva. Doporučil, aby běžné školy poskytly inkluzivní vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněných prostředí a romských žáků. Vláda v listopadu připustila, že Romové jsou nadále obětí znevýhodňování v přístupu k ubytování, vzdělání, lékařské péči a na trhu práce. Vládou zadaná Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2013 upozornila taky na překážky v získávání cenově dostupného bydlení.

Tématu rovného přístupu ke vzdělání v ČR se bude zabývat rozsáhlá výzkumná zpráva Amnesty, která bude představena na konci dubna 2015.

Zpráva o stavu lidských práv v ČR upozorňuje také na to, že v roce 2014 muslimové čelili ve společnosti rostoucímu nepřátelství – policie vyšetřuje islamofobní vzkazy na mešitách.

V září podepsalo téměř 25 000 lidí petici požadující, aby registrované Asociaci muslimských komunit nebyla přiznána „rozšířená práva“. Petice požadovala, aby vláda nepovolila otevření muslimských škol, vyučování islámu ve státních školách, ani muslimskou bohoslužbu ve vězeních. Ke konci roku Asociace muslimských komunit o „rozšíření práv“ nezažádala.

Ombudsmanka Anna Šabatová v září uvedla, že Střední zdravotnická škola v Praze 10 diskriminovala dvě dívky – uprchlici ze Somálska a žadatelku o azyl z Afghánistánu – tím, že jim zakazovala nošení šátků.

Zpráva také zmiňuje případy špatného zacházení s pacienty s mentálními postiženími v psychiatrických léčebnách (studie Ligy lidských práv) nebo napadení webů a e-mailů nevládek krajně pravicovými hackery v říjnu během Týdne proti anti-rasismu a xenofilii.

PODÍVEJTE SE V PŘÍLOZE NA INFOGRAFIKU SHRNUJÍCÍ ZÁKLADNÍ FAKTA A ČÍLA LOŇSKÉHO ROKU!