Amnesty International startuje druhý ročník vzdělávacího projektu FAIR PLAY – Studenti za rovnoprávnost. Jeho součástí je také tzv. Živá knihovna, kde se mohou studenti základních a středních škol setkat se zástupci nejrůznějších menšin. Zjistí tak například, jaké bariéry musí denně překonávat nevidomí, jaké to je být uprchlíkem, jak lehce se člověk může stát bezdomovcem nebo že svět není černobílý, ani když jste Rom.

Nevidomá sochařka, romský městský strážník, uprchlice z Afghánistánu, Vietnamská dívka narozená v Česku, student psychologie na vozíčku… To jsou jen některé z osobností, se kterými se budou moci setkat studenti škol zapojených do projektu FAIR PLAY.

Letos se Živých knihoven zúčastní šest škol v Praze, Brně, Ústí nad Labem a Ostravě. Projekt se rozjíždí taky na Slovensku. V Praze se 12. listopadu přidá ZŠ Generála Janouška z Černého Mostu a 19. listopadu Gymnázium Na Vítězné pláni z Prahy 4. Během 20minutového rozhovoru si poslechnou životní příběh hned několika osobností a dostanou možnost zeptat se na vše, co je zajímá.

Když knihy mluví ke studentům

Každá z „živých knih“ představí studentům opravdu jedinečný příběh. Příkladem může být paní Soňa, která je nevidomá. Oslepla přitom až v dospělosti a ještě k tomupo porodu syna. Naučila se s tím ale žít, navíc neztratila smysl pro humor a dnes říká, že žije sladký život s trpkou diagnózou. Studenti jsou nadšení z jejího přístupu k životu a také z možnosti vyzkoušet si nejrůznější pomůcky pro nevidomé.

Jiný příběh vypráví na knihovnách vysokoškolačka Fatema, která se svými rodiči utekla z Afghánistánu po nástupu Talibanu k moci. Cesta trvala dlouhých sedm měsíců a další dva roky musela Fatema strávit v uprchlických táborech po celé ČR. Dnes studuje na Karlově univerzitě a zamilovala si fotbal, o kterém dokáže mluvit hodiny a hodiny. Na knihovnách se totiž neřeší jenom vážná témata.

Své o tom ví i Jan Polyak, romský jazzový hudebník, který pracuje v oddělení prevence kriminality Městské policie Brno. Právě hudba je hlavním tématem rozhovorů mezi ním a studenty.

„Pokud se mi podařilo ovlivnit alespoň pár lidí, se kterými jsem v knihovně mluvil, tak je to skvělý výsledek. Pohled na naši komunitu je hodně zkreslený médii a já jsem rád, že tento stereotyp můžeme trochu narušit,“ říká Jan. Studenti projdou v rámci Živé knihovny také mediálním workshopem, kde zjistí víc o tom, jakou měrou se média podílí na formování stereotypů a seznámí se také s některými mediálními kauzami.

Vlastní zkušeností k bourání stereotypů

Studenti odchází z knihoven plní dojmů a hlavně nových zkušeností. „Živá knihovna jim pomáhá překonávat strach z neznámého, nabourávat zažité stereotypy a dává jim možnost získat vlastní zkušenost. Pro knihy je tento projekt zároveň jedinečná příležitost podílet se na vnímání různých menšin a předávat své osobní zkušenosti mladým lidem,“ vysvětluje koordinátor projektu FAIR PLAY Jiří Bejček.

To potvrzují také dojmy samotných studentů a studentek. „Dřív jsem se hodně bála Romů, ale na Živé knihovně jsem se setkala s Romkou, díky které jsem změnila názor,“ řekla studentka Stella, která se Živé knihovny zúčastnila loni. Další z loňských absolventek knihovny, Agáta, shrnula svoje dojmy takto: „Díky knihovně se mi změnil pohled na cizince, chápu, že to mají těžší a začala jsem je vnímat kladněji. Sama jsem si prožila pocit cizinky na vlastní kůži, když jsem byla malá. Odstěhovali jsme se na dva roky do Ameriky, kde jsem chodila do školky a do první třídy základní školy. Díky Amnesty jsem si vzpomněla na to, jaké to je být v prostředí pro vás cizím, obklopená lidmi, kterým nerozumíte ani slovo, zapojit se do kolektivu…“

Živá knihovna tak nejen zprostředkovává osobní zkušenost s menšinami, o kterých studenti do té doby často pouze slyšeli a nemohli si na ně utvořit vlastní názor, ale pomáhá zároveň uvědomit si, že se my sami můžeme dostat do podobné situace.