^{© Christopher Furlong/Getty Images}

„Jsme svědky dalšího temného okamžiku v zahraničních vztazích EU. Vyjednávání o navrácení lidí, kteří přicházejí do EU žádat o azyl, do nestabilní země výměnou za humanitární a rozvojovou pomoc, která je v dané zemi potřebná, je nevkusné a nemorální. Jedná se o šikanu a zbavení se odpovědnosti za afghánské občany v jejich rodné zemi i těch nacházejících se v Evropě,“ uvedla Horia Mosadiqová, výzkumnice Amnesty International v Afghánistánu.

Toto pondělí Taliban na chvíli obsadil část města Kunduz. To jen potvrzuje velmi složitou a nestabilní situaci, které musejí lidé v Afghánistánu čelit. Takový útok ukazuje, že mnozí Afghánci mají nárok na mezinárodní ochranu a bezpečnostní situace nedovoluje jejich navrácení do země. Je evidentní, že tvrzení EU, že Afghánistán je bezpečnou zemí, je absurdní.

Afghánistán se snaží vyrovnat s více než jedním milionem vnitřně vysídlených lidí. I když vítáme hlasy představitelů EU, které mluví o podpoře Afganistánu, navracení afghánských občanů do země jen zhoršuje situaci.

Jeden z afghánských ministrů přirovnal dohodu k otrávenému poháru, ze kterého se místní vláda musí napít.  Jedinou cestou vpřed pro Afganistán a jeho mezinárodní partnery je umístění lidských práv lidí vysídlených z důvodu konfliktu – do centra všech snah a pracovat na budoucnosti země.

Přestože je tato dohoda v podstatě readmisní dohodou, není tak klasifikována. Tím se Evropská rada a Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) snaží obejít formální postup nutný pro tento typ dohody. Pokud by byla klasifikována jako readmisní dohoda, vyžadovala by souhlas Evropského parlamentu, který má pravomoc tyto dohody zamítnout. Stejný systém byl použit v případě dohody mezi EU a Tureckem.

Otevřený dopis Evropskému parlamentu o Afghánistánu