Podle nově zveřejněné výroční zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR byl z České republiky v minulém roce vyvezen vojenský materiál za 286,1 milionu eur (cca. 7,5 miliardy korun), což oproti roku 2012 představuje zhruba šestiprocentní nárůst.

Na téměř polovinu, 48% (z 38% za rok 2012), ale vzrostl podíl vojenského materiálu, který Česko vyvezlo do zemí, kde je úroveň kvality demokracie velmi nízká, a kde chybí záruky, že státní orgány nezneužijí tyto prostředky proti civilistům. Jedná se o Egypt, Jemen, Etiopii nebo Bahrajn. Jde o země, kde neexistuje demokratická kontrola ozbrojených složek nebo nezávislé soudnictví a policie. Jsou to země, které často hrubě porušují lidská práva.

Přidejte svůj podpis pod PETICI pro ministra zahraničí Zaorálka a vyzvěte ho k zodpovědnějšímu posuzování českého exportu zbraní!

Poslechněte si DISKUZI vedoucího kampaní AI Martina Balcara a prezidenta AOBP Jiřího Hynka v Českém rozhlase, 4. 8. 2014.

Zveřejněné údaje proto vzbuzují pochybnosti o kvalitě vyhodnocení lidskoprávních rizik spojených s konkrétními případy exportu. Nová výroční zpráva potvrzuje, že export vojenského materiálu z České republiky neustále roste, přičemž se tak děje na úkor lidských práv, která ustupují ekonomickým zájmům.

„Významnější export znamená výraznější vliv na respektování lidských práv těmi, komu zbraně prodáváme. O koho jde a jak respektuje lidská práva, to není pro úřady žádným tajemstvím. Obchod s vojenským materiálem zkrátka vždycky měl a bude mít politický rozměr, za který je potřeba umět převzít odpovědnost,“ vysvětluje Mark Martin, ředitel Amnesty International ČR.

Za vyhodnocování rizik vývozu z hlediska dodržování lidských práv nese v rámci licenčního řízení odpovědnost Ministerstvo zahraničních věcí. V tom by pro ČR, jako i pro všechny země EU, mělo být vodítkem osm kritérií Společné pozice Rady EU 2008/944/SZBP. Posouzení rizik pro lidská práva je hned druhým na seznamu, v praxi je ale problémem v tom, že země často riziko nehodnotí stejně.

„Situaci by jednoznačně prospělo více koordinace a společných postupů ve vyhodnocování rizik exportů. Dnes se totiž konkurence mezi zbrojaři často přenáší na politickou půdu na úkor ochrany lidských práv,“ dodává Martin.

Na globální úrovni by dodržování společných standardů hodnocení rizik měla zajistit loni v OSN přijatá Smlouva o obchodu se zbraněmi (ATT), která by podle odhadů měla vstoupit v platnost již koncem letošního roku.