Pouze dva týdny před konečným termínem uzavření uprchlického tábora v Dadábu nutili úředníci keňské vlády uprchlíky vrátit se do Somálska, kde jim hrozí nebezpečí zranění či zabití v pokračujícím ozbrojeném konfliktu. Uvádí to Amnesty International ve své listopadové zprávě.

V květnu vláda oznámila, že uzavře největší uprchlický tábor na světě, který je domovem pro více než 280 000 většinou somálských uprchlíků. Vedle nedostatečné podpory mezinárodního společenství uvádí bezpečnostní, ekonomické a ekologické důvody. Od té doby učinili vládní úředníci prohlášení v médiích a navštívili tábor, přičemž vyhrožovali lidem, aby odešli před jeho uzavřením navrženém na 30. listopad 2016.

„Uprchlíci se ocitli mezi dvěma mlýnskými kameny. Keňští vládní úředníci tvrdí, že musí odejít do konce měsíce nebo budou přinuceni odjet bez jakékoli pomoci,” řekl Michelle Kagari, zástupce ředitele Amnesty International pro východní Afriku.

 „Tyto akce nejsou v souladu s ujištěním keňské vlády mezinárodnímu společenství, že zajistí, aby repatriace všech uprchlíků byly dobrovolné a prováděné bezpečně a důstojně.”

Výzkumní pracovníci Amnesty International navštívili v srpnu Dadáb, kde hovořili jednotlivě s 56 uprchlíky a s dalšími 35 v rámci skupinových diskuzí o tamní situaci.

Mezi dotazovanými byli dva bratři ve věku 15 a 18 let, kteří odešli do Somálska v lednu 2016 a vrátili se do Dadábu o čtyři měsíce později. Ti uvedli, že když se dostali do Somálska, jejich otec byl zabit přímo před nimi a oni byli odvedeni lidmi z teroristické skupiny al-Šabáb. Nakonec uprchli a vrátili se do Dadábu.

V Somálsku, které se momentálně vyrovnává s více než milionem vnitřně vysídlených osob, chybí zdroje nutné ke zvládnutí velkého počtu návratu uprchlíků z Dadábu. Služby včetně bydlení, zdravotnictví a školského systému jsou nadále v zoufalém stavu.

Většina uprchlíků, se kterými Amnesty International hovořila, prohlásila, že uvažují o odchodu pouze kvůli výhrůžkám ze strany keňských vládních úředníků.

Podle průzkumu prováděného keňskou vládou a UNHCR v červenci a srpnu souhlasilo s návratem pouze 25% uprchlíků. Jako důvody k odchodu uváděli výhrůžky keňských úřadů, že budou přinuceni odejít, pokud neodejdou již nyní, a že přijdou o podporu UNHCR.

Hadi, který žije v Dadábu posledních 24 let, řekl Amnesty International: „Oni [keňské úřady] nás vytlačují do Somálska. Přišli do našich obydlí s mikrofony a řekli: „Musíte se jít zaregistrovat k odchodu do Somálska… Jestliže se nezaregistrujete nyní, budete muset jít pěšky se svými dětmi na zádech.”

Jeho svědectví potvrdila Samira, která žije v táboře posledních osm let. „Lidé věří, že po listopadu nebude žádná pomoc pro ty, kteří zde zůstanou, ani jim nebude zajištěna doprava zpět do Somálska… Lidé se tedy stěhují dříve ze strachu, že by přišli o pomoc s cestou zpět.”

Keňa ani mezinárodní společenství neposkytují žádné alternativní možnosti pro většinu uprchlíků, kteří si nepřejí návrat do Somálska. Někteří z těch, kteří hovořili s Amnesty International, uváděli jako důvody, proč se nechtějí vrátit, nejen nejistotu, ale i nedostatek základních služeb a strach z diskriminace.

Mezi těmi, kteří vyjádřili obavy z návratu, jsou postižení lidé a členové minoritních skupin. Pro ně není návrat do Somálska alternativou, jelikož nebyla přijata žádná další bezpečnostní opatření.

Mouna, matka postiženého dítěte, řekla: „V Somálsku nejsou žádná zařízení pro postižené. Jako uprchlíci jsme poslední ve všem. S postiženými dětmi budeme stát na konci fronty, když přijde na poskytování pomoci.”

Amina, žena, jejíž šestiletý syn je albín, řekla: „Dalším velkým důvodem, proč nechci jít zpět, je to, že lidé albinismus neznají a nechápou. Již zde někteří říkají, že je syn nelegitimní, že je cizinec. Ostatní děti si ho dobírají, že je jiný. V Somálsku to vidím ještě mnohem hůře. Tam nebude mít k dispozici ani krém, který dostává na kůži.”

Nedostatečná mezinárodní podpora poskytovaná Keni, kontinuálně podfinancované žádosti o pomoc a minimální počty míst k přesídlení nejzranitelnějších uprchlíků přispěly ke katastrofální situaci, ve které se obyvatelé Dadábu momentálně nacházejí. Jen 10 zemí hostí více než polovinu z 21 milionů světových uprchlíků – Keňa je jednou z nich. 

„Zvýšené restrikce vůči somálským uprchlíkům ze strany Keni přicházejí v době fatálních selhání bohatých zemí přijmout svůj spravedlivý díl odpovědnosti. Mezinárodní společenství by nemělo zaměřovat pozornost na vrácení uprchlíků do Somálska, kde je vystavují nebezpečí dalšího porušování lidských práv, ale spíše spolupracovat s Keňou na zajištění dlouhodobých udržitelných řešení,” řekl Michelle Kagari.

„To předpokládá více míst k přesídlení pro nejzranitelnější uprchlíky, ale také to, aby jim Keňa, s plnou podporou mezinárodního společenství, zaručila jejich práva a našla způsoby jejich integrace do společnosti a nenechávala je jen v uprchlických táborech.”

Pozadí

Informace poskytnuté dotazovanými uprchlíky byly prověřeny s vládními i nevládními zdroji, které buď působí přímo v Dadábu nebo se zabývají uprchlickou problematikou. Výzkumní pracovníci rovněž prostudovali již stávající výzkumu ohledně situace uprchlíků v Keni, jakož i příslušné relevantní zákony a politické dokumenty.

Keňa je v současné chvíli hostitelskou zemí více než 500 000 uprchlíků. Minimálně 330 000 z nich jsou Somálci, z nichž se zhruba 260 000 nachází v uprchlickém táboře v Dadábu. Od mezinárodního společenství dostala Keňa jen velmi omezenou podporu. Podle UNHCR potřebuje Keňa od mezinárodního společenství 272 milionů dolarů, aby situaci zvládla. K 31. říjnu 2016 byla výzva naplněna jen z 38%. V roce 2015 bylo z Keni přesídleno celkem 5 tisíc osob, z nichž více než 3 500 dostalo azyl v USA. Pouze 671 zranitelných uprchlíků bylo přesídleno do zemí EU. V roce 2016 bylo zatím přesídleno1 648 osob do USA a 118 do EU.

V posledních letech vedla série teroristických útoků spáchaných al-Šabábem v Keni – včetně útoku na nákupní středisko Westgate v Nairobi v roce 2013 a útoku na universitu v Garisse v dubnu 2015 – jakož i nepatrné zlepšení bezpečností situace v Somálsku, k narůstajícímu tlaku  ze strany keňských úřadů na repatriaci somálských uprchlíků.

Somálsko je pustošeno přes dvě desetiletí trvajícím konfliktem. Boj mezi vládními silami, podporovanými jednotkami Africké unie a milicemi al-Šabábu vyústil v ohromné porušování lidských práv civilistů a zničil základní služby a infrastrukturu.