Zdá se to být až bizarní. Zatímco v evropském prostředí se v září 2015 debaty o uprchlické krizi soustředily především na návrhy na uzavření vnějších hranic a omezení počtu přijatých žádostí o azyl, v Kanadě se protestovalo za zcela opačnou vizi. V městech napříč Kanadou se shromažďovaly tisíce Kanaďanů skandujících za otevření hranic uprchlíkům a solidaritu s lidmi v nouzi. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat.

Migrační politika v praxi

Kanadské oficiální složky vytvořily migrační politiku, kterou pojmenovaly Uprchlíci, vítejte. Vláda se tak mezi listopadem 2015 a únorem 2016 zavázala přesídlit na své území více než 25 000 syrských uprchlíků, čehož bylo skutečně dosaženo. V tomto trendu se pak Kanada rozhodla pokračovat i v nadcházejícím roce, a v současné době se na kanadském území nachází téměř 40 000 přijatých uprchlíků. Nejvíce příchozích je přesidlováno z táborů v Libanonu, Jordánsku a Turecku. V procesu zpracovávání je ke 2. 1. 2017 dalších 17 912 přihlášek. 1 993 přihlášek je již uznaných, uprchlíci ale ještě nedorazili na území Kanady.

Jak to funguje?

Podle způsobu přijímané podpory jsou příchozí uprchlíci dělení do dvou skupin: Government-Assisted Refugees (vládou podporovaní uprchlíci) a Privately Sponsored Refugees (soukromě sponzorovaní uprchlíci). Tyto dva způsoby pak kombinuje kategorie Blended Visa Office-Referred Refugee, která funguje na spolupráci tří pilířů: UNHCR identifikuje a navrhuje uprchlíky, kterým má být udělen azyl, kanadská vláda zajistí financování na prvních 6 měsíců pobytu a soukromí sponzoři zafinancují dalších šest měsíců a zajistí až roční sociální a emocionální podporu. Tito soukromí sponzoři jsou nazýváni také jako Wekcome Communities, které je možné volně přeložit jako komunity vítajících.

Co je vlastně Welcome Community?

Komunita vítajících je skupinou náhodně složených běžných kanadských obyvatel. Tvořit ji tak může majitel obchodu, učitelka na střední škole, nebo třeba primář v místní nemocnici. Všechny spojuje jedna motivace: situace ve válkou zmítané Sýrii je inspirovala k touze pomoci těm, kteří jí trpí nejvíc – běžným Syřanům. Pomocí vlastních sítí a kontaktů se proto zavázali usnadnit a zpříjemnit Syřanům první rok života v Kanadě na maximum. V současné době čítají komunity vítajících tisíce Kanaďanů, kteří uprchlíkům věnují vlastní čas, energii i finanční prostředky. Během prvního roku života v nové zemi pak pomáhají příchozím s co nejhladší integrací do neznámého prostředí a zcela odlišné kultury.

Jak fungují Welcome Communities?

Komunita vítajících téměř „adoptuje“ svoji rodinu a zajistí pro ni vše zásadní pro vstup do kanadské společnosti, od vyhledání jazykových kurzů a míst ve školách a školkách, přes zajištění bydlení, po pomoc s hledáním prvních pracovních míst. Vše je financováno prostřednictvím finančních prostředků, které komunita vítajících shání takříkajíc na vlastní pěst. [1] Pořádají se nejen finanční, ale i materiální sbírky. Komunity pro uprchlíky fungují i jako podpůrné a poradenské těleso.

Myšlenka, která za vznikem komunit vítajících stojí, je prostá. Kanadská vláda věří, že běžní Kanaďané v integraci příchozích zmůžou víc, než vládní instituce. Osobní pouta, která vznikají mezi jednotlivci, jsou nejsilnější formou, jak uprchlíky zapojit do chodu společnosti a pomoci jim překonat prvotní šok. Důkazem toho může být i fakt, že mezi uprchlíky, kteří přišli do Kanady před 1. březnem 2016 a získali soukromé sponzorství v rámci komunit vítajících, získalo do současnosti zaměstnání 50 % lidí. V případě uprchlíků financovaných čistě z vládních prostředků našlo zaměstnání zhruba 10 % lidí[2].

Komunita vítajících je tu pro „svou rodinu“ neustále a pomáhá jí zvyknout si na každodennost života v nové zemi. Stávají se nejbližšími lidmi, se kterými se příchozí setkávají – s trochou nadsázky je možné říci, že se stávají jejích novou „širší rodinou“. Kromě výše zmíněných čísel a praktických dopadů, které kanadská otevřená migrační politika přináší, je možné sledovat i její další pozitivní sociální důsledky. Některé z nich je možné shlédnout například na tomto videu[3]: