„V roce 2016 se celosvětově dostalo cynické užívání ´my versus oni´ a narativ obviňování, nenávisti a strachu na úroveň, která byla naposledy snad ve třicátých letech 20. století. Příliš mnoho politiků své postoje odůvodňuje ekonomickými a bezpečnostními obavami a používají jedovatou a spory vyvolávající manipulaci za účelem vítězství ve volbách,“ sdělil Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International.„Kontroverzní vyvolávání strachu se celosvětově stalo nebezpečnou hybnou silou. Ať už se jedná o Trumpa, Orbána, Erdogana nebo Duterteho, více a více politiků, kteří sami sebe nazývají anti-establishmentem, se ohání agendou, která z jedněch činí honicí psy a z jiných obětní beránky. Současná démonizující politika beze studu propaguje nebezpečné myšlenky, že někteří lidé jsou lidmi méně, než jiní a zbavují tak celé skupiny lidí lidské podstaty “ dodává. 

Démonizující politika má celosvětově negativní dopad na lidská práva 

Změny v politických postojích v roce 2016 odhalily možnosti nenávistné rétoriky. Celosvětový trend rozzlobenějších a spory vyvolávajících politiků můžeme ilustrovat trumpovskou jedovatou rétorikou jeho volební kampaně. Ale i jiní lídři po celém světě svou budoucí moc zakládají na narativu strachu, obviňování a rozdělování společnosti. 

To má stále vzrůstající dopad na politiku a dění. V roce 2016 vlády zavíraly oči před válečnými zločiny, protlačily dohody, které oslabují právo žádat o azyl, přijaly zákony, které porušují svobodu projevu, podněcovaly vraždy lidí jenom proto, že jsou podezřelí z užívání drog, ospravedlňovaly mučení a masová sledování, rozšířily moc policie a soustředily se na uprchlíky a migranty - výroční zpráva Amnesty International dokládá, že 36 zemí porušilo mezinárodní právo nezákonným posíláním uprchlíků zpět do země původu, kde byla jejich práva v ohrožení. 

Prezident Trump proměnil svou nenávistnou a xenofobní volební rétoriku ve skutečnost. Podepsal exekutivní příkaz ve snaze zabránit uprchlíkům v přesídlení do USA. Austrálie záměrně zadržuje a nechává trpět uprchlíky na ostrovech Nauru a Manus, Evropská unie uzavřela s Tureckem nezákonnou a bezohlednou dohodu o posílání uprchlíků zpět a Mexiko se Spojenými státy nadále pokračují v deportacích lidí z násilí zmítané Střední Ameriky. 

V Číně, Egyptě, Etiopii, Indii, Íránu, Thajsku a Turecku zavádějí přísná a tvrdá opatření, v dalších zemích zase obtěžující bezpečnostní opatření, jako jsou prodloužený výjimečný stav ve Francii nebo bezprecedentní zákony týkající se sledování ve Velké Británii. Dalším znakem politických vůdců byl vzestup anti-feministické a anti- LGBT+ rétoriky, jako snahy omezit práva žen v Polsku, což se setkalo s masivními protesty. 

„Místo boje za lidská práva si příliš mnoho čelních představitelů osvojilo ve svůj prospěch dehumanizující program. Mnozí z nich kvůli zisku politických bodů nebo za účelem odvedení pozornosti od svých vlastních pochybení zajistit ekonomická a sociální práva porušují práva některých skupin lidí,“ upozorňuje Salil Shetty a dodává: „V roce 2016 se nejhorší formy dehumanizace staly vůdčí silou hlavního proudu světové politiky. Hranice toho, co je ještě akceptovatelné, byly posunuty. Politici beze studu a aktivně legitimizují všechny druhy nenávistné rétoriky a politiky postavené na identitě lidí: nenávist, rasismus a homofobie. Prvními terči se stali uprchlíci. Pokud však toto bude pokračovat v roce 2017, do hledáčku se dostanou i ostatní. Dozvuky povedou k dalším útokům založeným na rase, pohlaví, národnosti a víře. Pokud se přestaneme dívat jeden na druhého jako na lidské bytosti se stejnými právy, přiblížíme se tím k okraji bezedné propasti.“ 

Svět zavírá očí před velkými krutostmi 

Amensty International upozorňuje, že v roce 2017 se současná krize zhorší kvůli absenci pevného vedení v oblasti lidských práv na chaotické světové scéně.

„Díky tomu, že světoví vůdci postrádají politickou vůli, aby vyvinuli tlak na ostatní státy, které porušují lidská práva, základní pravidla počínaje zodpovědností za masové násilnosti až po právo na azyl jsou v sázce,“ varuje Salil Shetty. „Dokonce státy, které už jednou prohlásily, že budou bojovat za práva v zahraničí, jsou nyní příliš zaneprázdněné řazením zpátečky v oblasti lidských práv na domácí scéně, než aby ostatní vedly k odpovědnosti. Čím více zemí slevuje ze základních závazků v oblasti lidských práv, tím více riskujeme dominový efekt, že lídři budou od už zavedené ochrany lidských práv ustupovat.“

Svět čelí dlouhému seznamu krizí s malou politickou vůlí postavit se jim: jmenujme země, jako jsou Sýrie, Jemen, Libye, Afghánistán, Středoafrická republika, Burundi, Irák, Jižní Súdán nebo země Střední Ameriky. Výroční zpráva Amnesty International dokládá spáchání válečných zločinů v roce 2016 přinejmenším ve 23 zemích. Navzdory těmto výzvám, mezinárodní netečnost vůči válečným zločinům se stává pěvně zakořeněnou normou. Bezpečnostní rada OSN je paralyzovaná soupeřením svých stálých členů.

„Začátek roku 2017 zastihl mnoho nejmocnějších států, jak sledují své národní zájmy na úkor mezinárodní spolupráce. Toto riskování nás vrhá do více chaotického a nebezpečného světa,“ řekl Salil Shetty. „Nový světový řád, ve kterém jsou lidská práva vykreslována jako bariéra národních zájmů, nebezpečně snižuje možnost řešení hromadných násilností. Navíc nechává otevřené dveře násilným reminiscencím z historie. Mezinárodní komunita již odpověděla ohlušujícím mlčením na bezpočet

násilností, které se odehrály v roce 2016: přímý přenos hororu jménem Aleppo, tisíce policejních obětí na Filipínách v „drogové válce“, užití chemických zbraní a stovky vypálených vesnic v Dárfúru. Velkou otázkou roku 2017 bude, jak daleko nechá svět tyto násilnosti dojít, než se odhodlá s nimi něco dělat.“ 

Kdo se postaví na stranu lidských práv? 

Amnesty International vyzývá lidi po celém světě, aby se postavili proti cynickým snahám zařadit zpátečku v dlouhodobých snahách o zavedení lidských práv výměnou za nejasný příslib prosperity a bezpečí.

Výroční zpráva upozorňuje, že celosvětová solidarita a mobilizace veřejnosti bude mít mimořádný význam v obraně jednotlivců, kteří se staví mocným a chrání lidská práva. Ta jsou často vládami označováni jako hrozba ekonomického rozvoje, bezpečnosti nebo ostatních priorit.

Výroční zpráva Amnesty International přináší informace o lidech, kteří byli v roce 2016 ve 22 zemích zabiti kvůli nenásilnému boji za lidská práva. Jsou mezi nimi ti, kteří bránili menšiny a malé komunity proti ekonomickým zájmům, bojovali za práva žen nebo LGBT+ komunity. Zabití známého honduraského domorodého vůdce a obránce lidských práv Berta Cácerese 3. března 2016 vyslalo mrazivou zprávu všem aktivistům. Nikdo nebyl postaven před spravedlnost. 

„Nemůžeme jen pasivně spoléhat na vlády, že se postaví na obranu lidských práv. My, veřejnost, musíme být aktivní. S politiky, kteří jsou stále více svolní démonizovat celé skupiny lidí, nebyla nikdy potřeba nás všech bojovat za základní hodnoty lidské důstojnosti a rovnost větší,“ vyzval  Salil Shetty. 

Souvislosti 

Amnesty International zdokumentovala závažná porušení lidských práv v roce 2016 ve 159 zemích světa. Protilidskoprávní rétorika, státní tvrdé zásahy proti aktivismu nebo svobodě slova. Tady jsou některé příklady: 

Bangladéš: Namísto zajištění ochrany nebo vyšetřování případů zabití aktivistů, novinářů a bloggerů, začaly vést úřady soudní řízení proti médiím a opozici, třeba i za  facebookové příspěvky.

Čína: Tvrdé zásahy proti právníkům a aktivistům stále pokračují, včetně věznění bez možnosti jakékoli komunikace, přiznání v přímém televizním přenosu a obtěžování rodinných příslušníků.

Demokratická republika Kongo: Prodemokratičtí aktivisté se stali předmětem svévolného uvěznění a u některých z nich došlo k prodloužení vězení v naprosté izolaci.

Egypt: Úřady použily cestovních zákazů, finančních omezení a zmrazení majetku za účelem rozložení, očernění a umlčení občanské společnosti.

Etiopie: Vláda je stále více a více netolerantní vůči nesouhlasným hlasům, které zaznívají proti protiteroristickým zákonům a stavu nouze spojeným s tvrdými zákroky proti novinářům, obráncům lidských práv, politickým opozičníkům a, obzvlášť, protestujícím, kteří se setkali s nepřiměřeným a někdy smrtelným násilím.

Francie: Přehnaně tvrdá bezpečnostní opatření v prodlouženém výjimečném stavu se dotkla tisíců domácností, ve kterých došlo k domovním prohlídkám, cestovním zákazům a zadržením.

Maďarsko: Vládní rétorika podpořila kontroverzní politiku vize „Pevnosti Evropa“, která v praxi znamená systematické tvrdé zákroky proti právům uprchlíků a migrantů. 

Írán: Tvrdé potlačení svobody projevu, klidného shromažďování a náboženského vyznání. Nenásilní kritici byli uvězněni po nespravedlivých procesech. Jsou mezi nimi novináři, právníci, bloggeři, studenti, bojovníci za práva žen a dokonce i hudebníci.

Myanmar/Barma: Desetitisíce příslušníků kmene Rohingyů, kteří jsou stále utlačováni kvůli své národnosti, byly vysídleny v rámci „čistící akce“. Zprávy mluví o nahodilých palbách do civilistů, znásilnění nebo svévolném uvěznění. Mezitím státní média uveřejňují názorové články používající dehumanizující jazyk.

Filipíny: Vlna mimosoudních poprav následovala po projevu prezidenta Duterteho, ve kterém slíbil, že se postará o zabití desítek tisíc lidí, kteří jsou podezřelí ze zapletení se do drogových obchodů.

Rusko: Vláda utahuje smyčku kolem nevládních organizací a sílí její propaganda označující je jako „nežádoucí osoby“ nebo „cizí agenty“. Dle zákona o „cizích agentech“ došlo k prvnímu trestnímu řízení s nevládními organizacemi.  V zahraniční politice došlo k naprosté ignoraci mezinárodního humanitárního práva v Sýrii.

Saúdská Arábie: Kritici, obránci lidských práv a bojovníci za práva menšin byli zadrženi a uvězněni na základě vágního obvinění „napadání státu“. Koaliční síly vedené Saúdskou Arábií se dopustily vážných porušení mezinárodního práva, údajně včetně válečných zločinů v Jemenu. Koaliční síly útočily bombami na školy, nemocnice, tržnice a mešity a to zbraněmi, kterými je zásobily Spojené státy americké a Velká Británie, včetně mezinárodně zakázaných kazetových pum.  Zabily a zranily tisíce civilistů.

Jižní Súdán: Stále pokračující boje mají devastující humanitární důsledky pro civilní obyvatelstvo, společně s porušováním mezinárodních lidských práv a práva humanitárního.

Súdán: Na základě důkazů existuje silné podezření na použití chemických zbraní vládními jednotkami v Dárfúru. Domnělí oponenti a vládní kritici byli zatčeni a uvězněni. Nepřiměřené použití síly úřady při rozhánění shromáždění způsobilo vysoké počty mrtvých a zraněných.

Sýrie: Beztrestnost za spáchání válečných zločinů a nepřípustné porušování lidských práv stále pokračují, včetně nerozlišujících či přímých útoků na civilisty a vleklá obléhání. Kvůli věznění, týrání, únosům a nuceným odsunům aktivistů ze země téměř zcela zkolabovala lidskoprávní komunita.

Turecko: Desetitisíce uvězněných po nepodařeném státním puči, stovky nevládních organizací s pozastavenou činností, hromadné tvrdé zákroky proti médiím a pokračující útoky na kurdských územích.

Velká Británie: Po referendu o členství v Evropské unii došlo k prudkému nárůstu zločinů z nenávisti. Nový zákon týkající se sledování poskytl výzvědným službám a ostatním vládním úřadům významný nárůst možností, jak vnikat v masivním měřítku lidem do soukromí.

Spojené státy americké: Volební kampaň poznamenaná rétorikou diskriminace, nenávisti a xenofobie vážně zvýšila obavy o pevnost závazků v oblasti domácích i světových lidských práv v budoucnu.

Venezuela: Silný odpor proti obráncům lidských práv, kteří projevili znepokojení nad humanitární krizi způsobenou neschopností vlády dostát hospodářským a sociálním právům obyvatelstva.

Vláda přijala opatření zaměřená na řešení problémů týkajících se diskriminace romských dětí ve vzdělávání, na které upozornila Evropská komise. Stále pokračují protesty proti migrantům a uprchlíkům a skupiny, které uprchlíky podporují, čelí hrozbám ze strany krajní pravice. 

Romové 

Právo na vzdělání

Dne 1. září vstoupila v platnost novela Školského zákona. Ta byla přijata v roce 2015 v reakci na řízení zahájené Evropskou komisí v rámci porušení směrnice o rasové rovnosti. Pozitivní reformy zahrnovaly podpůrná opatření pro děti, u kterých jsou identifikovány speciální vzdělávací potřeby, zavedení povinného roku mateřské školy pro všechny děti a snaha integrovat všechny děti s lehkým mentálním postižením do běžných škol a zajistit tak inkluzivní vzdělávání. Národní a mezinárodní nevládní organizace tyto reformy přivítaly, nicméně zdůrazňují, že je třeba zavést i další opatření, která by pomohla vypořádat se se škodlivými postoji vůči Romům a poskytnout dostatečné prostředky na podporu vzdělávání těch žáků, kteří to potřebují. 

Nucená sterilizace

V březnu Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen spadající pod OSN (CEDAW) doporučil ustanovení mechanismu, který by poskytl kompenzace romským ženám, které se staly oběťmi nucené sterilizace a ustanovení nezávislého orgánu, který by vyšetřil celkový rozsah důsledků těchto zákroků. Ke konci loňského roku vláda ještě nepodnikla žádné kroky, které by vedly k těmto opatřením.

Projevy nenávisti

Protesty proti migrantům a uprchlíkům stále pokračují. V únoru se v Praze účastnily tisíce lidí demonstrací proti uprchlíkům, načež byla napadena Klinika, kde sídlí kancelář organizace věnující se právům uprchlíků. Jedna osoba byla zraněna. V dubnu bylo několik pražských podniků, které jsou členy kampaně „HateFree Zóny“ napadeno spreji s nenávistnými vzkazy a krajně pravicovými symboly. V září bylo obviněno pět osob z trestného činu poškozování majetku a za „projev sympatií k hnutí směřující k potlačení lidských práv a svobod“. Poté v Praze došlo k demonstraci proti „anti-hate“ tendencím, které se zúčastnilo několik set lidí. Prezident Zeman i nadále pokračoval v označování uprchlíků a žadatelů o azyl za hrozbu. V srpnu jeden muž v Jiřetíně pod Jedlovou (okr. Děčín) vystřelil do vzduchu a křičel rasistické urážky na romské děti, které zde byly na letním táboře. Dle výpovědi organizátorů tábora místní policie nevyslala na místo hlídku, i když byla opakovaně žádána o pomoc. V září vyšetřování krajské policie zamítlo tato tvrzení, ale zjistilo, že incident nebyl důkladně prošetřen.

Uprchlíci a žadatelé o azyl

Vláda souhlasila s pokračováním přesidlování dle uprchlických kvót navržených Evropskou unií, avšak s přísnými bezpečnostními podmínkami. Do země bylo ke konci roku přesídleno pouze 52 uprchlíků a 12 jich bylo relokováno. Rutina zadržování žadatelů o azyl a migrantů stále pokračuje.

Práva LGBT+

V červnu ústavní soud shledal, že paragraf 13(2) Zákona o registrovaném partnerství, který zakazoval jedincům stejného pohlaví žijícím v registrovaném partnerství adoptovat děti a brát si je do pěstounské péče, je protiústavní. Toto ustanovení bylo zrušeno.

Práva žen

V květnu podepsala Česká republika Úmluvu Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí s úmyslem ratifikovat ji v polovině roku 2018. V březnu Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen spadající pod OSN (CEDAW) konstatoval v České republice nízký počet soudních řízení ve věci diskriminace žen a doporučil zavedení bezplatného právního systému pro pomoc v takových případech. Výbor rovněž vyjádřil znepokojení nad stále trvajícím rozdílem v odměňování žen a mužů, a to v průměru o 21%. Jedná se o třetí nejvyšší rozdíl v EU.