Členové rodiny a očití svědkové sdělili Amnesty International, že tito čtyři chlapci ve věku 15–17 let byli naverbováni bojovníky Hútské ozbrojené milice, lokálně známé také jako Ansarullah, v hlavním městě Saná. O odvedení vlastních dětí se dozvěděli jen díky upozornění místních obyvatel, kteří popsali, jak je v polovině února viděli s dalšími šesti dětmi nastupovat do autobusu u místního Hútského centra.

„Je otřesné, že Hútské milice odvádějí děti od rodičů a z domovů, že jim berou právo prožívat plnohodnotně dětství, a místo toho je v přední linii vystavují riziku smrti,“ řekla Samah Hadid, zástupkyně ředitele Amnesty International v Bejrútu.

„Jedná se o hanebné a hrubé porušení mezinárodního práva. Hútové musí okamžitě zastavit všechny formy rekrutování dětí mladších 18 let a propustit je ze svých řad. Mezinárodní společenství by mělo podporovat návrat a znovuzačlenění demobilizovaných dětí do původního prostředí.“

Rodiny čtyř chlapců odvedených v polovině února obdržely později zprávu, že se jejich děti nacházejí na nejmenovaném místě na jemensko-saúdské hranici. 

PŘESVĚDČOVACÍ METODY

Dotazovaní popsali, jak hútští představitelé řídí centra, kde organizují modlitby, kázání a přednášky. Právě při nich totiž mladé chlapce a muže podněcují ke vstupu do řad bojovníků, v nichž mají bránit v přední linii Jemen před Saúdskou Arábií.

Podle očitého svědka byli dva z oněch čtyř chlapců naverbováni v lednu místním hútským zástupcem ještě před návratem domů, a sice během vstupního zasvěcení v Koránské škole poblíž města Saná. Jejich rodiny neměly o těchto aktivitách nejmenší ponětí. Jeden z otců vypověděl, že mu syn pouze sdělil, že učební plán zahrnoval historii světových válek a dále to, co sám popisoval jako „koaliční válku vedenou Saúdskou Arábií proti jemenskému lidu“. 

Někteří rodinní příslušníci vypověděli, že k intenzivnějšímu náboru dětských vojáků v jejich sousedství dochází proto, že mnoho dětí již nenavštěvuje běžnou školu. Válka si vybírá svoji ekonomickou daň, a spousta rodin si už dlouho nemůže dovolit platit náklady potřebné na dopravu dětí do škol. Na mnoha místech se již ani nevyučuje.  Učitelé stávkují, protože už nedostávají žádný plat.  

Další člen rodiny dosvědčuje, že Hútové stanovili místním zástupcům náborové kvóty, které mnohdy doprovází výhrůžky trestů za jejich neplnění.

Bratr 16letého chlapce, který byl odveden, řekl o rekrutovaných: „Jsou jenom nadšení z toho, že můžou střílet z kalašnikovů a pistolí a oblékat si uniformy. Hútové říkají, že je tam [v přední bojové linii] tak málo bojovníků, že obcházejí rodiny a z každé si odvedou jedno dítě. Pokud syn v přední linii zemře, dají otci měsíční plat a zbraň, aby ho umlčeli.”

Mnoho rodin se obává odvety na dětech, které Hútové odvedli, nebo na ostatních dětech, popř. dalších blízkých, pokud by o verbování veřejně hovořily.

Jeden otec řekl: „Odvedli nám mnoho dětí, ale lidé se neodvažují o tom mluvit nebo s tím cokoliv dělat. Bojí se zatčení.“

Dva z dotazovaných, jež Amnesty International oslovilo, sdělili, že Hútové slibují rodinám finanční kompenzaci, aby je umlčeli. Slibují 20 000 až 30 000 jemenských rijálů (přibližně 80 až 130 amerických dolarů) měsíčně za dítě, pokud se stane mučedníkem v přední linii. Hútové dále rodinám vzdávají čest tím, že tisknou pamětní plakáty chlapců, jež následně vyvěšují, aby zdůraznili podíl mladých bojovníků ve válce. Dva z dotazovaných zdůraznili, že naverbované děti pocházejí obvykle z chudších poměrů.  

Jména dětských vojáků, rodinných příslušníků a dalších respondentů stejně jako přesné údaje o verbování chlapců nejsou z bezpečnostních důvodů zveřejněny. 

POZADÍ KAUZY

K únoru 2017 byly pobočky OSN schopny doložit téměř 1 500 případů dětí odvedených od března 2015 všemi stranami konfliktu. Organizace Human Rights Watch již dříve, v květnu 2015, zdokumentovala nábory, výcvik i zneužití dětských vojáků jednotkami Hútů. 

V roce 2012 se sešel hútský vůdce Abdel Malik al-Huthi se zvláštní zmocněnkyní OSN pro děti v ozbrojeném konfliktu Leilou Zerrougui a zavázal se k ukončení odvodů a využívání dětských vojáků. Nicméně mezi lednem 2015 a listopadem 2016; během posledních šesti terénních misí do Jemenu ovládaného Húty zaznamenalo Amnesty International využití dětských vojáků na kontrolních stanovištích. Některé držely v jedné ruce knihu a v druhé kalašnikov.

V posledních několika letech byly některé ze stran konfliktu připojeny kvůli porušování dětských práv do výroční zprávy generálního tajemníka OSN o využití dětí v ozbrojeném konfliktu, zahrnujícím verbování a využívání dětských vojáků. Patří sem Hútové, Al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP), několik sekcí jemenských ozbrojených sil a provládní milice.

Vojenská koalice vedená Saúdskou Arábií byla na seznamu aktérů porušujících dětská práva do chvíle, než ji bývalý generální tajemník OSN Ban Ki-moon ze seznamu odstranil. Jednalo se o výsledek „přímého diplomatického tlaku“ Saúdské Arábie, což je v příkrém rozporu s jasnými důkazy, které ukazují porušování dětských práv ze strany koalice v konfliktu v Jemenu.

Z výroční zprávy generálního tajemníka pro otázky dětí v ozbrojených konfliktech annual report of the Secretary-General on children and armed conflict vydané v dubnu 2016, plyne, že od počátku konfliktu v Jemenu v březnu 2015 má koalice vedená Saúdskou Arábií na svědomí 60% všech usmrcených a zraněných dětí a akce Hútů 20%. Amnesty International opakovaně dokumentovalo porušování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva ze strany členů koalice v průběhu konfliktu, a to včetně porušování práv dětí. Jednalo se o letecké útoky na školy a použití mezinárodně zakázané kazetové munice, které zabily tři děti a devět zmrzačily. Rekrutování a využívání dětí mladších 15 let stranami konfliktu je podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a tradičního mezinárodního humanitárního práva válečným zločinem. Velitelé, kteří o takovém porušování věděli nebo měli vědět, a přesto nepodnikli žádná účinná opatření, mohou být trestně stíháni v rámci odpovědnosti za vydané rozkazy. Jemen je smluvní stranou Úmluvy o právech dítěte a Opčních protokolů o zapojení dětí do ozbrojených konfliktů, jež zakazují odvody a využívání dětí ve válečném konfliktu. Opční protokol stanovuje hranici 18 let jako minimální věk pro jakoukoliv účast v ozbrojeném konfliktu u ozbrojených sil nebo nevládních ozbrojených skupin.