Organizace spojených národů se během jednoho roku velmi přiblížila své vizi, která započala 3. června minulého roku v New Yorku - ideji světa s menším počtem zbraní, světa, kde státy budou zavázány Smlouvou o obchodu se zbraněmi. Další vlna ratifikací Smlouvu aktivuje, a tím zachrání miliony životů a globálně zlepší ochranu lidských práv.

Smlouvu o obchodu se zbraněmi zatím podepsalo 118 států, mezinárodně právně závaznou se stane až poté, co ji ratifikuje 50 států. 3. června 2014 se přidalo dalších 8 zemí a svět je teď tudíž na čísle 40.

„V posledním roce jsme dosáhli velkého pokroku v boji proti mezinárodnímu obchodu se zbraněmi, blížíme se tomu, že Smlouva o obchodu se zbraněmi bude uvedena v platnost. Tato vize jen dokazuje, že mnoho států prahne po tom, aby se zatočilo s nezodpovědným mezinárodním obchodem se zbraněmi. Přísné stanovy Smlouvy zaručují, že se významně sníží riziko závažného porušování lidských práv a zachrání se miliony lidských životů,“ tvrdí Brian Wood, expert Amnesty International na problematiku zbraní. Kvůli válce a ozbrojenému násilí ročně zemře v průměru půl milionů lidí, další miliony jsou kvůli ozbrojeným konfliktům zneužívaní nebo prchají z domovů.

Amnesty International vyzvala přední politické vůdce 155 států, které Smlouvu o obchodu se zbraněmi přijaly v dubnu 2013 na Valném shromáždění OSN, aby zbytečně nenatahovali legislativní proces a Smlouvu co nejdříve ratifikovali. Většina ze zmiňovaných 155 států už Smlouvu podepsala nebo ratifikovala, ovšem 43 dalších, převážně z Asie, Afriky a Středního východu zatím žádné kroky, které by je přiblížily k mezinárodnímu konsensu, neučinily.

Angažované státy nemusí s potřebnými opatřeními v oblasti lidských práv, které Smlouva o obchodu se zbraněmi přináší, čekat do doby, kdy vejde v platnost. Několik zemí už dopředu avizovalo, že opatření ze smlouvy vyplývající zavedou už před nabytím platnosti. Mezi tyto státy patří například Antigua a Barbuda, Belgie, Kostarika, Německo, Island, Mexiko, Norsko, Srbsko, Španělsko, Trinidad a Tobago nebo Velká Británie.

Pozadí problematiky ATT

Amnesty International se snaží už od počátku devadesátých let prosazovat právně závaznou mezinárodní politiku, která by zamezovala obchodu se zbraněmi a koloběhu konvenčních zbraní a střeliva. Snadná přístupnost ke zbraním často funguje jako roznětka k násilí a k páchání válečných zločinů. Miliony lidí po celém světě po svých vládách požadují, aby tato přísná pravidla pro obchod se zbraněmi přijaly jako prostředek, který by chránil životy lidí v konfliktních oblastech.

Pokud Smlouva o obchodu se zbraněmi vstoupí v platnost, zavázané státy nebudou moci prodávat zbraně a střelivo do zemí, kde by je místní aktéři mohli použít jako prostředek k porušování lidských práv, nevyjímaje genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Vládní strany bez ohledu na politickou orientaci budou muset provádět objektivní posudky na rizikové země, aby tak předešly tomu, že zbraně a munice budou v cílových státech zneužívány.

Smlouva vstoupí v působnost devadesát dní poté, co ji ratifikuje padesátý stát. Amnesty International se svými partnery i nadále tlačí na všechny vlády, aby Smlouvu v co nejkratší době ratifikovaly a uvedly v platnost.

Země napříč kontinenty a nezávisle na politickém uskupení podepisovaly Smlouvu o obchodu se zbraněmi od 3. června minulého. Mezi první signatáře se zařadili největší světoví producenti zbraní jako USA, Francie, Německo a Velká Británie, kteří přidali svůj podpis už v září 2013. Další dva významní vývozci zbraní: Rusko a Čína, zatím s přijetím Smlouvy otálejí, přičemž diplomacie očekává, že Rusko a Čína podepíší až poté, co se k Smlouvě připojí většina států.

Česko chystá v Poslanecké sněmovně PČR první čtení vládního návrhu o ratifikaci ATT 10. června.

Seznam států, které podepsaly nebo ratifikovaly Smlouvu o obchodu se zbraněmi a další novinky z problematiky najdete na webu OSN.