Rusko: právo protestovat stále v ohrožení
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí Rusko publikován 3.6.2014
Právo na shromažďování a protestování je v Rusku ohroženo. Zostření situace souvisí se sílící kritikou vlády v posledních měsících.
„Nekompromisní reakce na mnoho demonstrací konaných v Moskvě letos v únoru a březnu ukazují, jak obtížné a nebezpečné je zorganizovat a účastnit se protestů. Právo na svobodu shromažďování je v Rusku dlouhodobě omezováno, teď ale hrozí, že bude zničeno úplně,“ říká Denis Krivosheev, zástupce programového ředitele Amnesty International pro Evropu a Střední Asii.
Přísné uplatňování legislativních předpisů znamená v praxi:
Všechna veřejná shromáždění musí být předem povolena, pokud se nekonají na vzdálenějších, velmi málo navštěvovaných místech. Nedodržení tohoto pravidla vede k vysokým pokutám pro organizátory i účastníky. Navíc hrozí zadržení až na 15 dnů.
Shromáždění pořádaná lidmi s kritickými, nesouhlasnými názory nebo příslušníky menšin jsou téměř vždy předem zamítnuta.
Stávkové hlídky před úřady a podniky jsou povolovány jen jednotlivcům, a dokonce i tak se na ně úřady v posledních měsících zaměřovaly.
Spontánní shromáždění jsou automaticky považována za nezákonná a jsou okamžitě ukončována násilně.
Účastníci byť i mírových protestů riskují svévolné zatýkání a je vysoká pravděpodobnost, že budou pokutováni nebo nakrátko zadrženi. Zpráva AI zdokumentovala libovolně zakázané protesty, násilná rozehnání demonstrací i svévolné zatýkání účastníků. Zároveň selhávají i soudy, když právo na svobodu shromažďování nehájí.
Po přestávce v protestech, která následovala po rozehnání akcí na Blatném náměstí v květnu 2012, Amnesty International zdokumentovala 10 podobných akcí konaných letos v únoru a březnu v Moskvě. Z nich nejméně 7 bylo násilně rozehnáno policií. Její příslušníci navíc zadrželi přes tisíc pokojně protestujících lidí. Stovky z nich dostaly vysoké pokuty a víc než tucet jich byl odsouzen k několikadennímu pobytu ve vězení, a to po nespravedlivých soudních procesech.
Nové zákony, přijaté v roce 2012, jsou používány také k ukončení spontánních shromáždění a zabránění protivládním protestům v populárních, hodně navštěvovaných oblastech. V několika případech bylo dovoleno skupinám „protidemonstrantů“ zastrašovat, a dokonce i fyzicky napadat protestující občany. Takové praktiky jsou navíc téměř úplně beztrestné, i když je při nich často zneužívána síla.
Během roku 2013 a začátku 2014 byly všechny veřejné plánované akce Amnesty International v populárních částech Moskvy zakázány. Jiné umístění, které jako alternativu státní orgány navrhly, bylo vždy ve velmi odlehlých a opuštěných parcích. Na druhé straně provládní demonstrace jsou na stejných, žádaných místech většinou povolovány, stejně jako i na místech, kde je oficiálně zakázáno jakékoli akce pořádat.
Nezávislá skupina provedla průzkum v různých oblastech. V těch, které žádala pro své akce Amnesty International a další podobné organizace, prošlo mezi 788 a 5374 kolemjdoucími za hodinu. Alternativními místy nabízenými úřady za stejnou dobu neprošlo víc než 34 lidí.
V otázce ochrany svobody shromažďování navíc opakovaně selhávají ruské soudy. Jen velmi zřídka rozhodují tak, že by byl zákaz nějakého protestu nezákonný, a nikdy se nestalo, aby stihly rozhodnout časově tak, aby mohl protest proběhnout. Záruky na spravedlivý proces jsou velmi nízké a většina soudců není ochotna kontrolovat policejní tvrzení, což vede ke stovkám uložených pokut a několika zadržením – a to po nespravedlivých procesech.
„Je stále jasnější, že ruské úřady se snaží získat naprostou kontrolu nad využitím veřejných prostranství a nad názory, které na něm mohou být pronášeny. A ruské soudy nejsou schopny nebo ochotny tomu zabránit,“ upozorňuje Denis Krivosheev a dodává: „Neziskovky kritické k vládě jsou v některých případech nuceny ukončit svou činnost a nezávislá média dostávají od státu náhubek. Jakýkoli nesouhlas nebo odpor je tak zatlačován jen do soukromí lidských domovů. A to je velmi znepokojivé pro budoucnost - zlověstně se tak ozývají ozvěny ruské nepříliš vzdálené minulosti.“
Aktuální petice
Napsala článek, vyhrožují jí smrtí, podpořte novinářku svým podpisem
V dubnu 2020 zveřejnil Ramzan Kadyrov, prezident Čečenské republiky na Instagramu video, ve kterém vyhrožuje smrtí ruské novinářce Jeleně Milašinové.
Aktuální počet podpisů: 4066 Náš cíl: 4500
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International