Vládní audit ze září 2016 ukazuje, že ministerstvo obrany “nemělo přesné a aktuální záznamy ohledně počtu a umístění” většiny vybavení putujícího do Kuvajtu a Iráku

 “Tento audit nám umožňuje znepokojující vhled do nedostatečného a potenciálně nebezpečného systému americké armády, který kontroluje převozy zbraní v hodnotě milionů dolarů do naprosto nestabilních regionů.” uvedl Patrick Wilcken, výzkumník Amnesty International.

“Je alarmující číst takové zprávy zvláště s ohledem na dlouhou historii úniku amerických zbraní několika skupinám páchajícím zvěrstva v Iráku, včetně ozbrojené skupiny nazývající se Islámský stát.”

Převozy zbraní spadají pod Iraq Train and Equip Fund (ITEF), základní prvek americko-irácké bezpečnostní spolupráce. V roce 2015 americký Kongres vyhradil 1,6 mld. dolarů na program bojující proti postupu IS.

Převážené zbraně včetně desítek tisíc útočných pušek (v hodnotě 28 mil. dolarů), stovek minometů a stovek obrněných vozidel Humvee, měly být použity centrální Iráckou armádou včetně vládou podporovaných Lidových mobilizačních jednotek (PMU) a kurdskými pešmergy.

Audit ministerstva obrany našel několik vážných nedostatků v tom, jak bylo vybavení ITEF protokolováno a monitorováno včetně:

- Zlomkovité evidence ve skladech se zbraněmi v Kuvajtu a Iráku. Informace byly zapisovány v několika různých tabulkách, databázích a dokonce i ručně psané na papírech.

- Velké množství vybavení bylo ručně zaznamenáno v různých tabulkách, což zvýšilo pravděpodobnost lidského omylu.

- Neúplné záznamy naznačující, že ti, co byli zodpovědni za veškeré vybavení, nebyli schopni určit jeho umístění či stav.

Audit také tvrdil, že ministerstvo obrany nemělo možnost sledovat převozy ihned po dodání iráckým autoritám, přestože součástí dodávek je i program (Golden Sentry), který má za povinnost provádět kontroly i po doručení.

Předcházející audit ministerstva obrany v roce 2015 poukázal na ještě laxnější monitorovací procedury iráckých ozbrojených sil. V některých případech irácká armáda neměla tušení, co je uskladněno v jejich vlastních skladech, přičemž jiné vojenské vybavení – které nikdy nebylo rozbaleno a inventarizováno – bylo skladováno venku v přepravních kontejnerech.

“Provádění kontrol i po doručení je nezbytné. Jakékoliv nestálosti v procesu převozu můžou znásobit risk mylného dodání zbraní v oblastech, kde ozbrojené skupiny způsobují katastrofy a obrovské lidské utrpení”, uvedl Patrick Wilcken.

Převoz zbraní podněcuje válečné zločiny

Výzkumy Amnesty International dlouhodobě dokumentují laxní kontroly a záznamy v rámci iráckého velení. Toto způsobilo, že zbraně vyráběné v USA a jiných zemích končí v rukou ozbrojených skupin páchajících válečné zločiny a jiná zvěrstva, jako je IS a polovojenské milice začleněné do irácké armády.

V odpovědi k auditu americká armáda slíbila, že zpřísní systémy pro sledování a monitorování budoucích převozů do Iráku.

Nicméně ministerstvo obrany učinilo skoro stejné sliby v odezvě na zprávu pro Kongres již v roce 2007.

 „Po takové době a se všemi upozorněními se stále znovu vyskytují stejné problémy. Toto by mělo být urgentní varování pro USA a všechny země, které vybavují Irák zbraněmi, aby zpřísnily své kontroly. Posílání zbraní v hodnotě milionů dolarů do černé díry a doufání, že to dobře dopadne, není životaschopnou protiteroristickou strategií. Je to naprosto nedbalé,“ uvedl Patrick Wilcken.

 „Každý stát prodávající zbraně Iráku musí prokázat, že má striktní opatření, aby zajistil, že zbraně nebudou použity k porušení lidských práv. Bez těchto opatření by nemělo docházet k žádnému převozu.“ 

Amnesty International naléhá na USA, aby dodržovala Leahyho zákon, který zakazuje zásobování skoro všemi typy americké vojenské pomoci a výcviků těm zahraničním silám, vojenským a policejním jednotkám, které údajně spáchaly “brutální porušování lidských práv.”

USA a Irák musí přistoupit na globální Smlouvu o obchodu se zbraněmi (ATT), která má striktní pravidla určená k zastavení převozů a prodeji zbraní, které slouží k porušování lidských práv.