^{© Marie-Anne Ventoura/Amnesty UK}

„Zákaz cestování vydaný prezidentem Trumpem rozdělil rodiny a vyslal zprávu bigotství a nesnášenlivosti,“ uvedla Joanne Marinerová, vrchní poradkyně pro krizové situace Amnesty International. „Tento škodlivý a diskriminační zákaz si zaslouží nejsilnější soudní kontrolu.“

Informační zpráva, společné iniciativy Amnesty International a projektu CLEAR (Creating Law Enforcement Accountability & Responsibility) na právní škole CUNY, popisuje, jakým způsobem je zákaz cestování vydaný prezidentem Trumpem v rozporu s lidskoprávními zákony a jakým způsobem porušuje smlouvy, které se USA zavázaly dodržovat. Na základě rozhovorů s více než 30 lidmi, kterých se zákaz dotknul, zahrnuje zpráva tucet případových studií o škodách způsobených jednotlivcům v Jemenu, Íránu, Súdánu a na dalších místech.

Vyhláška platila pouze týden, než byla celostátně zakázána federálním soudem v Seattlu, rozhodnutí bylo v odvolání potvrzeno. I v tak krátkém čase však rozkaz dokázal v lidských životech způsobit zmatek. Revize původní vyhlášky zmatení nezměnily.

„Tato vyhláška byla okázalým pokusem učinit anti-muslimskou diskriminaci součástí práva,“ řekla Margaret Huangová, výkonná ředitelka Amnesty International USA. „Zatímco soud po soudu rozhoduje proti tomuto opatření, Kongres USA má nyní pravomoc zastavit rozhodování soudů přijetím legislativy, která by nařízení anulovala jednou pro vždy. Rodiny a jednotlivci uvržení do chaosu a nejistoty nemohou čekat.“

Informační zpráva popisuje lidskou cenu vyhlášky, která by rozdělila rodiny, narušila pečlivě stanovené plány a způsobila nesmírnou emocionální úzkost.

Strach z toho, že jeho rodině bude trvale znemožněn přístup do USA kvůli jejich jemenskému občanství, vedl Baraa H. (jméno změněno) a jeho ženu k zanechání jejich malé dcery v Malajsii, v péči známých. „Byla to velmi krutá volba,“ řekl Baraa Amnesty International a cítil, že k ní byl donucen.

Sudánský doktor, který absolvuje postgraduální studium v oblasti interní medicíny, byl oddělen od své ženy a čtyřměsíčního miminka v Dubaji, kde se obával, že mohou být uvězněni měsíce. „Bylo to pro nás oba velké utrpení,“ řekl, „nevěděli jsme, jaký bude konečný výsledek.“

Pákistánský výzkumný pracovník, na jehož íránskou ženu se vztahoval zákaz a nesměla nastoupit do dvou letů, popsal svou zkušenost jako „asi nejvíce stresující týden mého života“.

Zatímco soudy jednaly co nejrychleji, aby zákaz zrušily, syrská žena, které bylo zpočátku zabráněno v cestě do USA, zdůraznila bolest a úzkost způsobené vyhláškou.

„Co bylo mnohem horší,“ vysvětlila, „byl emocionální zmatek. Donutí vás přemýšlet o tom, že bez ohledu na to, kdo jste a co jste dokázali, budete vždy označeni jako něco negativního.“

I lidé, kteří žili v USA desítky let, byli otřeseni. Americká občanka íránského původu, která přišla do USA v osmi letech, řekla, že ji vyhláška zasáhla velmi tvrdě.

„Bylo to srdcervoucí,“ řekla, když se její hlas vytratil, „můj pocit, že jsem Američanka, se přes noc změnil na pocit okupanta ve své vlastní zemi.“

Vysvětlila: „Cítila jsem se, jako by mě má země nechtěla. Cítila jsem, že pokud by mi mohli vzít mé občanství, udělali by to.“

Kromě popisování škod způsobených první vyhláškou prezidenta Trumpa během poměrně krátké doby, kdy byla v platnosti, informační zpráva popisuje situace lidí, kteří stále čekají na víza do USA. Pokud americké soudy rozhodnou, že druhé výkonné nařízení je v souladu s ústavou, mohou být někteří z nich nenapravitelně poškozeni.

Íránská transsexuální uprchlice, která už dva roky čeká na přesídlení do USA, žije v situaci obtěžování a zneužívání. „Už to nemůžu vydržet,“ řekla, „chci jen žít na bezpečném místě.“

Amnesty International a projekt CLEAR spolupracovali na výzkumu k informační zprávě. Když první vyhláška vstoupila v platnost, studenti práva a právní zástupci v CLEAR poskytli právní rady mnoha uprchlíkům a imigrantům, kteří byli uvězněni v zahraničí na své cestě do USA nebo uvězněni na amerických letištích. Jeho zaměstnanci odkázali některé z těchto lidí na rozhovor s Amnesty International a poskytli informace a analýzu o dopadu vyhlášky.

Odvolací soud devátého obvodu vyslechne 15. května argumenty na napadení vyhlášky prezidenta Trumpa; před čtyřmi dny vyslechl odvolací soud čtvrtého obvodu argumenty pro napadení nařízení v paralelním slyšení. Spolu se skupinou profesorů práva a nevládními organizacemi předložila Amnesty International zprávu Amicus curiae informující oba soudy.

„Pokud zákaz cestovní vstoupí v platnost, způsobí hrozná utrpení nejzranitelnějším lidem na světě,“ řekla Joanne Marinerová, „soudy zatím správně blokovaly tak hanebné nařízení“.