8. duben si celý svět připomíná jako Mezinárodní den Romů. Amnesty International se letos zaměřuje na problematiku rasově motivovaného násilí, extremismu a zločinů z nenávisti (hate crimes) v Evropě.

U příležitosti 8. dubna vydala výzkumnou zprávu s názvem “Žádáme spravedlnost: Neschopnost Evropy ochránit Romy před rasově motivovaným násilím” (v příloze článku v češtině), která zkoumá násilí vůči Romům a jejich obtěžování ze strany úřadů a také běžných občanů v České republice, Francii a Řecku. Tyto země dobře ilustrují obavy AI napříč kontinentem.

“Došlo k výraznému nárůstu protiromského násilí v Evropě v posledních několika letech. A odpověď na tento alarmující stav je žalostně nedostačující. Je nepřijatelné, aby v novodobé Evropě žily některé romské komunity pod neustálou hrozbou násilí a útoků,” přibližuje špatnou situaci John Dalhuisen, programový ředitel AI pro Evropu a Střední Asii.

“V mnoha případech se orgánům činným v trestním řízení nedaří zabránit rasově motivovaným útokům a zajistit, aby byly řádně prošetřeny a pachatelé postaveni před soud. Skutečnost, že rasistické postoje zůstávají zakořeněné i přímo v policejních řadách, je častěji popírána, než řešena,” dodává Dalhuisen.

"Evropská unie má k dispozici celý právní arzenál, aby zajistila řešení zločinů z nenávisti. Nicméně Evropská komise, která je zodpovědná za dohled nad uplatňováním právních předpisů EU v členských státech, doteď nepřijala jasné a rozhodné kroky k řešení násilí vůči Romům v členských zemích,” vysvětluje Dalhuisen.

Amnesty International proto vyzývá národní vlády i Evropskou unii jako celek, aby viditelně a účinně bojovaly s rasově motivovaným násilím napříč Evropou.

Protiromské pochody a násilí v ČESKÉ REPUBLICE

V průběhu léta a podzimu 2013 uspořádaly české krajně pravicové skupiny sérii protiromských protestů v desítkách měst po celé zemi. Tyto akce jsou systematickým obtěžováním romských komunit.

Od června do října 2013 krajně pravicoví extremisté spolu s místními obyvateli uspořádali pravidelné pochody Českými Budějovicemi k romskému sídlišti. Akce následovaly po konfliktu na dětském hřišti mezi romskými a neromskými dospělými.

Rom Štefan k tomu řekl zástupcům AI: “Někteří lidé si neuvědomují, že v průběhu demonstrací musí Romové zůstat na jednom místě. Že děti…mají strach. Trvá to celý den a zanechává trauma…Nikdo si nezaslouží zažít něco takového. Lidé to zažívali během války a myslím, že v roce 2013, v 21. století, to nemáme zažívat znovu.”

FRANCIE

Poté, co utekli před diskriminací v jiných zemích, žije mnoho z 20 tisíc Romů ve Francii v neoficiálních osadách, kde mají jen zřídkakdy přístup k základnímu vybavení, jako je voda nebo kanalizace. Často jsou násilně vystěhováváni, obtěžováni policií nebo jinými občany a také napadáni.

Večer 22. listopadu 2011 vtrhla policie do neformální osady vedle kostela Sv. Martina v Marseille s cílem násilně vystěhovat deset romských rodin, které tam žily. Policisté údajně nastříkali do stanů, kde spaly děti, slzný plyn. Stany i další osobní věci pak zničili.

R. byl při akci policií zbit. Později vypověděl: “Chtěl jsem utéct, ale nemohl jsem. Nic jsem neviděl, jen bránu přede mnou, ke které jsem se snažil dostat. Jakmile jsem se k ní ale přiblížil, ucítil jsem, jak se mi zlomila noha, a pak už si nic nepamatuju.” R. podstoupil operaci fraktury stehenní kosti a strávil šest měsíců rehabilitacemi.

Romští migranti v Marseille nehlásí obecně případy násilí a obtěžování příliš často. Důvodem je nedostatek důvěry v policii nebo strach z dalšího pronásledování. S., romský sociální pracovník, který žil v jedné z neoficiálních osad, říká: “Romové mají z policie skutečně strach. Třeba když vezu jejich děti do nemocnice na běžné ošetření, tak už i ony mají strach, když vidí cestou policisty.”

ŘECKO

V Řecku žije odhadem 250 až 350 tisíc Romů. Během let 2012 a 13 proběhla v zemi vlna útoků podobných pogromu proti romským obyvatelům, a to hlavně ve vesnici Etoliko na západě země.

Irini popsala zástupcům Amnesty International své zkušenosti z útoku ze 4. ledna 2013. Tehdy asi 70 lidí házelo zápalné lahve, kameny a dřevěná prkna na jejich domy. “Když jsem viděla, že se blíží, popadla jsem děti a zavřela se v domě. Děti plakaly, křičely a já se bála. Při pohledu z okna jsem viděla, že většinu těch lidí znám, že jsme spolu vyrostli. Pak hodili do domu skleněnou láhev a zapálili ho.”

Toho dne bylo při útoku zničeno šest domů a čtyři auta. Několik Romů pak řeklo zástupcům AI, že se cítí zrazeni policií. Jeden řekl: “Viděl jsem z domu minimálně dva policisty. Jen koukali a říkali lidem, aby přestali. Neudělali nic víc.”

Řecký případ surově zbité rodiny z Etolika můžete PODPOŘIT PETICÍ.

podívejte se taky na VIDEO k výzkumné zprávě v češtině.