Spojené národy označily Rohingy, etnickou a náboženskou menšinu žijící v Myanmaru (Barmě), za jednu z nejpronásledovanějších menšin na světě. Více než 1 milion Rohingů žije v myanmarském Rakhinském státě na západě země. Zákon o myanmarské státní příslušnosti z roku 1982 omezuje určitým skupinám na základě jejich etnické příslušnosti přístup k plnoprávnému občanství, což znamená, že naprostá většina Rohingů nemá na plnoprávné občanství nárok. Dřívější vlády popíraly dokonce jejich existenci – a trvaly na tom, že se jedná o „Bengálce”, což je označení, které vyjadřuje, že se jedná o migranty ze sousedního Bangladéše.

Po několik desetiletí trvající diskriminace, násilí a porušování lidských práv státními i nestátními orgány přiměly stovky tisíců Rohingů opustit zemi a hledat útočiště jinde^[i]. Situace Rohingů se v důsledku státních opatření vedoucích k prohloubení jejich vyloučení stále zhoršuje. Například v roce 2015 zrušily myanmarské úřady všechny dočasné registrační karty (známé jako „bílé karty”) a tímto postupem zabránily dřívějším držitelům těchto karet – z nichž mnozí jsou právě Rohingové – hlasovat ve volbách v listopadu 2015^[ii].

Zoufalá situace v Myanmaru přiměla desítky tisíc Rohingů uprchnout ze země, obvykle v člunech. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že z Rakhinského státu a jeho pohraničních oblastí s Bangladéšem odešlo 900 000 uprchlíků a migrantů^[iii] Při cestě z Myanmaru a Bangladéše padly tisíce lidí za oběť nezákonným a vyděračským praktikám pašeráků a obchodníků s lidmi^[iv]. Někteří byli uneseni a drženi pro výkupné, znásilněni nebo zažili jiné vážné fyzické týrání. Během plavby na moři nebo zadržování v táborech obchodníků s lidmi v Thajsku a Malajsii se mnozí ztratili nebo zemřeli. Od ledna 2014 do poloviny roku 2015 nahlásil UNHCR 1 100 úmrtí na moři, ačkoli přesný počet je pravděpodobně mnohem vyšší^[v].

V oblasti jižní a jihovýchodní Asie se nejvyšší koncentrace rohingských uprchlíků v Bangladéši a Malajsii, v nižší míře v Thajsku a Indonésii. V Bangladéši žije v oficiálních táborech Nayapara a Kutupalong 33 956 uprchlíků registrovaných UNHCR.^[vi] Neoficiálně je v Bangladéši podle odhadu 930 000 rohingských uprchlíků^[vii], z nichž mnozí žijí v otřesných podmínkách s minimálním přístupem k základním službám a humanitární pomoci.

Malajsie je hlavní osou pro rozhodování o statutu uprchlíka a přístupu k přesídlovacím programům, ačkoli vláda rozhodně popírá, že má odpovědnost uprchlíky chránit. V Malajsii se dle UNHCR momentálně nachází 98 000 rohingských uprchlíků a žadatelů o azyl. Další se nachází zejména v Thajsku, kde je jich 100 000. Rohingové se nachází též v Indii, kde je dle UNHCR 18 100 uprchlíků.^[viii]

Mnohem menší počet rohingských uprchlíků a žadatelů o azyl hostí Indonésie, která tradičně slouží rohingským uprchlíkům jako tranzitní místa na jejich cestě do Malajsie, Austrálie nebo na Nový Zéland.

Rohingové doplácejí na nedostatečnou koncepci ochrany uprchlíků v jihovýchodní Asii. Hlavní země přijímající rohingské uprchlíky nejsou signatáři Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951, ani nemají specifický zákonný rámec k poskytování ochrany nebo právní podpory uprchlíkům a žadatelům o azyl. To znamená, že rohingští uprchlíci a žadatelé o azyl žijí v neustálém strachu ze zatčení, uvěznění, soudního stíhání a v některých případech navrácení do země původu^[ix].

Od roku 2013 bylo v Thajsku uvězněno odhadem 3 000 Rohingů^[x]. Malajsie zatkla a uvěznila jen za minulý rok 7 930 rohingských uprchlíků a žadatelů o azyl^[xi]. Oficiální statistiky však uvádí celkem 200 zadržených žadatelů o azyl v Thajsku k roku 2015 a 86 795 zadržených žadatelů k roku 2016 v Malajsii. ^[xii]

V květnu 2015 bylo kolem 5 000 uprchlíků a migrantů z Myanmaru a Bangladéše zanecháno pašeráky lidí napospas v Andamanském moři. Než aby jim vlády Indonésie, Thajska a Malajsie přišly na pomoc, odmítly zpočátku vylodění a vědomě je vytlačily zpět ze svých teritoriálních vod^[xiii]. Tyto akce byly jasným porušením mezinárodních právních závazků týkajících se záchrany na moři a vyvolaly široké mezinárodní odsouzení.

Na regionální úrovni se projevily snahy určit slabiny v ochraně uprchlíků a migrantů. Při různých setkáních v roce 2015 předložily vlády členských zemí Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) doporučení na zlepšení vyhledávacích a záchranných funkcí a mechanismů a na podporu bezpečnějších a legálních migračních cest. Tzv. Balijský postup (Bali Process) – regionální fórum pro jednání o problémech migrace – zlepšil dialog a oblastní koordinaci ohledně ochrany uprchlíků a migrantů.