Dva syrští uprchlíci jsou vystaveni riziku nuceného návratu do Turecka poté, co Nejvyšší správní soud v Řecku odmítl jejich konečné odvolání proti dřívějším rozsudkům, prohlašujíc, že jejich azylové nároky jsou nepřípustné. To by mohlo stanovit nebezpečný precedens pro budoucí návraty žadatelů o azyl v rámci dohody mezi EU a Tureckem.

Rozhodnutí Státní rady přicházejí, když Amnesty International zveřejňuje nová zjištění o nezákonných návratech z Turecka do Sýrie, která vyvozují, že uprchlíkům a žadatelům o azyl v Turecku od začátku loňského mimořádného stavu hrozí větší riziko návratu do jejich zemí původu.

„Dnešní rozhodnutí soudu stanovuje zlověstný precedens pro mnoho dalších žadatelů o azyl, kteří uprchli z konfliktu a pronásledování a v současné době jsou uvízlí na řeckých ostrovech. Syrští uprchlíci, kteří jsou v současné době v zadržení po zamítnutí jejich odvolání, jsou zvláště ohroženi," uvedl John Dalhuisen, ředitel Amnesty International pro Evropu.

„Tato rozhodnutí porušují velmi jasnou zásadu: Řecko a EU by neměly posílat žádatele o azyl a uprchlíky zpět do země, kde nemohou dostat účinnou ochranu."

Pokud budou žadatelé, "Noori", 21letý student ošetřovatelství  a "Afaaz", deportováni, bude to první oficiální návrat žadatele o azyl z Řecka do Turecka na základě toho, že Turecko je bezpečnou zemí od doby, kdy dohoda mezi EU a Tureckem vstoupila v platnost.

Syrští uprchlíci dostávají dočasnou ochranu v Turecku, ale mnozí žijí v extrémní chudobě. Zatímco Turecko přijalo ze Sýrie více uprchlíků, než jakýkoli jiný stát, záruky  proti posílání uprchlíků a žadatelů o azyl zpět do zemí, kde čelí zneužívání  lidských práv, včetně násilí, mučení nebo dokonce smrti, byly výrazně sníženy v době trvání mimořádného stavu.

Existují závažné obavy ohledně zacházení s osobami vrácenými do Turecka v rámci dohody mezi EU a Tureckem. Agentura OSN pro uprchlíky v jednom "uniklém" dopise z minulého prosince uvedla, že čelí překážkám v monitorování situace Syřanů vrácených do Turecka z Řecka, protože Turecko k nim neumožňuje přístup.

„Dnes - poprvé od implementace dohody mezi EU a Tureckem - Řecko, jednající jménem celé EU, přijalo vědomé rozhodnutí, v jehož výsledku budou dva uprchlíci vysláni do země, která se již nyní potýká s poskytnutím základních potřeb téměř třem milionům dalších uprchlíků," řekl John Dalhuisen.

„Dokud žadatelům o azyl a uprchlíkům v Turecku nebude zaručena účinná ochrana, musí je země EU přestat do Turecka posílat."

Pozadí

Státní rada řecka shledala, že rozhodnutí odvolacích výborů, které považují Turecko za bezpečnou třetí zemi pro tyto dva žadatele, byla přiměřená.

Státní rada rovněž rozhodla nepředat případy Evropskému soudnímu dvoru, aby rozhodl v otázce, zda může být Turecko považováno za "bezpečnou třetí zemi" těsnou většinou 13 hlasů ke 12.

Právní změny zavedené v tureckém zákonu o cizincích a mezinárodní ochraně ve stavu nouze po nepodařeném puči zvýšily riziko vrácení, a to odstraněním odkladného účinku všech odvolání proti deportaci.

Výzkum Amnesty International již před pokusem o převrat ukázal, že Turecko nemůže být považováno za bezpečnou zemi pro žadatele o azyl a uprchlíky.

Ne-syrští žadatelé o azyl v Turecku nemají přístup ke spravedlivým a účinným postupům pro určení jejich postavení nebo včasnému nebo adekvátnímu  přístupu k integraci a přesídlení.

"Noori" (nejedná se o mužovo skutečné jméno) musel zanechat svého studia,  když nemocnice, kde studoval, byla během konfliktu v Sýrii bombardována. V dubnu 2015 byla jeho vesnice zasažena a na vlastní oči  viděl, jak několik členů dvou sousedních rodin umírá. Byl blízkým přítelem syna jedné z těch rodin. Do Turecka přešel přes hranice  9. června 2016.

Noori řekl Amnesty International, že během jeho prvních dvou pokusů o vstup do Turecka byl zatčen a zbit tureckými polocisty, než byl poslán zpět do Sýrie. Ve třetím pokusu byla jeho skupina napadena ozbrojenou skupinou a 11 jeho společníků bylo zabito. Zůstal v Turecku měsíc a půl. Za tu dobu byl dvakrát napaden a okraden pašeráky a zloději.

Jeho žádost o azyl v Řecku byla Azylovou službou prohlášena za nepřípustnou na základě předpokladu, že Turecko je pro něj bezpečnou zemí. Toto rozhodnutí potvrdil jeden z nových odvolacích výborů, který napadl rozhodnutí Výboru pro odvolací komise před Státní radou v září minulého roku a v polovině února 2017, když jedno z oddělení soudu postoupilo  případ  plenárnímu zasedání z důvodu důležitosti problémů, uvedených v Nooriho žádosti.

Dne 10. března plénum vyslyšelo Nooriho žádost, žádost druhého syrského žadatele o azyl a dvou řeckých pro-uprchlických nevládních organizací. Plenární zasedání bylo vyzváno k rozhodnutí o tom, zda je Turecko "bezpečnou třetí zemí" pro oba žadatele o azyl, a o ústavnosti složení nových odvolacích výborů.