Konflikt nepřestává sužovat Sýrii ani po šesti letech od jeho počátku v roce 2011 jakožto následek protivládních protestů. Dle Human Rights Watch od začátku války zemřelo 511 000 lidí. Vládní i nevládní ozbrojené jednotky spáchaly válečné zločiny a porušily mezinárodní humanitární právo. Rodiny civilistů, jejich domovy, školy a lékařská zařízení jsou doposud terčem přímých i nepřímých útoků. Vmíšení se amerických a ruských sil do tohoto sporu způsobilo smrt stovek civilistů během leteckých a námořních zásahů. Zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura odhaduje, že od začátku konfliktu přišlo o život okolo 400 000 lidí.

Život ohrožující podmínky v Sýrii donutily téměř 5,6 milionů lidí (polovina z nich jsou děti) hledat útočiště v zahraničí. Většina těchto uprchlíků pobývá v blízkosti Sýrie - v Libanonu, Jordánsku a Egyptě -, zatímco více než 3,5 milionů lidí je v Turecku.^[1] Mezinárodní pomoc v rámci syrské uprchlické krize je nedostačující. V roce 2016 požádala koordinovaná regionální jednotka známá jako „Regional Refugee and Resilience Plan“ (3RP) složená z vlád, agentur OSN a nevládních organizací o příspěvek 5,78 miliard USD včetně 4,5 miliard USD požadovaných agenturami OSN a partnerskými nevládními organizacemi (mezi-agenturní financování). V únoru 2016 pomohla OSN zorganizovat konferenci v Londýně za účelem získání finančních prostředků pro programy 3RP a „Syria Humanitarian Response Plan“, které by v Sýrii financovaly humanitární potřeby a ochranu. Státy přislíbily částku pokrývající 76 procent výdajů nezbytných pro uskutečnění obou plánů v souladu s meziagenturními požadavky. Státy ovšem naplňovaly své sliby jen pomalu: do poloviny roku byly podmínky splněny jen ze 30 procent. Země, které přímo nesousedí se Sýrií, přijímaly uprchlíky velmi pomalu a to i v případě těch, které OSN označila za zranitelné. Podle UNHCR tyto státy od července 2016 nabídly přesídlení či jiný způsob vstupu do země méně než 250 000 Syřanů. Selhání mezinárodní podpory významně ovlivnilo výzvy, před které jsou Syřané v této oblasti postaveni: obtížný přístup k základním službám jako například zdravotní péče, vhodné přístřeší a vhodná strava. V roce 2017 IOM zorganizovala přesun 37 000 syrských uprchlíků z Libanonu, Turecka, Jordánska, Egypta a Iráku do 23 zemí včetně například Kanady, Německa, UK.^[2]