Syrští uprchlíci do Jordánska
Na konci roku 2017 hostilo Jordánsko téměř 691 tisíc uprchlíků, v roce 2018 již 762 tisíc. Většina uprchlíků (664 000 v roce 2018) byla ze Sýrie. Téměř 126 000 uprchlíků ze Sýrie žije v uprchlických táborech. Většina syrských uprchlíků žije v centrech měst a velkoměst. [1]
Jordánsko zápasilo při snaze poradit si s množstvím uprchlíků v rámci své jurisdikce. Úřady začaly zpřísňovat kontroly na hranicích se Sýrií v roce 2012 a s omezenými výjimkami sní uzavřely hranice v roce 2014. Uprchlíci ze Sýrie mají v Jordánsku problémy přežít: 80 procent Syřanů, kteří pobývají v centrech měst, žije pod hranicí chudoby.[2] Tato situace je výsledkem snížení rozsahu pomoci OSN. Kolísání částky přístupné Světovému potravinovému programu (World Food Programme – WFP) například omezilo dostupnost potravinové pomoci. V dubnu 2016 představil WFP dvouúrovňový systém poskytování jídelních poukazů: lidé považovaní za „extrémně zranitelné“ dostávají 28 USD na osobu na měsíc, kdežto ti označení jako „zranitelní“ dostávají pouze 14 USD na osobu na měsíc, což je zhruba o 50 procent méně než hodnota koše potravin WFP, 28,20 USD.
V únoru 2016 (před dárcovskou konferencí „Supporting Syria and the Region“ v Londýně) oznámil král Abdalláh II. Jordánský, že stav v zemi dosáhl „bod varu“ a země nemůže dále podporovat příliv syrských uprchlíků. 21. června 2016 uzavřelo Jordánsko celou hranici se Sýrií poté, kdy při sebevražedném útoku zemřelo sedm pohraničních strážníků. Toto mělo katastrofální následky pro více jak 75 000 syrských uprchlíků, kteří bez prostředků přebývají v pouštní oblasti na jordánsko-syrské hranici známé jako „berma“. Uprchlíci se začali shromažďovat na dvou hraničních přechodech na bermě – Rukban a Hadalat – v říjnu 2015 a jejich počet se od té doby stále zvyšuje. Jordánsko dříve humanitárním agenturám povolovalo poskytnout pomoc uprchlíkům v bermě, ale po útoku a celkovém uzavření hranic byla předána jen jedna dodávka jídla na začátku srpna. Nedostatek přístupu k potřebným zásobám vody a jídla, zdravotní péči a jiným formám pomoci způsobil v této oblasti mnoho úmrtí.
Situace palestinských uprchlíků
Na konci roku 2017 tvořilo světovou populaci uprchlíků 5,4 milionů Palestinců.[3] Jsou největší uprchlickou populací na světě, a to už více než půl století[4]. Většina z nich žije v Jordánsku, Libanonu, Sýrii, pásmu Gazy a v oblasti West bank.
UNHCR s většinou Palestinců přímo nepracuje, jelikož spadají pod mandát Agentury OSN pro Palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA)[5].
Palestinci, kteří uprchli nebo byli vyhnáni ze svých domovů tam, kde se nyní nachází Izrael, společně s jejich potomky, kteří si udržují pouto s touto oblastí, mají dle mezinárodního práva nárok se tam vrátit.[6] Nicméně, prakticky nemají perspektivu toho, že by jim bylo v dohledné době dovoleno se vrátit na místa a do domů, které opustili v oblasti, jež je nyní Izraelem a Okupovanými palestinskými územími (OPT). V zemích Středního východu, které přijaly většinu palestinských uprchlíků, jsou tito považováni za osoby bez státní příslušnosti nebo mají jen nejistý pobytový status a jejich vyhlídka integrace do místní společnosti je malá.
Přesídlení do jiných zemí by pomohlo zmírnit tíživou situaci palestinských uprchlíků, kteří nenachází ochranu v hostitelské zemi. Toto by mělo být chápáno jako dočasné řešení, které nebude bránit právu na návrat, když to podmínky dovolí.
Složitá situace palestinských uprchlíků v zemích Středního východu se ještě zhoršila tam, kde jsou uvězněni v konfliktech, jako je tomu na okupovaných palestinských územích, v Sýrii a Iráku.
Palestinští uprchlíci ze Sýrie
Před občanskou válkou, která začala v roce 2011, bylo agenturou OSN UNRWA registrováno v Sýrii přes 560 000 palestinských uprchlíků, kteří tam přišli během mnohých migračních vln, které se datovaly již od roku 1947. Od roku 2011 se jich však v důsledku útoků na uprchlické tábory a oblasti, kde žijí, musela více než půlka přemístit – část uvnitř Sýrie (58 %) a zbytek do jiných zemí[7]. Patří sem obléhání Jarmúku – oblasti na předměstí Damašku, která byla domovem 180 000 palestinských uprchlíků a stovek Syřanů.
Z těch, kteří prchli ze Sýrie odešlo 42 000 do Libanonu, více než 17 000 do Jordánska a 50 000 do zemí, které nejsou v gesci UNRWA.[8] V současné době se dle UNRWA v Libanonu nachází 32 561 uprchlíků, v Jordánsku pak 16 951.[9]
Od samého počátku syrského konfliktu čelili palestinští uprchlíci ze Sýrie problémům při vstupu do Libanonu. Tak, jak prchalo ze Sýrie více a více lidí, zavedl Libanon restriktivní opatření na hranicích, z nichž četná mířila speciálně na Palestince či pro ně nabývala platnosti dříve než pro jiné uprchlíky ze Sýrie.
Většina z Palestinců, kteří se aktuálně nacházejí v Jordánsku, tam přišla před počátkem roku 2012. Poté začaly jordánské úřady blokovat jejich příchod do země. Stovkám, pokud ne tisícům Palestinců byl od roku 2012 odepřen vstup do Jordánska. Oficiálně úřady oznámily politiku odepření vstupu do země Palestincům v lednu 2013.
[1] UNHCR Data. Dostupné z: https://data2.unhcr.org/en/situations/syria/location/36. Dále https://reliefweb.int/sites/reliefweb.int/files/resources/67841.pdf a https://data2.unhcr.org/en/situations/syria/location/36.
[2] UNHCR. UNHCR Jordan Factsheet - February 2018. Dostupné z: https://reliefweb.int/report/jordan/unhcr-jordan-factsheet-february-2018
[3] UNHCR, Global Trends – Forced Displacement in 2017. Dostupné z: http://www.unhcr.org/en-us/statistics/unhcrstats/5b27be547/unhcr-global-trends-2017.html
[4] Palestinian refugees fled or were expelled from their homes in what is now Israel between late 1947 and the first half of 1949 during the violence linked to the creation of the state of Israel and the Arab-Israeli war of 1948; others became refugees in 1967 when Israel occupied the West Bank, including East Jerusalem, and the Gaza Strip.
[5] UNRWA was created in 1949 to provide assistance to these refugees and their descendants in Jordan, Lebanon, Syria, the Gaza Strip and the West Bank, including East Jerusalem. Palestinian refugees cannot obtain recognition or assistance from UNHCR in UNRWA’s areas of operation. However, Palestinian refugees in other Middle Eastern and North African countries, such as Iraq, fall under the mandate of UNHCR.
[6] Amnesty International, Israel and the Occupied Territories / Palestinian Authority – The Right to Return: The Case of the Palestinians (Index: MDE 15/013/2001) available at: https://www.amnesty.org/en/documents/MDE15/013/2001/en/
[7] UNRWA. 2018 Syria Regional Crisis – Emergency Appeal. Dostupné z: https://reliefweb.int/sites/reliefweb.int/files/resources/2018_syria_ea_final_web.pdf
[8] UNRWA, Syria regional crisis: 2016 emergency appeal, p1-2 http://www.unrwa.org/sites/default/files/2016_syria_emergency_appeal.pdf
[9] UNRWA. 2018 Syria Regional Crisis – Emergency Appeal. Dostupné z: https://reliefweb.int/sites/reliefweb.int/files/resources/2018_syria_ea_final_web.pdf
Aktuální petice
Bangladéš přesouvá rohingské uprchlíky na odlehlý ostrov - zastavme to!
Bangladéšské úřady v prosinci 2020 přesunuly na šestnáct set příslušníků rohingské menšiny na odlehlý ostrov Bhasan Čár (Bhasan Char) v Bengálském zálivu.
Aktuální počet podpisů: 3482 Náš cíl: 4000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International