Podle oslovených ředitelů mateřských a základních škol jsou přitom některé pozitivní dopady dotací nepopiratelné. Podle více než poloviny ředitelů MŠ se díky nim zlepšila docházka dětí z chudých rodin i jejich výsledky, většina sleduje lepší socializaci žáků a podle 40 % se zlepšily výsledky.

Většinová je i podpora veřejnosti. „Obědy zdarma by v nějaké formě měly existovat podle 86 % lidí. Jejich postoj se ale liší v tom, zda by obědy poskytovali jen dětem z nejchudších či podprůměrně příjmových rodin, zda by kromě chudoby měla být posuzována i rodinná situace jako samoživitelství nebo by měly být poskytovány všem dětem bez rozdílu. Každopádně se potvrzuje, že z opatření sociálního začleňování mívají velkou podporu ty, které se týkají dětí,“ říká sociolog společnosti MEDIAN Daniel Prokop.

Z analýzy také vyplývá, že oslovení zástupci škol a krajů, které se již zapojily, nevidí žádnou mimořádnou zátěž s čerpáním spojenou, ačkoli právě náročnost agendy je jedním z nejčastějších argumentů, proč se kraje do programu nechtějí zapojit. Například v Libereckém kraji celou agendu zvládá metodička školního stravování v rámci svého běžného úvazku. Problém v implementaci opatření představují obavy ředitelů základních a mateřských škol ze stigmatizace dětí, které se obává 34 % z nich.

„Přínos podpory obědů do škol je pro nás jednoznačný. Děti z cílových skupin nejsou vyčleněné z kolektivu. Navíc je program nastaven tak, že je opravdu těžko zneužitelný. Potřebné dítě prostě dostane najíst, aniž by to na kohokoli z aktérů kladlo přehnané nároky,“ říká Petr Zábojník, zastupitel Moravskoslezského kraje a místostarosta městského obvodu Ostrava Poruba, kde již mají s dotacemi zkušenosti.

„Pozitivní dopady ve zvýšení docházky a lepším začlenění naše analýza potvrzuje. To, zda program dostane do školek další děti z chudých rodin, které do ní dosud vůbec nechodily, ale závisí i na informovanosti a další práci s rodinami,“ říká socioložka Lea Michalová z MEDIANu. „Překážkou může být i postoj ředitelů mateřských škol, kteří by ve 2/3 při přetlaku žadatelů o místo v MŠ zohledňovali i pracovní aktivitu rodičů. Tento přístup by mohl omezit přístup ke vzdělávání právě dětem z chudých rodin, na které může mít největší pozitivní dopad,“ doplňuje Michalová.

Zdroj: www.osf.cz