Podle údajů UNHRC zůstává většina  dotčených lidí v zemi svého původu, v rámci níž se přesunou do bezpečnějších částí. Koncem roku uprchlo mimo svou vlast  „pouze“ 22,5 milionů uprchlíků, tedy třetina z celkového počtu uprchlíků (z téměř 66 milionů). Většina z nich byla právě pod mandátem UNHCR. Během minulého roku se také do zemí svého původu vrátilo 552 200 uprchlíků, což je oproti předchozímu roku dvojnásobek. Většina z nich mířila do Afghánistánu.

Mezi uprchlíky je také velké množství dětí – zpráva uvádí, že až 51 % běženců jsou osoby mladší 18 let. Velká část prchajících dětí se narodila nebo strávila podstatnou část svého života ve válce či uprchlických táborech a mnohdy nemohou chodit do školy. Podle údajů UNICEF nemá ke vzdělání přístup více než 40 % dětských uprchlíků ze Sýrie. V minulém roce celkem 75 000 dětí bez dospělého doprovodu, především ze Sýrie a Afghánistánu, podalo žádost o azyl, nejvíce v Německu. Nicméně se předpokládá, že uvedené číslo je oproti realitě značně podhodnocené.

Celou polovinu uprchlické populace tvoří běženci pouze ze tří zemí – z Afghánistánu, Jižního Súdánu a Sýrie, odkud jich od začátku občanské války v roce 2011 uteklo do zahraničí už 5,5 milionu a dalších více než šest milionů je vysídlených ze svých domovů v rámci země. Od začátku konfliktu bylo ze svých domovů  vyhnáno na 12 milionů obyvatel, z nichž 5 milionů uprchlo mimo Sýrii a zbytek se přesouval .

Světové největší populaci uprchlíků hostí už třetí rok v řadě Turecko, na jehož území se koncem loňského roku nacházelo 2,9 milionu běženců. Druhý v pořadí byl Pákistán s 1,4 milionu uprchlíků a za ním následoval Libanon s milionem utečenců. Ten mimo jiné drží prvenství v počtu přijatých uprchlíků v poměru k vlastní populaci – každý šestý člověk na území Libanonu je uprchlík. Bezmála milion běženců momentálně žije také v Íránu a Ugandě, Etiopie jich přijala přes 790 tisíc.  Devět z deseti zemí hostících uprchlíky leží v rozvojových oblastech světa.

Ačkoliv většina uprchlíků zůstává v blízkosti míst, odkud byli nuceni odejít, jiní se vydali na delší cestu do bezpečí, zejména do Evropy. Jelikož však neexistují téměř žádné legální a bezpečné cesty, riskuje většina z nich životy v rukou převaděčů. V roce 2016 zemřelo na cestě do Evropy 5096 mužů, žen a dětí. Největší počet uprchlíků a žadatelů evidovalo z evropských zemí na konci roku 2016 Německo (1,3 milionu) a Švédsko (313 300). V Česku loni o azyl žádalo 1 475 imigrantů – nejvíce z nich pocházelo z Ukrajiny (505), Iráku (155) a Kuby (85). V rámci uprchlických kvót pak Česká republika převzala dvanáct migrantů z Řecka a ústy ministra vnitra deklarovala, že žádné další do voleb nepřijme.

Zdroj: UNHCR Global Trends - Forced displacement in 2016, http://www.unhcr.org/globaltrends2016/

Autor: Michal Voráček, stážista advokačního oddělení