To by zemi zavazovalo k likvidaci munice, kterou disponují pozemní i vzdušné složky ozbrojených sil SR. Podle akčního plánu by pak již do konce února mělo Slovensko deklarovat, že tuto munici nebude nijak využívat. Úmluvu o kazetové munici podepsalo dosud 113 zemí včetně většiny členských států EU a NATO a také mnoho zemí, které nehumánní dopady použití kazetových bomb poznaly na vlastní kůži.

mnesty International Slovensko vítá přijetí akčního plánu. „Je to sice příliš dlouho očekávaný krok, ale krok správným směrem, který se uskutečňuje i díky kampaním ze strany Amnesty International a také výzvám občanů. Jsme přesvědčeni, že Slovensko si zaslouží být signatářem Úmluvy o kazetové munici. Naplnění akčního plánu zachrání tisíce životů. Budeme proto pozorně sledovat jeho plnění a dodržení harmonogramu jednotlivých kroků,“ říká ředitelka slovenské pobočky Amnesty Jana Malovičová.

Slovensko patřilo mezi země, kde se kazetové bomby dlouhá léta vyráběly (zejména typ 122mm rakety Agát). Ještě rok po přijetí Úmluvy o kazetové munici (2008), který tento typ zbraně zakazuje, Slovensko povolovalo export kazetových bomb do Turecka. Ještě v roce 2011, kdy Úmluva vstoupila v platnost, Slovensko o prodej kazetové munice do Turecka usilovalo, od záměru však odstoupila turecká strana. Přistoupení k Úmluvě komplikoval i fakt, že armáda SR má kazetové bomby stále formálně ve výzbroji, i když jsou fakticky vyřazeny v armádních skladech.

Od roku 2009 vedla Amnesty International Slovensko kampaň "STOP kazetovým bombám", do které se zapojilo téměř 5000 lidí.

Foto: SITA/Jozef Jakubčo