^{© Amnesty International}

Realizace dohody o návratech, která byla v minulém týdnu finalizována, by znamenala vážné ohrožení bezpečnosti a práv více než 650 000 Rohingů, kteří uprchli před brutálním vojenským zákrokem v loňském roce.

 

„Vzhledem k rozsahu hrůz a zneužívání Rohingů, musí každá dohoda o návratu nejprve řešit apartheid, ze kterého Rohingové uprchli. Mnoho uprchlíků již nemá domovy,  jelikož  armáda je spálila, ani neexistuje žádná záruka, že budou vysvobozeni z trvalého násilí a diskriminace pod režimem apartheidu,  z kterého nedávno uprchli," uvedl Charmain Mohamed, vedoucí oddělení Amnesty International pro uprchlíky a migranty.

 

„I  když je pozitivní, že Bangladéš uznal potřebu dalších příprav a odložil proces repatriace, bude potřebná reforma barmského zacházení s Rohingy ve velkém měřítku předtím, než návraty bude možné považovat doopravdy za bezpečné a dobrovolné. Dnešní oznámení může dočasně chránit rohingské uprchlíky před návraty, po nichž by nadále čelili zneužíváním - ale potřebují udržitelné řešení," dodal Mohamed.

 

Amnesty International zdůraznila vážné obavy v oblasti lidských práv v souvislosti s dohodou o návratech, kterou podepsaly vlády Barmy a Bangladéše. Dohoda předpokládá možnou angažovanost OSN pouze na bangladéšské straně a úroveň pravomoci nebo dohledu UNHCR k ověření dobrovolnosti návratů je stále nejasná. Dne 16. ledna 2018 vláda Barmy oznámila, že bude akceptovat navrácení 1 500 uprchlíků každý týden.

 

Zatímco všichni Rohingové, kteří se skutečně chtějí vrátit do Barmy, k tomu mají neodcizitelné právo a Bangladéš a Barma jsou právně zavázány k tomu, aby tyto návraty usnadnily, Amnesty International je znepokojena skutečností, že současná dohoda nezajišťuje, že budou jejich návraty bezpečné a důstojné, jak to vyžaduje mezinárodní právo, a ve skutečnosti by byly vynucené a znamenaly by refoulement (nucené navrácení)

 

Dohoda zůstává problematická z několika důvodů:

- Důraz na časový rámec a kvóty, což zvyšuje riziko, že Rohingové budou nuceni k návratům.

- Současné podmínky v Barmě, kdy úřady odmítly uznat rozsah porušování a zločinů spáchaných v loňském roce a odstranit režim apartheidu.

- Požadavky, aby Rohingové,  kteří chtějí být repatriováni, poskytli důkazy o minulém pobytu v Barmě. To je pro mnoho z nich nemožné, protože jim už dlouho bylo odepřeno občanství v Barmě a byli zbaveni dokumentace a mnozí z nich ztratili veškeré doklady při útěku z vojenského násilí.

- Skutečnost, že UNHCR nemá zaručený přístup k potenciálním navrátilcům ve všech fázích procesu.

- Neschopnost výslovného uznání práva Rohingů být chráněni proti vynuceným návratům do situace vážného porušování lidských práv.

- Neschopnost  výslovného uznání práva Rohingyů vrátit se do Barmy, jejich země původu, pokud si to opravdu přejí.

 

Amnesty International naléhavě vyzývá vlády Bangladéše a Barmy, aby nerealizovaly návraty Rohingů do Barmy, dokud podmínky nesplní normy pro bezpečné, dobrovolné a důstojné návraty, a neexistují spolehlivá opatření pro zahrnutí uprchlíků do rozhodování, které je ovlivní.

 

Pozadí

 

Refoulement znamená návrat jednotlivců do situací, kdy jsou vystaveni riziku pronásledování nebo jiného závažného porušování lidských práv. Zásada nenavracení je základním kamenem mezinárodního režimu ochrany uprchlíků a je závazná pro všechny státy bez ohledu na to, zda podepsaly úmluvu o uprchlících z roku 1951.