Italský ministr vnitra s libyjským ministrem obrany, AFP

Rok po podpisu dohody mezi Itálií a Libyí týkající se zavedení opatření k zastavení uprchlíků a migrantů mířících do Evropy zůstávají tisíce lidí uvězněny v nelidských libyjských detenčních táborech, kde jsou běžně mučeni.

 

„Před rokem uzavřela italská vláda, podporovaná svými evropskými partnery, pofiderní dohodu s libyjskou vládou. Následkem  jsou tisíce lidí  uvězněny v mizérii. Lidé jsou nuceni snášet mučení, svévolné zadržování, vydírání a příšerné podmínky v detenčních střediscích vedených libyjskou vládou," uvedla Iverna McGowanová, ředitelka Kanceláře evropských institucí Amnesty International.

 

V Memorandu o porozumění podepsaném 2. února 2017 souhlasila Itálie s tím, že bude spolupracovat s vojenskými a pohraničními kontrolními složkami Libye s cílem "zastavit příliv nelegálních migrantů", a tím zabránit migrantům - stejně jako uprchlíkům - dostat se do Evropy. Italská strategie byla součástí širšího evropského přístupu a skutečně byla schválena evropskými lídry hned v příštích dnech v "Maltské deklaraci".

 

Od té doby poskytly italská vláda a EU pobřežní stráži lodě, výcvik a další pomoc při hlídkování moře a zatlačování zpět uprchlíků a migrantů, kteří se zoufale snaží dostat do Evropy. V roce 2017 bylo asi 20 000 lidí zachyceno libyjskou pobřežní hlídkou a vráceno zpět do nechvalně známých libyjských zadržovacích středisek.

 

„Evropa musí ve své migrační politice naléhavě upřednostnit základní lidskou důstojnost.

Ačkoli je to Itálie, kdo řídí toto směřování, i  všechny evropské vlády spolupracující na pohraniční kontrole s Libyí nesou svůj díl  odpovědnosti za protiprávní zadržování uprchlíků a migrantů v centrech, kde dochází k jejich ostudnému týrání, " upozornila McGowanová.

 

V posledních měsících byly rozšířeny programy "asistovaného dobrovolného návratu" migrantů uvízlých v Libyi, přičemž v roce 2017 se jich vrátilo do své země původu 19 370. Také menší pilotní projekty na přesídlení několika set uprchlíků do Francie a Itálie byly úspěšně realizovány.

 

Vysvobození lidí z těchto strašných center musí být prioritou, ale evakuaci migrantů prostřednictvím programu dobrovolného návratu nelze považovat za systémové řešení. Musí existovat úplná transparentnost, pokud jde o to, zda mají vrácené osoby přístup k řádným postupům a nevracejí se  jen do dalšího utrpení. Kromě toho musí být zavedeny i trvalé alternativy pro ty nejzranitelnější -  například větší počet míst v přesídlovacích programech nebo humanitární víza.

 

„Lidé na celém světě byli šokováni otřesnou situací uprchlíků a migrantů v Libyi. V reakci na to evropské vlády usilovaly o rychlé řešení prostřednictvím evakuace, aniž by měly záruku, že pro ty, kteří byli navráceni do svých zemí původu, je tam život bezpečný. Naléhavě vyzýváme evropské představitele, aby zajistili garantování těchto záruk a aby přednostně nabízeli místa k přesídlení a humanitární víza pro ty nejzranitelnější, kteří je nutně potřebují," uzavřela Iverna McGowanová.

 

Amnesty také vyzývá evropské vlády, aby spolupracovaly s libyjskými úřady na ukončení politiky svévolného a neomezeného zadržování uprchlíků a migrantů, a aby zajistily formální uznání Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a jeho plného mandátu.