^{© Chris McGrath/Getty Images}

Výzkumná zpráva s názvem: „Vzdorovat bouři: Obrana lidských práv v atmosféře strachu Turecka"  odhaluje, jak málo oblastí turecké  kdysi zářivé nezávislé občanské společnosti zůstává nedotčeno stávajícím výjimečným stavem. Celostátní zásah vedl k masovým zatýkáním a výpovědím, omezování právního systému a umlčování obránců lidských práv prostřednictvím vyhrožování, obtěžování a zatýkání. 

„Zatímco věznění novinářů a aktivistů se mohlo dostat na hlavní stránky novin, hluboký dopad vládních tvrdých zásahů, jimiž je postižena  širší společnost, je těžší kvantifikovat, ale není o nic méně skutečností," říká ředitelka Amnesty International pro Evropu Gauri van Guliková.

„Pod rouškou  výjimečného stavu se turecké orgány úmyslně a metodicky zaměřily na rozložení  občanské společnosti, zablokování práce obránců lidských práv, zrušení organizací a vytvoření dusícího klimatu strachu,“ dodala.

Výjimečný stav, který byl v červenci 2016 vyhlášen jako dočasné mimořádné opatření v důsledku neúspěšného pokusu o převrat, byl obnoven již posedmé minulý týden. Jeho působením byla práva na svobodu projevu svobody, bezpečnost a spravedlivý proces zdecimována. Tímto způsobem byla zlomena poslední linie obrany pro každou zdravou společnost - zejména práci obránců lidských práv.

Úplné zákazy veřejných setkání ve městech v Turecku omezily právo na shromažďování a sdružování. Mezitím více než 100 000 lidí čelilo kriminálnímu vyšetřování a nejméně 50 000 lidí bylo uvězněno před soudním řízením. Více než 107 000 zaměstnanců veřejného sektoru bylo propuštěno.

Stíhání a zadržování

Mnoho z nejprominentnějších novinářů a obhájců lidských práv, včetně Tanera Kılıçe, čestného předsedy správní rady Amnesty International Turecko, bylo uvězněno za neopodstatněná obvinění z "terorismu". Ale jejich zatčení jsou jen špičkou ledovce. 

Zákony proti terorismu a obvinění spojená s pučem  jsou používány k  umlčení pokojného, legitimního nesouhlasu. Významní novináři, akademičtí pracovníci, obránci lidských práv a další aktéři občanské společnosti jsou vystaveni svévolnému zadržování, trestnímu stíhání a pokud jsou shledáni vinnými v nespravedlivých procesech, čelí dlouhým trestům.

V únoru novináři Nazlı Ilıcak, Ahmet Altan a Mehmet Altan  byli odsouzeni na doživotí za "pokus o svržení ústavního řádu" jen proto, že dělali svou práci. Stejný rozsudek  by mohl být uložen advokátovi pro lidská práva Orhanovi Kemalovi Cengizovi za kritické připomínky, které učinil v sociálních médiích, proslovech a ve sloupcích. Rozhodnutí o jeho případu se očekává 11. května.

Obránce lidských práv Dr. Saebnem Korur Fincancı řekl Amnesty International: „Mám malou tašku připravenou doma - pro případ zatčení.“ Osman İşçi, generální tajemník Asociace pro lidská práva, řekl Amnesty International: „Cílem je udržet klima strachu. Je to svévolné a není to předvídatelné. Nemůže to být účinně napadáno, takže výsledkem je beztrestnost.”

Zastrašování a umlčování nesouhlasu

Tvrdé zákroky vlády proti nesouhlasům měly mrazivý vliv na svobodu projevu v celé zemi. Eren Keskin, jako právník a obhájce lidských práv, který čelí 140 samostatným trestním stíháním, zákazu cestování a pozastaveným trestům odnětí svobody na základě odvolání, řekl Amnesty International: „Snažím se svobodně vyjádřit své názory, ale zároveň si uvědomuji,  že si musím dvakrát rozmyslet, než něco řeknu nebo napíšu."

Vzhledem k tomu, že turecká vojenská ofenzíva v Afrínu v severní Sýrii začala 20. ledna 2018, stovky lidí, kteří vyjádřili svůj nesouhlas se zásahem, byly zatčeny. Podle ministerstva vnitra bylo do 26. února zadrženo 845 lidí za příspěvky na sociálních médiích, 643 osob bylo předmětem soudního řízení a 1719 účtů sociálních médií bylo vyšetřováno ve spojitosti s Afrínem.

Aktivista zabývající se lidskými právy, Ali Erol, byl držen v policejní vazbě  po dobu pěti dnů poté, co přes Twitter  poslal obrázek olivovníku společně s protiválečnými hashtagy. Je vystaven trestnímu vyšetřování za "propagandu teroristické organizace" a "podněcování lidí k nenávisti a nepřátelství".

V březnu bylo více než 20 studentů zadrženo v policejní vazbě za účast v anti-válečném  protestu v areálu univerzity. Deset z ních dál čřeká na proces ve vazbě.

 

Boj proti nevládkám a menšinám

Více než 1300 nevládních organizací bylo v režimu výjimečného stavu trvale zavřeno kvůli nespecifikovaným vazbám na "teroristické" organizace. Zahrnují organizace, které prováděly zásadní práci například pro oběti sexuálního a genderového násilí, bezdomovce nebo trpící děti.

Zozan Özgökçe z asociace Van Women Association, která podporovala ženy v těžko přístupných oblastech na východě Turecka, pomáhala zvyšovat povědomí dětí o sexuálním zneužívání a poskytovala školení o vedení a finanční gramotnosti, pro Amnesty International uvedla: „V poskytování poradenství a podpory je nyní obrovská propast. To mi opravdu láme srdce."

Jeden aktivista řekl Amnesty International: „Dnes většina LGBT+ lidí v Turecku žije ve strachu, více než kdy předtím. V situaci celkových přísných opatření proti svobodě projevu LGBT+ komunita cítí, že prostory pro ni se drasticky smršťují."

„Mimořádná opatření se v Turecku stále více normalizují a navzdory úmyslnému a cílenému náporu proti jednotlivcům a skupinám jsou v Turecku ještě stále stateční lidé, kteří jsou  ochotni postavit se a mluvit otevřeně. Mezinárodní společenství by mělo stát při nich a vyzvat turecké úřady, aby zrušily omezení organizací občanské společnosti, ukončily zásahy proti svobodám a odstranily klima strachu a zastrašování,“ uzavřela van Guliková.

Přečtěte si celou výzkumnou zprávu.