Reuters, Alkis Konstantinidis

Po dvou letech svého fungování skončil v září 2017 systém Evropské unie pro přerozdělování uprchlíků. Tento dočasný mechanismus měl Itálii a Řecku ulehčit přijímání velkého počtu žadatelů o azyl. Vzhledem k přetížení italského a řeckého imigračního systému prosadila Rada Evropské unie v září 2015 systém kvót, které měly členské země do dvou let naplnit. Kvóty byly vytvořeny jednotlivě pro každý stát na základě několika faktorů, jako je například počet obyvatel, výše hrubého domácího produktu či míra nezaměstnanosti. Česká republika měla přijmout 2 691 uprchlíků registrovaných na italském a řeckému území. Konečný výsledek tohoto systému však není zdaleka tak lichotivý. Z celkového počtu 120 tisíc žadatelů o azyl bylo ke dnešnímu dni přemístěno méně než 30 %. Maďarsko a Polsko celý systém otevřeně bojkotovaly a Česká republika převzala pouhých 12 uprchlíků za celé dva roky. Pouze Malta jako jediný evropský stát splnila svoje závazky. Ačkoliv tento systém skončil již v září 2017, někteří uprchlíci byli přerozděleni ještě během ledna současného roku. Na přerozdělení podle evropského systému mají totiž nárok i ti, kteří dorazili k evropským břehům ještě v září 2017 a to i přesto, že po skončení systému uvízli na několik měsíců v Řecku či Itálii.

Přispěly tedy evropské kvóty k řešení uprchlické krize? Amnesty International tento systém v minulosti kritizovala proto, že se týkal pouze uprchlíků ze zemí, jejichž obyvatelé mají statisticky vysokou úspěšnost žádostí o azyl. V praxi tak byli přerozděleni zejména uprchlíci ze Sýrie a Eritreje a na ostatní se zapomnělo. Ačkoliv tento systém nebyl správně nastaven, jednalo se o první významný krok k evropské spolupráci na poli azylové politiky. Přes svoje nedostatky byl totiž relokační mechanismus jedinou legální možností, jak opustit hrozivé životní podmínky na řeckých ostrovech či v italských hotspotech.

Česká republika čelí žalobě před Soudním dvorem

Česká vláda se kvůli své odmítavé pozici dostala do sporu s Evropskou komisí. Vláda Bohuslava Sobotky v červnu 2017 vydala prohlášení, kterým ukončila svoji účast v evropském relokačním systému, a to na základě údajných bezpečnostních rizik a celkové nefunkčnosti tohoto mechanismu. Evropská komise na to v červenci reagovala ve svém odůvodněném stanovisku, ve kterém obvinila Českou republiku z porušení členských závazků. Česká vláda totiž přestala pravidelně zveřejňovat počet volných kapacit pro uprchlíky, ačkoliv ji k tomu článek 5 rozhodnutí Rady EU č. 2015/1601 zavazuje. V prosinci minulého roku vyústil celý spor v podání žaloby na Českou republiku před Soudním dvorem Evropské unie. Slyšení ohledně údajného porušení uprchlických kvót by mělo proběhnout ke konci roku 2018 a k celé věci se následně vyjádří generální advokát Soudního dvora. České republice hrozí jednorázová pokuta ve výši stovek milionů korun nebo fixní částka za každý den až do doby, kdy česká vláda přistoupí k plnění svých závazků. Místopředseda Evropské komise Franz Timmermans však naznačil, že by soudní řízení mohlo být pozastaveno v případě, že by Česká republika změnila svůj přístup krelokačnímu systému.

Techspot.com

Evropský soudní dvůr již jednou rozhodl ve prospěch uprchlických kvót, a to v září 2017 ve sporu Maďarska a Polska s Evropskou komisí. Tyto členské státy napadly systém na základě toho, že měl být schválen běžnou evropskou legislativní procedurou. Jinými slovy, rozhodnutí Rady EU mělo být schváleno Evropským parlamentem, který by mimo jiné zvážil i stanoviska národních parlamentů členských zemí. Evropský soud však tento argument zamítl a prohlásil, že rozhodnutí Rady EU bylo vzhledem ke krizové situaci v roce 2015 oprávněné. Ve světle tohoto rozhodnutí tak Česká republika nemá ve svém sporu s Evropskou komisí příliš velkou šanci na úspěch. Je však otázkou, zda-li se po brexitu najde politická vůle potrestat členský stát za nedodržení opatření, proti kterému tento stát navíc otevřeně vystupoval. Případná pokuta, kterou by Česká republika musela uhradit, by totiž posloužila českým populistům varujícím před diktaturou Bruselu. Premiér v demisi Andrej Babiš se pokusil celou situaci zmírnit, když v prosinci 2017 spolu s ostatními lídry zemí Vyšegrádské čtyřky nabídl Evropské unii 35 milionů Euro na zlepšení ochrany libyjské hranice.

Bude schválen Dublin IV?

Když Evropská komise v roce 2015 prosadila vytvoření dvouletého systému uprchlických kvót, byla současně navržena i stálá verze evropského azylového systému. Jedná se o balíček reforem dublinského systému (tzv. nařízení Dublin III č. 604/2013), o kterém se v současnosti diskutuje na půdě Rady Evropské unie a který by mohl být schválen již tento rok pod názvem Dublin IV. Téma uprchlických kvót je však natolik kontroverzní, že se názory evropských států na podobu nového systému značně rozcházejí. Hlavní výhodou Dublinu IV by bylo ulehčení situace členským zemím nacházejícím se na hranici Evropy, jako je například Itálie a Řecko. Současný systém je totiž zavazuje k tomu, aby zahájily řízení o udělení azylu se všemi příchozími migranty, což při velkém počtu příchozích může způsobit značné přetížení státního aparátu. Podle Dublinu IV by se od určité úrovně vyčerpání státní kapacity aktivoval relokační mechanismus, díky němuž by nově příchozí migranti byli nejprve přemístěni do ostatních evropských zemí, kde by mohli zažádat o mezinárodní ochranu. 

AFP PHOTO / EUROPEAN COUNCIL PRESS SERVICE

Některé evropské země jako například Maďarsko jsou však silně proti relokaci na základě kvót a tak se v současnosti hovoří o třístupňovém modelu, který by zahrnoval kvótový systém pouze v případě zvýšení počtu příchozích migrantů. Existují však i další otázky, na které evropští představitelé nedokáží najít společnou odpověď. Zatímco Evropský parlament prosazuje, aby byl podle nového systému přerozdělen každý žadatel o azyl, reprezentanti členských států v Radě EU bojují za relokaci pouze těch migrantů, kteří přicházejí ze zemí s vysokou mírou úspěšnosti žádostí o azyl. Není tedy jasné, jestli se podaří Dublin IV schválit ještě během tohoto roku, a to i přes nedávný slib evropských politiků přijít s novým řešením již v červnu 2018. Očekává se totiž, že s příchodem letních měsíců se počet migrantů putujících k evropským břehům opět zvýší. Bulharská vláda, která předsedá Radě EU, v současnosti organizuje spolupráci vládních expertů, která by měla dovést evropské politiky ke kompromisnímu řešení. Jisté však je, že nová podoba evropského azylového systému bude muset být schválena jednomyslně. Česká republika tak bude mít možnost celý návrh vetovat skrze své zastoupení v Radě EU.

(Zdroje: http://www.asylumineurope.org/news/30-11-2017/ceas-reform-state-play-negotiations-dublin-iv-regulation; https://euobserver.com/migration/141236; http://www.info.cz/evropska-unie/kvoty-dublin-a-reforma-azyloveho-systemu-o-cem-se-v-eu-jedna-a-kdy-bude-jasno-25070.html)

Autor: Jan Voborský, stážista advokačního oddělení AI ČR