Výzkumná zpráva Síla „ulice": Ochrana práva na pokojný protest v Polsku dokumentuje, jak lidé vyrážejí do ulic v prostředí, kde restriktivní legislativa spojená s hrubou policejní kontrolou, dozorem, obtěžováním a stíháním hrozí, že "zadusí" právo na pokojný protest.

„Demonstranti odmítají mlčet. A to je důkazem jejich odolnosti. Polské úřady ohrožují pokojné protestující zadržováním a stíháním a v některých případech demonstranty i bijí a týrají.  Mnoho protestujících je také pod dohledem, protože nenásilné protestování je stále více kriminalizováno," řekla Gauri van Guliková, ředitelka Amnesty International pro Evropu.

„Lidé v Polsku se odvážně staví proti politice démonizace, když nadále demonstrují v ulicích navzdory stále více omezujícím zákonům a represivním opatřením, jejichž cílem je umlčet je."

Od roku 2016 v polských ulicích demonstrovaly desítky tisíc lidí protestující proti represivní legislativě zaměřené na potlačování práv žen a podrývání nezávislosti soudnictví. Protestující se běžně setkávají s uplatněním síly a restriktivních opatření, která porušují jejich právo být viděni a slyšeni. Stovky se ocitly v policejní vazbě a čelí zdlouhavému soudnímu řízení.

V dubnu roku 2017 vstoupila v platnost novela zákona o shromážděních, která zakazuje kontra demonstrace v centru Varšavy blízko míst, kde se konala provládní shromáždění. Akce bezpečnostních sil byly dramatické. Mezi dubnem 2017 a březnem 2018 guvernér Mazowské provincie zakázal ve Varšavě 36 shromáždění. V roce 2017 obdržel soud v centru Varšavy 632 žalob proti kontra protestujícím za porušení zákona o shromažďování. To hodně kontrastuje s rokem 2016, kdy proti protestujícím nedošlo k žádným takovýmto obviněním.

Orgány často zaujímají preferenční přístup k provládním a nacionalistickým demonstracím ve srovnání s jinými typy shromáždění. Priorita poskytovaná provládním shromážděním se odráží ve způsobu, jakým jsou demonstrace policejně hlídány, kdy obtěžování nebo násilí krajně pravicových nebo nacionalistických skupin je zpravidla tolerováno, pokud je namířeno na kontra protestující. Naproti tomu pokojní demonstranti, kteří jsou nespokojeni s vládou, jsou často vystaveni hrubým policejním zásahům a stíhání. 

Amnesty International také zdokumentovala případy nadměrného používání síly ze strany policie během protestů a demonstrací, kdy takové jednání nebylo prošetřeno.

Jedna 60letá žena, která se zúčastnila Černého protestu proti téměř úplnému zákazu potratů, byla svědkem, že policista bil někoho, kdo ležel na chodníku. Než mohla zasáhnout, byla udeřena do hlavy, údajně policistou.

Řekla Amnesty International: „Ztratila jsem vědomí a když se mi vrátilo, ležela jsem v louži s vodou. Někdo na mně seděl a slyšela jsem lidi, jak křičí: ´Nechte ji být!´ Pak jsem znovu omdlela. "

Utrpěla lehké zranění lebky, ale státní zástupce odmítnul její stížnost proti policii kvůli údajnému nedostatku důkazů.

Souběžně se zpřísněním zákonů ovlivňujících uplatňování práva na svobodu shromažďování, vláda značně rozšířila dozorové pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Dodatek k Policejnímu zákonu z roku 2016 rozšířil možnosti dohledu (bez odpovídajících záruk) pro zahrnutí takového sledování mimo kontext trestního vyšetřování. Existují důkazy, že dozorové pravomoci byly zneužity proti osobám zapojeným do  organizování a účasti v pokojných protestech.

Soudy většinou podporovaly práva na svobodu pokojného shromažďování a projevu. To se však brzy může změnit po reformách soudnictví v r. 2017, které vážně narušují nezávislost soudnictví tím, že musí podléhat politickému vlivu a kontrole. 

Mezi těmi, kteří mohou být postiženi, je 19letý student, který byl zatčen poté, co se zeptal policisty na jeho jméno, hodnost a důvod, proč policista kontroloval průkazy totožnosti na protestu ve Varšavě v březnu 2018. Tento student nyní čelí sporným trestním obviněním o údajném útoku na policisty a obává se, že jeho soudní spor by mu neumožnil spravedlivý proces. Řekl Amnesty International: „Není jasné, jak skončí můj případ, protože teď máme poslední dny soudní nezávislosti v Polsku."

Soudci skutečně zažívají politické tlaky v Polsku. Ti soudci, kteří se jim odmítli podřídit bezprostředně po reformách, již informovali o obtěžování, včetně disciplinárních řízení. 

Soudce Dominik Czeszkiewicz, který byl podroben disciplinárnímu řízení poté, co bojoval za práva pokojných demonstrantů v soudním rozhodnutí, řekl Amnesty International: „V těchto podmínkách je velmi těžké pracovat. Nemohu bojovat s celým systémem. Nevím kdy, odkud a od koho dostanu úder."

„Pokojný protest je právo, ale v Polsku je vážně ohroženo. Síla ulice je zásadní kontrolou státní moci. Polská vláda musí chránit právo všech, kteří jsou odhodláni vystoupit na obranu svých svobod. Polské orgány musí zastavit kriminalizaci protestu, zrušit nepřiměřená omezení svobodného shromažďování a projevu a garantovat nezávislost soudnictví, aby byla zajištěna ochrana všech lidských práv," uzavřela van Guliková.