^{© AFP}

Co se stalo?

Obavy vznikly v roce 2013, kdy Amnesty International vydala studii “Will I be next”: US drone strikes in Pakistan, v níž bylo zdokumentováno 9 z 45 případů neúmyslných zabití civilního obyvatelstva mezi lety 2012-2013 během útoků dronu v provincii Severní Waziristan v Pákistánu. Mezi obětmi byl i 14letý chlapec Samir Khan a 68letá Manama Bibiová. Tyto aktivity přímo porušují mezinárodní právo a mezinárodní konvence ohledně lidských práv. Kromě toho Amnesty International usvědčila Spojené království, Německo, Nizozemsko a Itálii z podílu na mezinárodně nezákonných činech, které jsou spojeny se zabíjením civilistů mimo ozbrojený konflikt.

Jak vznikla podezření?

Ke zveřejnění této kauzy pomohl Edward Snowden, bývalý člen CIA a NSA. Jeho “materiály” poukázaly na to, že dané evropské státy sdílely průzkumná data s USA pro zjištění lokality a identifikaci potenciálních hrozeb pro národní bezpečnost USA. Patří sem převážně metadata z mobilů (čas volání, jeho lokalita, odesílatel a příjemce) a další. Snowdenova data také poukázala na to, že evropští partneři poskytují operativní podporu pro americké útoky dronů - poskytují své základny pro rozmístění systémových zařízení a vybavení pro sběr a zpracování informací, které se nazývá SIGINT (Signals Intelligence).

V roce 2015 se zjistilo, že Pentagon při použití dronů často spoléhá na informace získané díky SIGINT - převážně od evropských partnerů. Nicméně jsou tu nedostatky - Michael Flynn, bývalý poradce pro národní bezpečnost Donalda Trumpa, si zaznamenal, že “SIGINT je jednoduchý systém, který jde snadno oklamat, a z toho důvodu musí být prověřen jinými systémy. Kvůli “nepřesnosti” SIGINT během operace Haymaker v Afghánistánu bylo 90% obětí dronů zabito neúmyslně.

Kromě toho se objevil SKYNET. Jedná se o systém, který umožňuje využít sledování telefonních hovorů v Pákistánu pro identifikaci členů nejvyššího vedení Al-Káidy (AQSL). Díky zjištěným informacím se sestavuje portfolio “cíle” a zjišťuje se jeho poloha. Nicméně NSA připouští, že existuje 0,18% šance chybného stanovení cíle - to znamená, že z 55 milionů lidí bude 99 000 chybně identifikováno jako “teroristi”. Tyto informace vyvolaly otázky ohledně oprávněnosti činů nejen USA, ale i evropských partnerů.

Proč tedy dochází k porušením?

Odpověď zní jednoduše - kvůli různým interpretacím práva. Jedná se o rozdíl mezi mezinárodní a americkou definici pojmů  „bojovník“ a „nebojovník“. Podle mezinárodního humanitárního práva je bojovníkem “člen ozbrojených sil, patřící jedné ze stran konfliktu, kromě lékařského a náboženského personálu”. Všichni ostatní nejsou bojovníci - tudíž civilisté. USA ale používá širší definici. Bojovníkem tu je “jakákoliv osoba, která patří ke straně konfliktu, osoba, která se účastní bojů, nebo osoba, která je stíhaná za účelem národní sebeobrany”. Civilistou zde je “osoba, která nemusí být cílem útoku dle reglementů ozbrojených akcí”. Širší americká definice tím pádem zvyšuje kapacitu lidí, kteří mohou být cílem, a také umožňuje USA provádět útoky mimo ozbrojený konflikt. Jako následek se tu můžou objevit neoprávněná zabití civilistů.

Proč je to důvod k zamyšlení?

Protože Donald Trump zavedl novou politiku Principů, Standardů a Procedur (PSP), která eliminuje některá omezení na použití dronů během ozbrojeného konfliktu a mimo něj. Novinka odstraní předčasný požadavek na meziodvětvovou kontrolu na vysoké úrovni před smrtícími údery. To znamená, že CIA a Pentagon můžou použít drony absolutně všude po světě, jestli to je nezbytně nutné pro národní bezpečnost USA, a to bez ohledu, jestli v zemi, kde se nachází podezřelý, probíhá ozbrojený konflikt. Kromě toho se snižuje úroveň jistoty – tím je myšleno, že před úderem role předpokládaného teroristy musí být verifikována (bojovník nebo civilista) - na základě toho se řeší, jestli bude proveden útok nebo ne. Teď, když je ten mechanismus odstraněn, zvyšuje se riziko zásahu proti civilnímu obyvatelstvu. To je válečný zločin.

Britské základny, americké radary

RAF Croughton je přímo spojena s americkou základnou Camp Lemmonier v Džibutsku. Ta slouží jako štáb pro koordinaci útoků dronů v Africkém rohu – převážně pro útoky v Jemenu a Somálsku. “Croughton zde poskytuje bojovou podporu umožňující komunikaci a globální útočné operace”. RAF Menwith Hill používá americké vládní satelity pro tracking internetového připojení a telefonních volání pro identifikaci potenciálních cílů pro útok. Dle dostupných a zveřejněných informací, zejména na ní byla zpracována data pro útok, ve kterém zahynula 68letá Manama Bibiová. RAF Molesworth je domovem pro analytické centrum evropského velení armády USA, který se zabývá monitoringem a identifikací hrozeb pro národní bezpečnost. Poslední základna RAF Digby se soustředí na pozorování a hlídání potenciálních cílů. Je vidět, že každá má svůj rezort, ale dohromady představují část systému pro koordinaci a namíření dronů. Bez ohledu na to, že Velká Británie lehce může USA poskytovat své základny v rámci NATO, aktivity na nich prováděné jsou v rozporu jak s britským právem, tak i s mezinárodním, jelikož Londýn poskytuje pomoc s vědomím důsledků spáchání mezinárodně-protiprávního činu dle článku 16. Článků o státní odpovědnosti.

V roce 2015 se vyskytly informace, že britští piloti řídili drony Predator v roce 2011 v Libyi a také spolupracovali s USA v Iráku a Afghánistánu. Skutečnost je taková, že piloti RAF jsou přiřazeni k 432. brigádě US Air Force. Ta sídlí na základně Creech Air Force Base v Nevadě a je centrem koordinováni vzdušných úderů v Afghánistánu a Pákistánu. Cíl jejích umístění není zcela jasný, ale nedostatečné komentáře ze strany britské vlády a tajnosti programů nutí k zamýšlení o podílu Britů na neoprávněných zabitích civilistů. Kromě toho, vyšetření VICE News ukázalo, že členové SIS (MI6) učili členy jemenské rozvědky identifikovat a hlídat potenciální cíle pro armádu USA v rámci jejích programu dronů. Komentář ministerstva obrany byl jednoznačný: „Ministerstvo nekomentuje tajné operace a zpravodajské záležitosti”.

Německo

Německo je také obviňováno ve dvou případech. První je, že poskytováním svého území Američanům jim umožňuje získávat a zpracovávat informace, které napomáhají k páchání mezinárodně neoprávněných aktů. Druhou věcí je úzká spolupráce mezi NSA a BND (Federální zpravodajská služba), konkrétně sdělování IP adres, telefonních záznamů a volání německých občanů.

Ramstein s jedním “m”

Nejedná se tu o kapelu, ale o základnu vzdušných sil USA Ramstein ve spolkové zemi Porýní-Falc. Je sídlem velení vzdušných sil USA v Evropě a Africe, sídlí zde Allied Air Comand (vysoké velení letectva NATO) a také jedna z hlavních součástí sítě (přímo spojená s Creech Air Force Base a možná i s RAF Digby) pro koordinaci misí dronů v Somálsku, Iráku a Afghánistánu. Zde je umístěn systém GILGAMESH umožňující geolokaci potenciálního teroristy díky imitaci telefonického volání na jeho telefon. Data zjištěná na zákjladně Ramstein jsou následně odesílána do USA (a / nebo Spojeného království), kde se verifikují a řeší se, zda se provede útok nebo ne. Vzhledem k povaze prohřešku,  neúmyslné zabití civilisty dělá z Německa spolupachatele mezinárodně nezákonného činu Svůj podíl na tom má i vláda, protože dovoluje Američanům dělat na základně Ramstein všechno, co neodporuje německým zákonům.

Intelligence sharing

BND předává NSA v rámci spolupráce miliony metadat. V roce 2010 kvůli takovému sdílení informací přišel o život německý občan Bunyamin Erdogan, který byl obviněn z členství v teroristické organizaci. Německo předalo USA jeho telefonní číslo ve chvíli, kdy opustil stát. Následně byl Bunyamin spolu se čtyřmi civilisty zabit během útoku dronu v Pákistánu - technicky vzato mimo ozbrojený konflikt. Tento případ vzbudil v Německu velký ohlas a vážné otázky ohledně zapojení Země do zabití vlastních občanů.

Nizozemsko

Nizozemsko je usvědčeno ze sledování občanů Somálska (jak v rámci protipirátské kampaně NATO, tak i na svém území) a předání 1,8 milionů záznamů USA, jelikož jednotliví Somálci mohou být členy teroristické skupiny al-Shabaab. Statistika, zjištěná BIJ (Kancelář investigativní žurnalistky), tvrdí, že mezi lety 2011 a 2018 během 70 potvrzených provedených útoků dronů v Somálsku zahynulo 3-17 civilistů. Data pro útoky byla sebrána na základně Burum ve Frieslandu, která je zaměřena na tracking a idetifikaci potenciálních teroristů mezi Somálci. To však zpochybňuje povahu činů Nizozemska, které se dle Amnesty International vědomě podílí na páchání mezinárodně nezákonných aktů. Na stížnosti odpovědělo tamní ministerstvo obrany tím, že potvrdilo fakt předání metadat v rámci spojeneckých smluv a závazků, ale odmítlo svůj podíl na protiprávních činech, jelikož “dodržování lidských práv je základem politiky Nizozemska”.

Itálie

Od roku 2016 má armáda USA oficiální povolení italské vlády používat základnu Sigonella  na Sicílii pro rozmístění a provedení operací s drony proti takzvanému Islámskému státu v Libyi. Je spojená přímo se základnou Ramstein v Německu a také s Creech Air Force Base, což personálu na základně umožňuje dostávat zpracována data od různých partnerů, ověřit je a provést útok. Dle mezinárodního práva to je poskytování svého území jednomu státu pro útok proti třetímu státu - jinými slovy - porušení právních závazků. Pro útok je nicméně třeba získat speciální povolení nadřízeného italského důstojníka, který zváží, jestli to neporušuje italské právo. Pokud ano, musí o tom informovat italskou vládu. Ve své podstatě to dělá Itálii zodpovědnou za páchání mezinárodně-protiprávních aktů. Řím oficiálně svoji účast odmítá.

Doporučení

Amnesty International požaduje okamžité zastavení podpory USA, pokud taková spolupráce způsobí porušení mezinárodního právního řadu, zahájení nezávislé vyšetření všech případů, ve kterých byly třetí strany usvědčeny z podpory při páchání mezinárodně nezákonných aktů, postavení zodpovědných osob před soud a nastavení právních mechanismů tak, aby se v budoucnu předcházelo takovým porušením. To se týká Spojeného království, Německa, Nizozemska, Itálie a dalších států. USA musí zveřejnit PSP, upravit definici pojmů “bojovník” a “nebojovník” v souladu s mezinárodním právem, ohraničit uplatnění doktríny Global War on Terror a stranit se použití vojenské síly včetně dronů mimo konflikty. Mezinárodní společenství tomu musí všemožně předcházet a dohlížet na dodržování závazků v souladu jak s ústavním, tak i mezinárodním právem.