^{© Amnesty International}

Malgorzata Gersdorfová šla v pondělí do práce jako obvykle, ale pravděpodobně to bylo jiné, než obvykle. 

V pátek 10. srpna vstoupila v platnost pravidla, která zjednodušují zvolení její náhrady. To by mohlo znamenat, že její čip u vchodu by už nefungoval, její jmenovky by už nebyly na dveřích její kanceláře a byla by nucena vyklidit svůj stůl. 

V takovém případě to bude představovat nejnovější  kapitolu v bitvě o kontrolu nad polským soudním systémem, která řádí již mnoho měsíců: bitva, ve které se soudkyně Gersdorfová stala vlastně nechtěnou účastnicí. 

Soudkyně Gersdorfová se minulý měsíc stala středem pozornosti,  když odmítla nový zákon, který snížil věk odchodu do důchodu soudců Nejvyššího soudu ze 70 na 65 let. Téměř třicet soudců Nejvyššího soudu bylo nuceno odejít do důchodu, ale, popisujíc změny jako "očistu Nejvyššího soudu provedenou pod rouškou důchodové reformy," soudkyně  Gersdorfová  se stejně objevila v práci.  Do soudní budovy ji doprovodilo moře příznivců, kteří skandovali "jsme s vámi" a od té doby přichází do práce. 

Evropská komise zahájila soudní řízení s cílem posoudit, zda reformy porušují právo EU, ale aby se urychlilo vyčištění Nejvyššího soudu, vláda prosadila další soudní pozměňovací návrh. Tento pozměňovací návrh snížil počet soudců, kteří musí být přítomni při zvolení nového předsedy Nejvyššího soudu. 

Soudkyně Gersdorfová je jedním z hlavních cílů vládní kampaně proti soudcům od roku 2016, kdy poprvé vyjádřila své obavy ohledně budoucnosti zákonnosti v Polsku. Byla opakovaně napadána v pro-vládních médiích a v březnu 2017 skupina 50 poslanců z vládnoucí strany Právo a spravedlnost požadovala, aby Ústavní soud prozkoumal zákonnost jejího jmenování. 

Dál tak alarmujícím způsobem Dochází k ohrožení nezávislosti Nejvyššího soudu v Polsku.  Prostřednictvím své nejnovější "reformy" vláda účinně podrobila všechny větve  soudnictví  - včetně Ústavního soudu, Národní rady soudnictví a společných soudů - politické kontrole.  

Nejvyšší soud Polska hraje rozhodující roli při ochraně lidských práv a zákonnosti. Například v dubnu Nejvyšší soud odmítl rozhodnutí guvernéra Varšavy zakazovat shromáždění a prosadil nadřazenost soudů při posuzování zákonnosti rozhodnutí guvernéra. V červenci Nejvyšší soud odmítl odvolání podnikatele, který byl shledán vinným z diskriminačního zacházení, když odmítl vytisknout letáky pro LGBT+ organizaci. 

Pozměňovací návrh Zákona o Nejvyšším soudu nejen nahrazuje více než třetinu současných soudců; zavádí také mocnou hůl, s níž je možné  do soudnictví bít  jako do celku. Podle pozměňovacího návrhu bude vytvořena nová Disciplinární komora, nejpravděpodobněji koncem tohoto roku. Její členové budou voleni politizovanou Národní radou soudnictví a její "laičtí soudci" budou voleni členy senátu. 

Mnozí se obávají, že jakmile bude zavedena Disciplinární komora, začne řada disciplinárních řízení proti soudcům, jejichž rozhodnutí, v politicky citlivých případech, byla proti přáním vlády. 

Soudkyně Gersdorfová sdílí tyto obavy a očekává vlnu disciplinárních řízení a odstranění a varuje, že soudnictví nesmí ukazovat strach. „Musíme zůstat sjednoceni v obraně demokracie a nezávislých soudů," říká. 

2. srpna se Nejvyšší soud Polska obrátil na Evropský soudní dvůr (ESD) se žádostí  o vysvětlení, zda zkrácení funkčního období soudců, kteří dosáhli věku 65 let, je v souladu s právem EU. 

Tento případ není bezprecedentní. V roce 2012 ESD rozhodl, že pokus donucovat soudce k odchodu do důchodu  ve věku 62 let vládou Viktora Orbána v Maďarsku porušil zákony o diskriminaci na základě věku. Maďarsko následně změnilo zákon o povinném odchodu do důchodu soudců a zavedlo 10leté přechodné období pro nový věk odchodu do důchodu ve věku 65 let. 

I kdyby soudkyně Gersdorfová nakonec byla donucena odejít ze své práce, je nepravděpodobné, že zmizí z veřejného života. Její podpora v zemi je silná, s velkými protesty ve Varšavě, které vyžadují ukončení zasahování do soudnictví. Nedávná anketa Instytut Badań Rynkowych i Społecznych zjistila, že je soudkyně čtvrtou nejdůvěryhodnější osobou v zemi. Otevřený dopis podepsaný prominentními profesory práva z celého světa uvedl, že "profesorka Malgorzata Gersdorfová je jedinou osobou oprávněnou pro post prvního prezidenta Nejvyššího soudu." 

Zatímco současná vláda ukázala bezohledné odhodlání podkopat soudní nezávislost a převrátit mechanismy pro ochranu práv, polští obyvatelé zaujali své stanovisko: V soudkyni Gersdorfové našli šampionku, která odmítá mlčet, a která nadále vznáší námitky proti těm, kteří jsou u moci.

Autorka: Barbora Černušáková, výzkumnice Amnesty International v Polsku