Nová výzkumná zpráva AI a CEHRD, která byla zveřejněna ve čtvrtek 7. listopadu, odhaluje specifické případy, ve kterých Shell nesprávně informoval o příčinách úniků ropy, velikosti ropné skvrny nebo o rozsahu a přiměřenosti úklidových opatření.

„Shell není upřímný ohledně devastace způsobené jeho činností v deltě Nigeru. Tento nový důkaz ukazuje, že tvrzením Shellu o únicích ropy nelze věřit,“ prohlásila Audrey Gaughranová, ředitelka Oddělení pro globální záležitosti Amnesty International.

Nové analýzy od nezávislého znalce zjistily, že tzv. oficiální zprávy o vyšetřování příčiny úniků ropy v deltě Nigeru mohou být „velmi subjektivní, zavádějící a naprosto falešné.“

Zpráva upozorňuje na systémové nedostatky ve způsobu, jakým jsou příčina úniku ropy a velikost ropné skvrny určeny – včetně některých výrazných chyb ve velikostech skvrn, které jsou zaznamenány jako uniklé.

Důsledky pro postižené komunity jsou zničující a mohou vést k přijetí pouze malé nebo dokonce žádné kompenzace.

Ropné společnosti by měly podporovat svá tvrzení plně nezávislými důkazy. Důkazy, které existují, jsou stále pevně pod jejich kontrolou.

„Zdá se, že Shell svaluje vinu na ostatní na základě zpráv o vyšetřování, které v některých případech nejsou v podstatě nic jiného, než pochybným svazkem,“ prohlásil Styvn Obodoekwe, ředitel programů CEHRD.

Na žádost Amnesty International a CEHRD posoudila firma Accufacts, nezávislý americký specialista na ropovody, řadu zpráv o vyšetřování úniku ropy, stejně tak jako odpovědi ropných společností operujících v deltě Nigeru a Nigerijské národní agentury pro ropné skvrny.

Firma odhalila případy, ve kterých se uvedená příčina úniku ropy zdála být nesprávně přisuzována sabotáži. V mnoha dalších případech byla sabotáž uvedena jako příčina, ačkoli existovalo pouze málo nebo neexistovala dokonce žádná zaznamenaná data podporující toto tvrzení.

Celkově došel Accufacts k závěru, že řada oficiálních zpráv o vyšetřování byla „technicky neúplná“ a ostatní „vypadala, že slouží dalšímu programu, který je řízen více politikou, než vědou“.

Nigerijské regulační orgány jsou nedostatečně vybavené, mají nízký dohled nebo kontrolu nad procesem vyšetřování a jsou závislé na ropných společnostech v jeho provádění.

V jednom z incidentů vyslala regulační agentura jako svého výhradního zástupce pro vyšetřování úniku ropy studenta.

„Jedná se o systém, který je široce otevřený ke zneužití, a toto zneužívání skutečně nastává. Neexistuje nikdo, kdo by ropné společnosti napadl, ani téměř žádný způsob, jak nezávisle ověřit, co říkají. Ve skutečnosti je to 'věřte nám – jsme velká společnost',“ prohlásila Gaughranová.

Shell od roku 2011 učinil několik vylepšení svých vyšetřovacích zpráv včetně doplnění snímků ropných skvrn na svých webových stránkách. Závažné nedostatky však stále přetrvávají včetně nedostatků v základních důkazech použitých při přisouzení úniků ropy sabotážím.

Informace uvedené ve zprávách o vyšetřování úniku ropy určují, zda jsou ropné společnosti povinny platit postiženým komunitám odškodnění. Navzdory vážným nedostatkům jsou zprávy při soudních sporech citovány jako důkaz.

Amnesty International a CEHRD našly důkaz o tom, že Shell změnil oficiálně zaznamenanou příčinu úniku ropy poté, co vyšetřování skončilo. V dalším z incidentů tajně natočené video z vyšetřování ukazuje, jak se úředníci Shellu a regulační agentura snaží podkopat důkazy přesvědčováním členů společenství o tom, že vyšetřovací tým nepřisuzuje příčinu úniku ropy poruše zařízení.

Video záběry úniku ropy v oblasti Bodo z roku 2008 zhodnocené firmou Accufacts dokazují, že Shell vážně podcenil velikost ropné skvrny.

Oficiální zpráva o vyšetřování Shellu uvádí, že uniklo celkem 1 640 barelů ropy, ostatní důkazy však ukazují na množství alespoň šedesátkrát vyšší. Ke stovkám úniků ropy dochází v Nigérii každý rok, což způsobuje značné škody na životním prostředí, ničí živobytí obyvatel a vážně ohrožuje lidské zdraví. Tyto úniky jsou způsobeny korozí, špatnou údržbou ropné infrastruktury a poruchou zařízení, stejně tak jako sabotážemi a krádežemi ropy.

Shell opakovaně svým investorům, zákazníkům a médiím tvrdil, že sabotáže a krádeže stály za drtivou většinou úniků ropy. Fakta však toto tvrzení nepodporují.

„Místo toho, aby Shell v případě úniku ropy v Nigérii usedl na lavici obžalovaných, začíná se chovat jako soudce a porota. Jsou to místní komunity, které trpí doživotním trestem spolu s jejich půdou a živobytím, které je zničeno znečištěním,“ prohlásila Gaughranová.

„Shell a ostatní ropné společnosti mluví o sabotážích a krádežích v deltě Nigeru jako by se tím zříkaly odpovědnosti. Delta Nigeru je jediným místem na světě, kde se společnosti drze přiznávají k masivnímu ropnému znečištění svou činností a zároveň tvrdí, že to není jejich vina.“

„Téměř kdekoli jinde by byly napadeny, proč udělaly tak málo, aby tomu zabránily.“

„Tvrzení Shellu o tom, kolik ropy uniklo z důvodu sabotáže a krádeže, jsou stále více zpochybňována. V červnu 2013 holandská agentura zjistila, že výroky ropného giganta byly založeny na sporných důkazech a chybných vyšetřováních.“

„Jak se tvrzení Shellu o sabotážích a krádežích dostává pod jeho kontrolu, příběh společnosti se mění – nyní se doslýcháme více o nelegální rafinaci jako příčině ropného znečištění. Shell tak znovu dostává skutečný problém pod svou PR ochranu,“ prohlásil Obodoekwe.

„Nelegální rafinace způsobuje znečištění, Shell však nemůže tvrdit, že se v konkrétních případech objevuje, dokud nepředloží spolehlivý důkaz.“ Zpráva uvádí, že ropné společnosti by měly být právně odpovědné za selhání v přijetí účinných opatření na ochranu svých systémů včetně ochrany před sabotáží.

Amnesty International a CEHRD vyzývají ropné společnosti, aby zveřejnily všechny zprávy o vyšetřování, související fotografie a videa. Musí poskytnout ověřitelný důkaz o příčině a poškození zasaženého prostoru.

Nigerijská vláda musí rovněž výrazně posílit kapacitu regulačních orgánů včetně poskytnutí většího rozpočtu pro jejich činnost.