^{© AFP JIJI}

Stalo se tak proto, že zradila hodnoty, za kterými i ona sama stávala. 

11. listopadu generální tajemník Amnesty International Kumi Naidoo napsal Aun Schan Su Ťij, že organizace anuluje její ocenění z roku 2009. V polovině jejího funkčního období a osm let po jejím propuštění z domácího vězení Naidoo vyjádřil zklamání ze strany organizace,  že Aun Schan Su Ťij nevyužila své politické a morální pravomoci k ochraně lidských práv, spravedlnosti či rovnosti v Barmě/Myanmaru. Upozornil hlavně na její zjevnou lhostejnost vůči zvěrstvům páchaných armádou a narůstající netoleranci svobody projevu. 

„Jako od Velvyslankyně svědomí Amnesty International  jsme očekávali, že budete i nadále používat svou morální autoritu, abyste protestovala  proti nespravedlnosti všude tam, kde ji vidíte,  a to nejen v samotné Barmě," napsal Kumi Naidoo. 

„Dnes jsme hluboce konsternováni, že již nereprezentujete symbol naděje, odvahy a nehynoucí obrany lidských práv. Amnesty International nemůže ospravedlnit Váš pokračující  status jako příjemce ocenění Velvyslankyně svědomí. A tak Vám jej s velkým smutkem tímto odnímáme.“

 

Trvalé porušování lidských práv

 

Od doby, kdy se Aun Schan Su Ťij stala de facto vůdcem barmské civilní vlády v dubnu 2016, se její administrativa aktivně podílela na páchání nebo přetrvávání mnohanásobných porušování lidských práv. 

Amnesty International opakovaně kritizovala neúspěch Aun Schan Su Ťij a její vlády protestovat proti  vojenským zvěrstvům vůči Rohingům, kteří po léta žili v systému segregace a diskriminace rovnající se  apartheidu. Během násilné kampaně v loňském roce  bezpečnostní síly zabily tisíce lidí, znásilňovaly ženy a dívky, zadržovaly a mučily muže a chlapce a stovky domů a vesniček vypálily  do základů.  Více než 720 000 Rohingů uprchlo do Bangladéše. Zpráva OSN vyzvala k vyšetřování a stíhání vyšších vojenských úředníků za trestný čin genocidy. 

Ačkoli civilní vláda nemá kontrolu nad armádou, Aun Schan Su Ťij a její kancelář zaštiťovaly bezpečnostní síly před odpovědností tím, že odmítly, omezily nebo popíraly obvinění z porušování lidských práv a bránily mezinárodnímu vyšetřování zneužívání. Její administrativa aktivně podnítila  nepřátelství vůči Rohingům, označila je za "teroristy" a obvinila je z toho, že spálili své vlastní domovy a "předstírali znásilnění". Státní média mezitím zveřejnila pobuřující a dehumanizující články, označující Rohingy jako "odporné lidské blechy" a "trny, které musí být vytaženy.“ 

„Neschopnost Aun Schan Su Ťij postavit se za Rohingy je jedním z důvodů, proč již nemůžeme obhájit její status  Velvyslankyně  svědomí," řekl Kumi Naidoo. 

Amnesty International rovněž zdůraznila situaci v Kačjinském státě a severních Šanských státech, kde Aun Schan Su Ťij nepoužila svůj vliv a morální autoritu k odsouzení vojenského zneužívání, k prosazování odpovědnosti za válečné zločiny nebo k zastání se  občanů etnických menšin, kteří nesou břímě konfliktů. Navíc její civilně řízená administrativa uvalila přísné omezení přístupu humanitární pomoci, což zhoršilo utrpení více než 100 000 lidí, kteří museli utéct před boji.

 

Útoky na svobodu projevu

 

Navzdory síle, kterou ovládá armáda, existují oblasti, kde má civilní vláda značnou pravomoc přijmout reformy za účelem lepší ochrany lidských práv, zejména těch, které se týkají svobody projevu, sdružování a pokojného shromažďování. Ale během dvou let, kdy Aun Schan Su Ťij převzala moc, obránci lidských práv, pokojní aktivisté a novináři byli zatýkáni a vězněni a další čelí hrozbám, obtěžování a zastrašování.

Administrativa Aun Schan Su Ťij nedokázala zrušit represivní zákony - včetně některých stejných zákonů, které byly použity k zadržení jí samotné a dalších osob, bojujících za demokracii a lidská práva. Místo toho aktivně obhajovala používání takových zákonů, zejména rozhodnutí stíhat a uvěznit dva novináře agentury Reuters za jejich práci dokumentující vojenský masakr. 

Aun Schan Su Ťij byla jmenována Velvyslankyní svědomí Amnesty International v roce 2009 jako uznání jejího pokojného a nenásilného boje za demokracii a lidská práva. V té době byla držena v domácím vězení, ze kterého byla před osmi lety propuštěna. Když konečně mohla cenu přijmout v roce 2013, Aun Schan Su Ťij požádala Amnesty International, aby "od nás neodvracela zrak a  mysl a pomohla nám být zemí, kde  naděje a historie spolu splývají." 

„Amnesty International vzala dnešního dne žádost Aun Schan Su Ťij velmi vážně – nikdy nebudeme odvracet zrak od porušování lidských práv v Barmě. Budeme pokračovat v boji za spravedlnost a lidská práva – s její podporou nebo bez ní," uzavřel Kumi Naidoo.